Lukašenko vyměnil ministra vnitra, částečně uzavřel hranice země

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který od zpochybňovaných prezidentských voleb z 9. srpna čelí masovým protestům, vyměnil ministra vnitra a jmenoval nové poradce, jimž svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země. Nařídil rovněž částečně uzavřít pozemní hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou.

Informovala o tom dnes agentura Reuters, která podotkla, že poslední kroky jsou pokusem prezidenta upevnit svoji moc.

Polsko už oznámilo, že do Běloruska mohou na některých místech hranice překročit pouze Bělorusové nebo nákladní automobily. Podle šéfa litevské pohraniční stráže Rustamase Liubajevase nemohou od 15:00 SEČ projet vozy z Litvy do Běloruska a o pár hodin později se hranice uzavřely i pro automobily opouštějící Bělorusko. Změna podle něj nastala bez předchozího upozornění. Opoziční server Belorusskij partizan později napsal, že teprve k večeru pohraničníci začali do země pouštět vracející se Bělorusy.

Běloruský výbor pro kontrolu hranic uzavření zdůvodnil snahou zabránit šíření koronaviru, pandemii zmínil i Lukašenko. Agentura AP nicméně podotkla, že mezinárodní letiště v Minsku funguje normálně a hranice s Ruskem zůstávají otevřené. Lukašenko pohrozil uzavřením hranic už v minulosti, dosud se tak ale nestalo.

Dosavadního ministra vnitra Juryje Karajeva vystřídal Ivan Kurbakov, oznámila běloruská média. Kurbakov jako policejní náčelník v Minsku řídil zásahy proti demonstrantům. Agentura Reuters poznamenala, že Lukašenko jmenoval Karajeva a další dva vysoce postavené funkcionáře bezpečnostních složek svými poradci, kterým svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země. Zodpovědní budou za Minsk, oblast Brestu, jenž leží u polských hranic, a za Grodno, které se nachází u hranic s Polskem a Litvou. Důraz na bezpečnost v regionech sousedících se státy NATO odpovídá opakovaným prohlášením Lukašenka, že Severoatlantická aliance a Západ podporují protesty v Bělorusku, píše Reuters.

Na všechny tři muže se vztahují sankce, které Evropská unie uvalila na osoby zodpovědné zadržování demonstrantů, jejich bití a mučení. Minsk mučení zatčených popírá. Kádrové změny podle opozičního serveru Belorusskij partizan naznačují, že Lukašenko se nechystá vést dialog s národem, ale chce protesty potlačit násilím.

Lukašenko dnes rovněž slíbil v případě potřeby povolat do ulic armádu i ozbrojit dobrovolníky z takzvaných lidových družin, které tvoří bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních složek. "Pokud budete potřebovat podporu ozbrojených sil, jak tomu bylo v létě, uděláme to. Je to v mé pravomoci. Výsadková úderná brigáda v Brestu je na to zaměřena ze zákona. A velká motostřelecká brigáda je rozmístěna v Grodnu. To je vaše opora," řekl podle serveru Tut.by prezident. Dodal, že pomoci mohou i takzvané létající oddíly bývalých vojáků z lidových družin, které je záhodno posílit a které by mohly být i vyzbrojeny.

Ministerstvo vnitra patří k tradičním oporám režimu. Lukašenko vládne bývalé sovětské republice už 26 let. Od srpnových voleb, jejichž výsledky opozice odmítá jako zfalšované a které neuznala ani Evropská unie, nicméně Lukašenko čelí bezprecedentním protestům. Ty už trvají skoro 12 týdnů. Demonstranti požadují Lukašenkovo odstoupení, propuštění všech politických vězňů a nové volby.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která po volbách odešla do litevského exilu, nejnovější kroky běloruského prezidenta označila za známku slabosti. "Zavření hranic i nová jmenování jsou signály oslabení jeho moci. Činí nekonzistentní rozhodnutí, protože panikaří," prohlásila dnes Cichanouská.

Související

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Bělorusko demonstrace v Bělorusku Demonstrace za Bělorusko (16. 8. 2020)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 48 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy