Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou.
Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times (NYT) ruští vojáci těchto nejméně osm mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.
Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí.
"Rukojmí tam leží, naproti plotu," říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem, včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině.
Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.
Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.
Fotografie těl zastřelených mužů ležících na dvoře, z nichž někteří měli svázané ruce, byly jedněmi z obrázků, které vzbudily po stažení ruských vojsk z Buče ze začátku dubna mezinárodní pozornost. Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy.
Několikatýdenní vyšetřování NYT nicméně přináší nové důkazy - včetně tří videí - že ruští výsadkáři shromáždili a cíleně zastřelili muže vyfocené na onom dvoře, což přímo poukazuje na to, že spáchali válečné zločiny. Ruská ministerstva zahraničí a obrany nechtěla zjištění NYT komentovat.
Reportéři NYT strávili v Buči týdny a ptali se přeživších, svědků, koronerů, policistů a příslušníků armády. Reportéři dali dohromady dosud nezveřejněné záběry ze dne incidentu - jedny z mála důkazů, podle nichž lze vystopovat poslední pohyby obětí.
NYT rovněž všechny zastřelené muže identifikovaly. Byli to manželé, otcové, pracovníci samoobsluhy či místní továrny, kteří před válkou žili jako normální občané. Ale po omezení možnosti odejít ze země po začátku války a s odhodláním chránit svoje okolí se většina těchto mužů připojila k různým obranným silám jen pár dní před tím, než je Rusové zabili. Téměř všichni žili v docházkové vzdálenosti od dvora, na němž pak byla nalezena jejich ležící těla.
Zastřelení zajatých mužů v Buči je "druhem incidentu, který by se mohl stát silnou kauzou při stíhání za válečné zločiny", řekl bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny Stephen Rapp. Rusové zajatce odzbrojili a zadrželi, z hlediska válečného práva se tak již neúčastnili bojů.
Kromě vojáků, kteří muže zastřelili, by mohli být stíháni rovněž jejich velitelé, pokud by se prokázalo, že o incidentu věděli a nezabránili mu, nebo za něj vojáky následně nepotrestali, dodal Rapp.
Zastřelení muži se přestali ozývat svým blízkým 4. března, a jejich bratři, manželky, matky a přátelé je proto začali hledat. V ulicích Buče nicméně hlídkovaly ruské jednotky, takže se příbuzní obrátili na internet a prosili o jakékoliv informace na sociálních sítích.
Těla mužů mezitím stále ležela na onom dvoře. Když pak Rusové asi o měsíc později uprchli, získaly si obrázky těl zastřelených mužů pozornost celého světa i rodin, které hledaly jakékoliv stopy na internetu.
Jedna z žen, která hledala svého manžela, pak jen upravila svou zprávu na facebooku, v níž před několika týdny žádala o informace o svém muži. "Nemusíte už hledat. Našli jsme ho," napsal list The New York Times.
Související
Zatčen vrchní řezník z Buči: Plukovník, který velel zabijáckým jednotkám je obviněn z korupce
Válečné zločiny na Ukrajině: Němečtí vyšetřovatelé mají 337 podnětů, reálný je i speciální tribunál
Buča, Ukrajina , válka na Ukrajině , The New York Times
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 11 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
před 39 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 5 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 13 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák