Pro Rusko není v G7 místo, má jasno profesorka. Chválí silné demokracie

Skupina G7 je neformálním seskupením sedmi silných demokracií, zdůrazňuje profesorka. Dodává, že členy jsou Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Kanada, Velká Británie a Spojené státy.

Summitů G7 se ovšem účastní také předsedové Evropské komise a Evropské rady, protože členy skupiny je několik významných členských států Evropské unie, upozorňuje autorka komentáře. Podotýká, že počet členů se ovšem od založení skupiny v roce 1975 příliš nerozrostl.

O přijetí dalších zemí se totiž rozhoduje interně, vysvětluje Blanchardová. Konstatuje, že skupinu založila šestice států, které jsou členy i nadále, přičemž o rok později se k nim připojila Kanada.

"V roce 1998 se jako osmý člen připojilo Rusko, což dočasně změnilo název skupiny na G8, ale Rusko bylo vyloučeno poté, co v roce 2014 anektovalo Krym," nastiňuje ekonomka. Shrnuje, že zbylých sedm bohatých zemí společně tvoří základ současné globální ekonomiky a systému spolupráce založené na pravidlech, na kterém globální ekonomika stojí.

Proč je G7 důležitá

Země skupiny G7 dohromady tvoří zhruba 40 % objemu světové ekonomiky, uvádí profesorka. Upozorňuje, že před několika desetiletími to dokonce bylo na 70 %.

Navzdory uvedenému poklesu zůstává hospodářská síla skupiny G7 nezpochybnitelná, deklaruje Blanchardová. Vysvětluje, že tomu tak je i kvůli jejich společné pozici zemí, které stojí v čele technologických inovací a průmyslového know-how.

Ekonomiky zemí G7 jsou navíc neoddělitelně provázané s globálními dodavatelskými řetězci, konstatuje expertka. Podotýká, že díky tomu mají politické změny a hospodářské otřesy větší či menší seizmický efekt na celý svět.

"Nakonec G7 je zřejmě nejlepší nadějí na rychlou, rozhodnou a smysluplnou politickou akci v palčivých globálních otázkách," pokračuje profesorka. Je tomu podle ní navzdory tomu, že G7 nemá institucionální ráz jako OSN, Světová obchodní organizace nebo Severoatlantická aliance a nedisponuje ani institucionálními pravidly či aparátem.

G7 sice tvoří podmnožinu nastupující organizace G20, která zahrnuje silné ekonomiky na vzestupu jako Čínu, Indii a Brazílii, má jednu velkou výhodu, domnívá se Blanchardová. Naznačuje, že je mnohem jednodušší dosáhnout shody v menší skupině podobných zemí, než hledat konsensus v rámci různorodých států s velmi odlišnými ekonomickými a politickými prioritami.

Co je náplní G7?  

Svět čelí zásadním výzvám, nepochybuje ekonomka. Mezi ně řadí nejen ničivé hospodářské dopady pandemie nemoci covid-19, ale také změny klimatu, vzestup autoritářství a útoky na demokracii.

"Žádný z těchto problémů se nepotírá dobře v rámci národních hranic," píše odbornice. Deklaruje, že země musí proto spolupracovat, pokud chtějí nalézt řešení, které pouze nepřenese problém na jejich sousedy.

Za příklad důležitého a smysluplného kroku skupiny G7 pak profesorka označuje oznámení z letošního 5. června, že účastnické země se dohodly na zavedení globální minimální korporátní daně.

Jde o přelomový moment v dějinách mezinárodního danění, konstatuje autorka komentáře. Věří, že pokud bude úspěšně zavedena do praxe, může tato dohoda znamenat konec existence daňových rájů a dramatický posun v tom, jak firmy vykazují své zisky ve světě.