Lži, represe a propaganda. Odborník popsal, jak bojují s koronavirem v Turecku

NÁZOR - V Turecku se šíří koronavirus, ale tamní prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho ministři zapírají, tvrdí Michael Rubin v komentáři pro server National Interest. Expert na Blízký východ z think tanku American Enterprise Institute připomíná, že ještě minulý týden turecký ministr zdravotnictví odmítl, že by se v zemi vyskytoval jediný případ nemoci covid-19, ačkoliv existují důkazy, že cestovatelé se nakazili právě v Turecku.

Arogance a neznalost

Rubin odkazuje na Ergina Kocyildirima, pediatrického kardiochirurga z Pittsburgské univerzity, který popsal, jak lživá jsou tvrzení turecké vlády, že přišla s efektivním testovacím programem.

"Ve chvíli, kdy čelily místní i mezinárodní skepsi, proč by se koronavirus měl Turecku vyhnout, zaujaly turecké úřady dvojí přístup," píše odborník. Vysvětluje, že podobně jako v Číně došlo k pozatýkání kritiků a krom represe komentátoři v státním tureckém tisku ujišťovali, že genetická výbava dává většině Turků imunitu.

Mnozí Turci, včetně Erdoğana, přijali myšlenku islámské a turecké nadřazenosti, ale jejich základní ignorování vědy může turecké obyvatelstvo odsoudit k tomu, aby se znovu přesvědčilo o platnosti darwinismu, obává se expert. Pokládá otázku, co motivuje Erdoğana, aby lhal o koronaviru a dával v sázku životy 80 milionů Turků.

Částečně může jít o nebezpečnou kombinaci Erdoğanovy arogance a neznalosti, míní Rubin. Podotýká, že arogance tureckého prezidenta se dobře projevuje v jeho citlivosti na kritiku - podle oficiálních údajů ministerstva spravedlnosti turecká policie v letech 2014-2017 průměrně obvinila z urážky tureckého vůdce 4.500 lidí, kteří Erdoğana kritizovali, případně mluvili o jeho zkorumpovanosti.

V roce 2018 Erdoğanův režim vznesl 26 tisíc takových žalob, upozorňuje expert. Soudí, že šlo o snahu tureckého prezidenta umlčet rostoucí kritiku v důsledku stále větších ekonomických problémů země.

"Žádným tajemstvím není ani neznalost tureckého vůdce, jelikož útok na svobodný tisk měl za následek, že přeživší média pouze hlásají konspirační teorie, kterým Erdoğan a jeho přední spolupracovníci věří, například že židé na ně cílí telekinezí nebo že hejna migrujících ptáků jsou důkazem izraelské špionáže," pokračuje Rubin. Míní, že obvinění v exilu žijícího teologa Fetulláha Gülena z podílu na šíření koronaviru je pouze otázkou času.

Strach o turismus        

Širším Erdoğanovým motivem může být strach, domnívá se odborník. Poukazuje, že turecká demografie se sice vyvíjí v Erdoğanův prospěch, jelikož konzervativní rodiny z turecké Anatólie rostou rychleji než poevropštění Turci z Istanbulu a středomořského pobřeží, ale ekonomika paběrkuje.   

V roce 2010 Erdoğan slíbil, že v době stoletého výročí vzniku moderního tureckého státu, v roce 2023, bude země jednou z deseti největších světových ekonomik, připomíná odborník. Dodává, že i před koronavirem se Turecko stěží drželo v první dvacítce, jelikož korupce, nepotismus, politické zásahy do byznysu a široká nekompetentnost v kombinaci doslova vykuchaly důvěru v tureckou ekonomiku.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Turecká ekonomika se potácí, ale prostředky, kterými lze odvrátit katastrofu, se ztenčují, konstatuje Rubin. Poukazuje, že je jednou z možností je krádež kyperského zemního plynu, ale i kdyby turecké průzkumné lodě narazily na bohatá ložiska, trvalo by roky, než se tento plyn dostane na trhy.

"To, čeho se Erdoğan skutečně obává, je kolaps tureckého cestovního ruchu," píše expert. Upozorňuje, že v roce 2018 dosahoval objem příjmů z něj 30 miliard dolarů a turecký prezident loni přislíbil, že do země bude každoročně proudit 50 milionů turistů, což znamená dvacetiprocentní nárůst.

Je potřeba přidat investici do istanbulského letiště ve výši 12 miliard dolarů, které se má stát jedním z největších na světě a Erdoğanova rodina do něj údajně sama silně investovala, a pak podle Rubina dospějeme k názoru, že turecký vládce se snaží zlehčovat zprávy o výskytu koronaviru, aby podpořil další přísun peněz z turismu.

Turecký prezident se nejen snaží učinit z ruských, evropských a amerických turistů hlupáky, ale ohrožuje jejich životy, kritizuje odborník. Dodává, že největší cenu mohou ale zaplatit samotní Turci, kteří jsou koronavirem potenciálně nejvíce ohroženou skupinou.

Někteří turečtí lékaři odhadují, že nyní může být koronavirem nakaženo až 60 % turecké populace a Erdoğan brzdí testování na nemoc, aby zamezil zveřejnění rozsahu katastrofy, píše Rubin. Deklaruje, že úmrtí jsou nevyhnutelná, ale neupřímnost tureckého prezidenta zřejmě způsobí mnoho zbytečných obětí, které se přidají k desítkám osob, které již v Turecku koronaviru podlehly, ale do včerejška o nich nebyly oficiální statistiky.   

Související

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 
raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 5 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 6 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 10 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 11 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 12 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy