Lukašenko vyzval Rusko a Ukrajinu k jednání o vězněných žoldnéřích

Kyjev usiluje o vydání části zadržovaných, neboť se podle něj účastnili bojů v Donbasu na straně proruských separatistů. Moskva popírá, že se jedná o nájemné vojáky i že by měli za cíl destabilizovat situaci v Bělorusku.

Bělorusko minulý týden zadrželo u Minsku 33 ruských občanů. Podle vyšetřovatelů se jedná o žoldnéře, kteří pracovali pro takzvanou Vagnerovu soukromou vojenskou společnost, válčící na Ukrajině, v Sýrii, Libyi a jinde. Před prezidentskými volbami v Bělorusku, naplánovanými na 9. srpna, prý měli pomoci vyvolat nepokoje.

"Sedněte si ve třech a dělejte, co uznáte za vhodné. Rozhodněte o těch chlápcích (zadržovaných Rusech) na základě zákonů a mezinárodních právních aktů. Bude to tak, jak se vy tři dohodnete," vyzval prokurátory tří zúčastněných zemí k jednáním v Bělorusku. Podle něj je třeba skoncovat s dosavadními "jalovými" rozhovory na toto téma. "Pokud nepřijedou (ukrajinský a ruský žalobce), otázku vyřešíme sami bez nich," dodal autoritářský prezident.

Kreml dříve uvedl, že nemá záměr destabilizovat situaci v sousední republice a že pro zadržování ruských občanů není žádný zákonný důvod. Skupina měla podle něj namířeno do Latinské Ameriky, kde měla pracovat pro soukromou bezpečnostní firmu.

Podle Kyjeva se 28 členů skupiny účastnilo bojů na východní Ukrajině na straně povstalců. Požádal proto Minsk o jejich vydání a ve středu si na toto téma s Lukašenkem telefonoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V médiích později vyjádřil naději, že Minsk zadržované Rusy vydá ukrajinské straně. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nicméně přiznal, že běloruské oficiální orgány dosud záměr zadržované ruské občany vydat nepotvrdily.

I když je Bělorusko Rusku z bývalých sovětských republik nejbližší, mezi vedeními obou zemí bývá patrné napětí. Lukašenko mimo jiné v roce 2014 nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a opakovaně dává najevo, že nepřipustí pohlcení své země Ruskem.