Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik dnes uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku.
Připraveni jít hlasovat jsou podle okupační správy také lidé v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámila ruská agentura TASS. Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.
Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby "neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku". Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu "synchronizovaly své úsilí". Předseda občanské komory v Luhansku Alexej Karjakin řekl, že je zatím předčasné hovořit o pevném datu konání referenda.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu na téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za "osvobozenou".
Výzva k uspíšení referenda dnes přišla také z okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, kde ukrajinská armáda od konce srpna rovněž přešla do ofenzivy. "Obyvatelé Chersonské oblasti nás žádají, aby k sebeurčení došlo co nejdříve. Jsou připraveni jít k referendu, jen aby měli bezpečnostní záruky a aby tu Rusko zůstalo navždy," citoval TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Odložené referendum by se tam prý mohlo konat 4. listopadu.
Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Rusko dosud k výzvám na uspořádání referend o připojení reagovalo zdrženlivě. Tentokrát se však zdá, že nejnovější iniciativa má podporu ruského parlamentu, připomíná DPA. Podle poslance Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, z řad vládního Jednotného Ruska Viktora Vodolackého by se všelidové hlasování mělo uskutečnit "v pozdním podzimu".
"Ruští propagandisté věří, že 'referenda' jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery," uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj.
Související
Separatistický vůdce přiznal, že Lyman je napůl obklíčen ukrajinskou armádou
Separatisté ve čtyřech částech Ukrajiny vyhlásili referendum o připojení k Rusku
Denis Pušilin (Doněcký vůdce) , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 25 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 1 hodinou
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 3 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák