NÁZOR: Dokončení plynovodu Nord Stream 2 není rizikem, ale vítězstvím Západu

Dohodou o dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 Spojené státy zdánlivě upřednostnily vztahy s Německem na úkor svých spojenců a partnerů na východě Evropy, uvádí John Deni v komentáři pro server Politico. Profesor z prestižní U.S. Army War College nepovažuje za překvapivé, že země regionu tento vývoj znervózňuje.

Úspěšná záchranné operace

Obavy východoevropských a středoevropských států jsou podle odborníka opodstatněné, sám se však domnívá, že situace paradoxně nakonec může bezpečnost v oblasti posílit.  

Dohodu oznámili minulý měsíc američtí a němečtí představitelé, přičemž představuje konec snah Washingtonu zablokovat dostavbu plynovodu, nastiňuje Deni. Soudí, že z pohledu Spojených států šlo o úspěšnou "záchrannou operaci", protože Nord Stream 2 by zřejmě byl dokončen i přes americké obstrukce.

"A umožněním dostavby plynovodu Spojené státy získaly od Německa jisté důležité závazky a učinily velký krok k obnově vzájemného vztahu," pokračuje profesor. Konstatuje, že Berlín se zavázal investovat do infrastruktury alternativních energetických zdrojů na Ukrajině, uhradit zemi ztráty transitní poplatky, které dosud inkasovala za dodávky ruského plynu skrze své území, pomoci Kyjevu dojednat prodloužení transitních dohod s Moskvou a na Rusko uvalit sankce, pokud bude zneužívat dodávky ropy a plynu jako politickou páku na Ukrajinu.

Navzdory výše uvedenému chápe Deni rozhořčení středoevropských a východoevropských amerických spojenců ohledně zmíněné dohody. Vysvětluje, že z dobrého důvodu vnímají Nord Stream 2 jako geopolitickou  zbraň, nikoliv jako "čistě obchodní projekt", o němž hovoří ruský prezident Vladimir Putin.

Především Polsko a pobaltské státy věří, že plynovod umožní Rusku jednat agresivněji, Ukrajina se zase obává, že možnost obcházet její území při dodávkách ruského plynu štědře platícím zákazníkům v Evropě dále posílí Moskvu, poukazuje expert. Důvody, proč středoevropské a východoevropské země míní, že Spojené státy upřednostnily vztahy s Německem, považuje za jasné, přičemž do jisté míry nejsou daleko od pravdy.

"V posledním desetiletí se Německo stalo klíčovým prvkem americké bezpečnostní a zahraniční politiky v Evropě," píše autor komentáře. Deklaruje, že Německo z politického a ekonomického pohledu představuje prvního mezi rovnými v Evropě, přičemž disponuje větší "měkkou sílu" než Francie, Británie, Itálie či jiné evropské státy.

Důležité bezpečnostní partnerství

Navzdory pandemickým restrikcím Německo převyšuje všechny své sousedy co do dlouhodobých vyhlídek ekonomického růstu, upozorňuje profesor. Doplňuje, že politické volby z posledního desetiletí v kombinaci s ochotou německého byznysu přijmout v mnohem větší míře než jiné evropské země pokročilé informační technologie, robotizaci a další prvky čtvrté průmyslové revoluce vyslaly Německo na cestu stoupající produktivity v příští dekádě.

Deni přiznává, že německé vojenské kapacity stále zaostávají a těmi francouzskými a britskými, ale očekává, že to se v průběhu času změní, jelikož Berlín nadále navyšuje svůj vojenský rozpočet, zatímco Paříž a Londýn čelí mnohem obtížnější finanční situaci. Z pohledu Washingtonu je podle odborníka ještě důležitější, že dohoda o plynovodu Nord Stream 2 odstraňuje velkou překážku pro těsnější bezpečnostní partnerství s Německem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Velmocenské soupeření mezi Spojenými státy na straně jedné a Ruskem a Čínou na straně druhé se zřejmě projeví hybridním způsobem, nikoliv tanky překračujícími hranice, míní profesor. Dodává, že těsné partnerství mezi Washingtonem a Berlínem se z dlouhodobého pohledu pravděpodobně vyplatí nejen těmto aktérům, ale také středoevropským a východoevropským zemím.

Státy tohoto regionu, které geografie nutí hledat si cestu mezi Německem a Ruskem, potřebují Německo pevně zakotvené na Západě a dohoda o plynovodu Nord Stream 2 pomůže zajistit, že tomu tak bude i nadále, věří Deni. Domnívá se, že alternativa, tedy americké sankce vůči německým firmám, by pouze posílily ty hlasy v Berlíně, které volají po méně vyhrazené zahraniční politice vůči velmocenskému soupeření, jež by udržovala obdobný odstup od Ruska i Spojených států.  

"Navíc, Rusko pravděpodobně nikdy nevyužije plnou kapacitu Nord Streamu 2; zajistí to klimatická změna a dlouhodobé trendy ve spotřebě energie napříč Evropou odstupující od fosilních paliv směrem k těm obnovitelným," píše expert. Očekává, že postupem času prodej ruského plynu do Evropy poklesne, což nakonec tak jako tak sníží roli Ukrajiny coby transitní země.

Dohoda o dokončení plynovodu neukončuje snahy Berlína o zvláštní vztahy s Moskvou, jelikož tamní politické elity věří, že evropskou bezpečnosti lze zabezpečit pouze ve spolupráci s Ruskem, nikoliv jemu navzdory, a že provázanost s ním je pro Západ prospěšná, vysvětluje autor komentáře. Dohodu tak označuje za vítězství pro Washington, protože získal do Německa závazky, které by jinak nezískal. A pokud dohoda zajistí, že silná země, jako je Německo, zůstane plně zakotvená na Západě, středoevropské a východoevropské země z ní budou také profitovat, uzavírá Deni.

Související

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Ukrajinci loni bez vědomí Zelenského poškodili Nord Stream, tvrdí WP a Spiegel

Operaci, která loni vedla k poškození plynovodů Nord Stream, měl podle nejnovějších zjištění koordinovat velitel ukrajinských speciálních jednotek. Jde o dosud největší odhalení, které propojuje ukrajinské vojenské a bezpečností činitele s kontroverzní sabotáží, kterou Západ neváhal označit za nebezpečný útok na evropskou energetiku. 

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 Německo USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy