Prezident Černé Hory stvrdil sporný zákon. Církev musí prokázat, že vlastnila majetek už před rokem 1918

Djukanović zákon podepsal, přestože ho zákonodárci opoziční Demokratické fronty ještě dnes dopoledne žádali, aby právní předpis vrátil parlamentu k dopracování. Zároveň ho vyzvali, aby vypsal referendum, jež by rozhodlo o právním aktu, který vyvolal ve společnosti zlou krev a také rozhněval sousední Srbsko.

Schvalování zákona, který má podle kritiků "ukrást" majetek srbské pravoslavné církvi, vyvolalo protesty. Ve čtvrtek, vpředvečer hlasování, u parlamentu v Podgorici protestovaly stovky lidí. V samotném jednacím sále pak v pátek předcházela hlasování konfrontace mezi poslanci, do které se zapojila zhruba polovina členů sněmovny. Do potyček nakonec zasáhla policie, která zadržela 24 lidí, z toho 18 opozičních zákonodárců.

Podle srbské pravoslavné církve je zákon diskriminační a neústavní. Církve na jeho základě budou muset prokázat, že byly vlastníky svého majetku už před rokem 1918. Toho roku se Černá Hora stala součástí pozdější Jugoslávie. Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je dnes v zemi ve vlastnictví vlivné srbské pravoslavné církve, která proto vůči přijetí zákona dlouhodobě protestuje a tvrdí, že cílem nařízení je odebrat jí majetek. Černohorská vláda to ale popírá.

Většina z asi 620.000 obyvatel Černé Hory se hlásí k pravoslavné církvi. Tou hlavní je právě srbská pravoslavná církev. V Černé Hoře působí i kanonicky neuznaná černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet pravoslavných věřících než srbskou církev se sídlem v Bělehradě.