Prioritou NATO je dodat Ukrajině systémy vzdušné obrany, řekl Stoltenberg

Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech.

S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.

Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. "Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protizvdušné obrany," prohlásil dnes šéf NATO.

Kyjev podle Stoltenberga obdržel první ze systémů IRIS-T od Německa, o dodávkách z dalších zemí se bude mluvit na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy bude za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova předcházet pracovní večeři ministrů NATO.

"Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémy s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů," vyjmenoval Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.

Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu.

S třemi desítkami aliančních kolegů dnes poprvé jako hosté zasednou ministři obrany Finska a Švédska. Obě dlouhodobě neutrální země letos požádaly o vstup do aliance v obavách z ruské agrese. Finský ministr Antti Kaikkonen před jednáním řekl, že k dokončení přístupového procesu zbývá pouze ratifikace posledních dvou ze 30 zemí. Hlavní překážkou je pro oba státy Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Helsinky a Stockholm nebudou podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. Všechny tři země v současnosti jednají o možné dohodě, s dříve požadovaným vydáním některých Kurdů do Turecka však skandinávské státy nesouhlasily.

Související

Více souvisejících

Jens Stoltenberg Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy