Londýn žádá po EU změny v severoirském protokolu, Dublin to odmítá

Britská vláda dnes oznámila, že chce docílit "významné změny" v části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou. Podle Davida Frosta, který má v britské vládě tuto agendu na starosti, je třeba zastavit uvádění tzv. severoirského protokolu do praxe a najít "novou rovnováhu".

Irská vláda se dnes k věci vyjádřila v tom smyslu, že jednání o zásazích do protokolu jsou vyloučená. Řada odborníků vyjadřovala pochybnosti o realismu britského plánu.

"Jednoduše řečeno, takhle dál nemůžeme pokračovat," prohlásil Frost v projevu ve Sněmovně lordů. Ustanovení o Severním Irsku, která Londýn společně s Evropskou unií přijal na konci roku 2019, podle něj narušují obchod mezi uvedenou částí a zbytkem Spojeného království a souvisí s obecnějším napětím v regionu. Protokol ukotvuje kontroly zboží putujícího z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska, Londýn je ale zatím jejich zavedení odkládá.

Nyní Britové požadují, aby se unijní regulace vztahovaly jen na zboží mířící do Irska, přičemž by jejich dodržování vymáhal Londýn. Frost také navrhl zastavit implementaci stávajících pravidel a zmrazit jakékoli právní kroky, které Brusel už v této souvislosti zahájil. Součástí britského plánu je také přesunout dohled nad dodržováním brexitové dohody mimo kompetence unijních institucí.

"Tyto návrhy budou vyžadovat významné změny protokolu o Severním Irsku, této skutečnosti se nevyhýbáme. Jsme přesvědčeni, že tyto změny jsou nezbytné, abychom si poradili se situací, jíž čelíme," řekl Frost. Jak poznamenává deník The Guardian, člen Johnsonova kabinetu v tuto chvíli neavizoval jednostranné odstoupení od protokolu.

Ani nový návrh přepracovat složitě dojednanou sekci brexitové dohody se ale zcela jistě v EU nesetká s pochopením. Dublin, jehož stanovisko je v této věci klíčové, už před Frostovým vystoupením dal najevo, že není ochoten zacházet nad rámec "kreativních řešení uvnitř mantinelů protokolu". "Žádná nová vyjednávání o protokolu nemohou nastat," řekl podle zpravodajského serveru BBC irský ministr pro unijní záležitosti Thomas Byrne.

Nad krokem Londýna kroutili hlavou také někteří odborníci. "Jsem jenom trochu zmatený. Rozumím některým argumentům Spojeného království a mám za to, že je třeba zvýšit flexibilitu ohledně hranice v Irském moři... ale tomuhle návrhu chybí jak detaily, tak realismus," míní analytik Sam Lowe z výzkumného institutu Center for European Reform.

Expert na mezinárodní obchod David Henig označil dnešní plán za "další v zásadě neseriózní dokument britské vlády". Směšný je podle něj navrhovaný "systém poctivosti", na jehož základě by mohly společnosti volně vyvážet zboží z Británie do Severního Irska. "Tohle nezní jako návrh. Tohle nezní jako přístup. Tohle nezní jako řešení," uvedla zase na twitteru Anna Jerzewská, zakladatelka konzultantské společnosti Trade & Borders.

Konflikt ohledně režimu v Severním Irsku se tak více než půl roku po konci přechodného období brexitu zdá být daleko od svého konce. Agentura AP nový krok Londýna hodnotila jako další nápor na již tak napjaté vztahy s EU, kterou Británie po vleklých jednáních a politických krizích definitivně opustila na konci ledna loňského roku.

Jak hodlá britská vláda postupovat v případě, nepřistoupí-li unie na její požadavek nových jednání, není jasné. Premiér Johnson v dnešním prohlášení vyjádřil názor, že současné okolnosti Británii opravňují ke snaze jednostranně pozastavit platnost severoirského protokolu. "Také ovšem mám za to, že je tu stále příležitost postupovat jinak a dohodnout s EU novou rovnováhu ohledně toho, jak protokol funguje," uvedl Johnson.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie irsko Brexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy