NÁZOR - V roce 1968, na vrcholu poslední velké chřipkové pandemie, zemřel po celém světě nejméně milion lidí, připomíná profesor Danny Dorling v komentáři pro server The Conversation. Sociální geograf z Oxfordské univerzity v té souvislosti zmiňuje tehdejší výrok epidemiologa A. M. Paynea, že boj s infekčními nemocemi není o absolutním úspěchu či absolutním selhání, ale rychlém a dostupném omezení problému na přijatelnou úroveň.
Payneův názor je podle autora komentáře vhodné připomenout, protože během koronavirové pandemie se projevil rozkol mezi vědci, kteří hájí "absolutní cíle" a "přijatelnou úroveň". Již koncem září zveřejnil zdravotní server BMJ výsledky průzkumu mezi britskými vědci, ze kterých vyplynulo, že komunita je rozdělená ohledně toho, zda je lepší zaměřit se na ochranu ohrožených, nebo zavést karanténu pro všechny, poukazuje Dorling.
Skupina 40 vědců napsala koncem září dopis britským zdravotnickým úřadům, v němž doporučuje nezaměřovat se na potlačení viru v celé populaci, zatímco jiná skupina 28 vědců ve svém dopise varovala před možností, že nevýhody plošných opatření neberoucích v potaz rozdílnou míru rizika nákazy koronavirem pro různé věkové skupiny a pacienty mohou převážit nad jejich přínosem, poukazuje profesor. Dodává, že vědci vyzvali k cílenému a na vědě založeném přístupu k nemoci covid-19.
Popularizátor vědy Stephen Buranyi napsal koncem září komentář pro server Guardian, ve kterém označil takový názor za menšinový v rámci vědecké komunity, zatímco většinový konsensus má představovat plošná karanténa, připomíná odborník. Upozorňuje, že jen pár dní poté ale přes 60 lékařů napsalo další dopis, ve kterém vyjadřují obavy, aby přímočará reakce nakonec neohrozila více životů, než opatření proti koronaviru zachrání.
Dorling neočekává, že tyto přestřelky ustanou, ale doufá, že jejich účastníci začnou opačný vědecký názor vnímat jako příležitost projevit skepsi a učit se, nikoliv jako projev "konkurenčního tábora".
Vědecký konsensus si žádá čas
"Existují otázky, jako globální oteplování, kde panuje vědecký konsensus," pokračuje geograf. Zdůrazňuje, že dospět k němu trvalo desetiletí, zatímco covid-19 je nová nemoc a nekontrolované experimenty s karanténou mají zatím neznámé dlouhodobé přínosy i rizika.
Sotva si lze myslet, že většina vědců má shodný názor na přínos uzavření zahrádek u hospod či univerzitních kampusů, stejně tak mají různé názory na to, zda nemoc mezi lidmi již natrvalo zakořenila, či se dá stále vymýtit, uvádí profesor. Dodává, že mnozí naznačují, že ti epidemiologové, kteří nezastávají konkrétní názor, jsou podezřelí, případně neprovedli dostatečnou modelaci, tudíž by se jejich názoru neměla přikládat váha.
Názory "jiných" vědců či dalších akademiků jsou označovány za irelevantní, ale věda není dogma, tudíž názory se musí přizpůsobovat rostoucímu poznání a zkušenosti, deklaruje geograf. Sám je na takové "hierarchické hry" z akademického prostředí zvyklý, ale i tak jej znepokojuje, když se vědci uchylují k urážení kolegů namísto přiznání, že přehodnocování je ve světle znalostí a okolností nutné.
Pochmurný kalkul
"Je lék horší než nemoc? To je otázka, která nás momentálně rozděluje, proto je dobré přemýšlet, jak na ni lze odpovědět," píše Dorling. Konstatuje, že abychom určili, zda jednotlivá opatření zachraňují životy, měli bychom vědět, kolik lidí zemře z jiných důvodů, například v důsledku sebevražd, ke kterým by jinak nedošlo, nemocí jater kvůli nárůstu alkoholismu nebo rakoviny, kterou nebude možné včas zachytit nebo léčit.
Stejně tak je nutné položit si otázku, jak vážit zmařené či zničené životy v důsledku ekonomických dopadů, tvrdí akademik. Přiznává, že nežijeme v perfektním světě s precizními daty. Podotýká však, že pro děti je například riziko úmrtí a dlouhodobého poškození zdraví v důsledku nákazy koronavirem evidentně téměř nulové, tudíž je snadné vážit negativní dopady přerušené školní docházky či setrvávání v domácnosti, kde dochází třeba k násilí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Stejný kalkul by měl být učiněn v případě vysokoškolských studentů, a stálo by za to polžit otázku, zda je pro ně lepší prodělat nemoc nyní, nebo později, například během vánoc, kdy se setkávají se staršími příbuznými, soudí Dorling. Připouští však, že podobné kalkuly jsou stále těžší se stoupajícím věkem různých sociálních skupin.
"Nestojí za to vzdát se jakéhokoliv potěšení pro další dva roky v domově důchodců ve Weston-super-Mare," cituje expert slova staršího muže, která mohou být odpovědí na otázku, jakou míru rizika jsou ochotni podstoupit ti, kterým již příliš času nezbývá. Zmiňuje též studii publikovanou ve vědeckém časopise Nature, která naznačuje, že v Hongkongu, kde od února nosí roušky 98 % lidí, nelze covid-19 ani lokálně zcela eliminovat, tudíž se nabízí otázka, zda to je možné někde jinde.
Staří jsou chráněni prakticky všude, a to i za situace, kdy je míra přenosu vysoká a zdroje nízké, tvrdí Dorling. Odkazuje na nedávno zveřejněnou studii, která zjistila, že v indických státech Tamilnádu a Andhrapradéš přísná nařízení omezující vycházení starších lidí doplněná donáškovými a dalšími sociálními programy i zdravotní péčí měla za následek nízkou míru šíření koronaviru v této sociální skupině.
Minimalizace smrtnosti nemůže být jediný cíl, protože pro ty nakažené, kteří nezemřou, může být výsledkem dlouhodobé a výrazné oslabení, připouští Dorling. Nerozporuje, že to je třeba brát v potaz, dodává však, že dokud nebude zřejmé, zda plošná karanténa přináší víc užitku než škod, neměla by být zaváděna.
Gordon Smith, pozdější děkan Londýnské školy hygieny a tropického lékařství, v roce 1970 napsal, že pečlivé zvážení všech výhod a nevýhod zdravotnických opatření pro jedince i společnost je nezbytné a opatření je vhodné zavést pouze tehdy, převažuje-li jasně jeho přínos, poukazuje autor komentáře. Podotýká, že představa o tom, kde se nachází rovnováha mezi přínosem a škodami, se nyní zjevně posunula.
"Rétorika 'konkurenčních táborů' musí skončit," nabádá profesor. Zdůrazňuje, že žádný jedinec ani malá skupina jedinců nereprezentuje názor většiny.
Související
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Zemřel britský vědec Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nesoucí jeho jméno
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 2 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 3 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 4 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 5 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
Pětadvacetiletý útočník Martin Nečas i přes zpoždění letu z Ameriky do Česka je již v Praze a krátce po připojení k národnímu mužstvu se vyjádřil pro česká média. Uvedl, že prakticky hned po konci v play-off NHL s Carolinou nepřemýšlel nad ničím jiným než nad tím, jak se co nejrychleji přesunout do dějiště světového šampionátu, tedy do Prahy. Jak sám také řekl, nejraději by už nastoupil večer proti Británii a zároveň vyvrátil, že by snad měl něco se žebry.
Zdroj: David Holub