Lukašenko nehodlá odstoupit, připustil předčasné volby prezidenta

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes prohlásil, že navzdory demonstracím proti svému autoritářskému režimu nehodlá odstoupit. V rozhovoru, který v Minsku poskytl vybraným ruským sdělovacím prostředkům, nicméně podle agentury TASS připustil možnost uspořádání předčasných prezidentských voleb, ale až po ústavní reformě.

Znovu tvrdil, že za týdny trvajícími protesty v zemi jsou Spojené státy, které působí přes centra v Polsku a České republice.

Za nynější situací v Bělorusku jsou podle Lukašenka dvě příčiny - vnější a vnitřní. "Věří, že za vším stojí především Američané, kteří operují prostřednictvím center v Polsku a České republice," přiblížil Lukašenkův pohled novinář přítomný rozhovoru. Za vnitřní příčinu prezident považuje to, že "v Bělorusku vyrostla dvě nová pokolení" a vytvořila se nevelká třída "měšťáků", kteří se podle něj chtějí dostat k moci.

"Ano, možná jsem seděl (ve funkci) trochu déle, možná mě ukazují nejen v televizi, ale i na žehličkách, na čajových konvicích. Ano. Ale skutečně jenom já nyní můžu Bělorusy ochránit," prohlásil mimo jiné Lukašenko podle agentury TASS, která citovala jednoho z ruských účastníků zatím nezveřejněného interview.

"Já prostě jen tak neodejdu. Čtvrt století jsem se staral o Bělorusko. Jenom tak to všechno nezahodím. Kromě toho, pokud odejdu, budou moje stoupence řezat," citoval další novinář z prezidentových výroků, Lukašenko zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.

S koordinační radou běloruské opozice Lukašenko jednat rozhodně odmítá. "Nevím, kdo ti lidé jsou. Nejsou žádná opozice. Všechno, co navrhují, znamená katastrofu pro Bělorusko a běloruský národ. Chtějí přervat naše vztahy s bratrským Ruskem, chtějí, abychom měli placené vzdělání a zdravotnictví. Chtějí zničit všechny naše průmyslové podniky a z pracujících udělat nezaměstnané," prohlásil podle ruských novinářů Lukašenko.

Posílil také obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. "Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly," řekl.

Putin dlouhodobě usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce jeho zemi pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená vlivem protestů proti výsledkům prezidentských voleb z 9. srpna, které opozice označuje za zfalšované.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko hází Rusům vidle do verze s ukrajinskou stopou v případu teroru u Moskvy

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl informace, které jsou v rozporu s tvrzeními ruských představitelů v čele s Vladimirem Putinem, podle nichž teroristé z koncertní síně u Moskvy po útoku prchali na Ukrajinu. Lukašenko tvrdí, že pachatelé měli nejprve namířeno do Běloruska, kam by se ale nedostali kvůli zpřísněným bezpečnostním opatřením. 

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Bělorusko volby v Bělorusku Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy