NÁZOR: Dokončení plynovodu Nord Stream 2 není rizikem, ale vítězstvím Západu

Dohodou o dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 Spojené státy zdánlivě upřednostnily vztahy s Německem na úkor svých spojenců a partnerů na východě Evropy, uvádí John Deni v komentáři pro server Politico. Profesor z prestižní U.S. Army War College nepovažuje za překvapivé, že země regionu tento vývoj znervózňuje.

Úspěšná záchranné operace

Obavy východoevropských a středoevropských států jsou podle odborníka opodstatněné, sám se však domnívá, že situace paradoxně nakonec může bezpečnost v oblasti posílit.  

Dohodu oznámili minulý měsíc američtí a němečtí představitelé, přičemž představuje konec snah Washingtonu zablokovat dostavbu plynovodu, nastiňuje Deni. Soudí, že z pohledu Spojených států šlo o úspěšnou "záchrannou operaci", protože Nord Stream 2 by zřejmě byl dokončen i přes americké obstrukce.

"A umožněním dostavby plynovodu Spojené státy získaly od Německa jisté důležité závazky a učinily velký krok k obnově vzájemného vztahu," pokračuje profesor. Konstatuje, že Berlín se zavázal investovat do infrastruktury alternativních energetických zdrojů na Ukrajině, uhradit zemi ztráty transitní poplatky, které dosud inkasovala za dodávky ruského plynu skrze své území, pomoci Kyjevu dojednat prodloužení transitních dohod s Moskvou a na Rusko uvalit sankce, pokud bude zneužívat dodávky ropy a plynu jako politickou páku na Ukrajinu.

Navzdory výše uvedenému chápe Deni rozhořčení středoevropských a východoevropských amerických spojenců ohledně zmíněné dohody. Vysvětluje, že z dobrého důvodu vnímají Nord Stream 2 jako geopolitickou  zbraň, nikoliv jako "čistě obchodní projekt", o němž hovoří ruský prezident Vladimir Putin.

Především Polsko a pobaltské státy věří, že plynovod umožní Rusku jednat agresivněji, Ukrajina se zase obává, že možnost obcházet její území při dodávkách ruského plynu štědře platícím zákazníkům v Evropě dále posílí Moskvu, poukazuje expert. Důvody, proč středoevropské a východoevropské země míní, že Spojené státy upřednostnily vztahy s Německem, považuje za jasné, přičemž do jisté míry nejsou daleko od pravdy.

"V posledním desetiletí se Německo stalo klíčovým prvkem americké bezpečnostní a zahraniční politiky v Evropě," píše autor komentáře. Deklaruje, že Německo z politického a ekonomického pohledu představuje prvního mezi rovnými v Evropě, přičemž disponuje větší "měkkou sílu" než Francie, Británie, Itálie či jiné evropské státy.

Důležité bezpečnostní partnerství

Navzdory pandemickým restrikcím Německo převyšuje všechny své sousedy co do dlouhodobých vyhlídek ekonomického růstu, upozorňuje profesor. Doplňuje, že politické volby z posledního desetiletí v kombinaci s ochotou německého byznysu přijmout v mnohem větší míře než jiné evropské země pokročilé informační technologie, robotizaci a další prvky čtvrté průmyslové revoluce vyslaly Německo na cestu stoupající produktivity v příští dekádě.

Deni přiznává, že německé vojenské kapacity stále zaostávají a těmi francouzskými a britskými, ale očekává, že to se v průběhu času změní, jelikož Berlín nadále navyšuje svůj vojenský rozpočet, zatímco Paříž a Londýn čelí mnohem obtížnější finanční situaci. Z pohledu Washingtonu je podle odborníka ještě důležitější, že dohoda o plynovodu Nord Stream 2 odstraňuje velkou překážku pro těsnější bezpečnostní partnerství s Německem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Velmocenské soupeření mezi Spojenými státy na straně jedné a Ruskem a Čínou na straně druhé se zřejmě projeví hybridním způsobem, nikoliv tanky překračujícími hranice, míní profesor. Dodává, že těsné partnerství mezi Washingtonem a Berlínem se z dlouhodobého pohledu pravděpodobně vyplatí nejen těmto aktérům, ale také středoevropským a východoevropským zemím.

Státy tohoto regionu, které geografie nutí hledat si cestu mezi Německem a Ruskem, potřebují Německo pevně zakotvené na Západě a dohoda o plynovodu Nord Stream 2 pomůže zajistit, že tomu tak bude i nadále, věří Deni. Domnívá se, že alternativa, tedy americké sankce vůči německým firmám, by pouze posílily ty hlasy v Berlíně, které volají po méně vyhrazené zahraniční politice vůči velmocenskému soupeření, jež by udržovala obdobný odstup od Ruska i Spojených států.  

"Navíc, Rusko pravděpodobně nikdy nevyužije plnou kapacitu Nord Streamu 2; zajistí to klimatická změna a dlouhodobé trendy ve spotřebě energie napříč Evropou odstupující od fosilních paliv směrem k těm obnovitelným," píše expert. Očekává, že postupem času prodej ruského plynu do Evropy poklesne, což nakonec tak jako tak sníží roli Ukrajiny coby transitní země.

Dohoda o dokončení plynovodu neukončuje snahy Berlína o zvláštní vztahy s Moskvou, jelikož tamní politické elity věří, že evropskou bezpečnosti lze zabezpečit pouze ve spolupráci s Ruskem, nikoliv jemu navzdory, a že provázanost s ním je pro Západ prospěšná, vysvětluje autor komentáře. Dohodu tak označuje za vítězství pro Washington, protože získal do Německa závazky, které by jinak nezískal. A pokud dohoda zajistí, že silná země, jako je Německo, zůstane plně zakotvená na Západě, středoevropské a východoevropské země z ní budou také profitovat, uzavírá Deni.

Související

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 Německo USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy