Pušilin a Pasečnik chtějí spolupracovat na referendech o připojení separatistů k Rusku

Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik dnes uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku.

Připraveni jít hlasovat jsou podle okupační správy také lidé v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámila ruská agentura TASS. Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.

Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby "neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku". Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu "synchronizovaly své úsilí". Předseda občanské komory v Luhansku Alexej Karjakin řekl, že je zatím předčasné hovořit o pevném datu konání referenda.

Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu na téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za "osvobozenou".

Výzva k uspíšení referenda dnes přišla také z okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, kde ukrajinská armáda od konce srpna rovněž přešla do ofenzivy. "Obyvatelé Chersonské oblasti nás žádají, aby k sebeurčení došlo co nejdříve. Jsou připraveni jít k referendu, jen aby měli bezpečnostní záruky a aby tu Rusko zůstalo navždy," citoval TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Odložené referendum by se tam prý mohlo konat 4. listopadu.

Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Rusko dosud k výzvám na uspořádání referend o připojení reagovalo zdrženlivě. Tentokrát se však zdá, že nejnovější iniciativa má podporu ruského parlamentu, připomíná DPA. Podle poslance Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, z řad vládního Jednotného Ruska Viktora Vodolackého by se všelidové hlasování mělo uskutečnit "v pozdním podzimu".

"Ruští propagandisté věří, že 'referenda' jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery," uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj.

Související

Denis Pušilin

Separatistický vůdce přiznal, že Lyman je napůl obklíčen ukrajinskou armádou

Ukrajinské síly z poloviny obklíčily okupované město Lyman v Donbasu a pravidelně ostřelují silnici z města, připustil dnes vůdce separatistů z mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Mluvčí ukrajinské armády veřejnoprávní vysílací stanici Suspilne řekl, že ukrajinské síly Lyman obkličují a mají pod palebnou kontrolou všechny cesty do města. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ukrajinská armáda Lyman již téměř obklopila.
Denis Pušilin

Separatisté ve čtyřech částech Ukrajiny vyhlásili referendum o připojení k Rusku

Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit lidové hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.

Více souvisejících

Denis Pušilin (Doněcký vůdce) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy