Separatisté ve čtyřech částech Ukrajiny vyhlásili referendum o připojení k Rusku

Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit lidové hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná referenda nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí.

Agentura Interfax dnes napsala, že parlament LNR schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.

Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend už hovořili v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenzíva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.

Podobně hodnotí dnešní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům, kteří v poslední době získávají zpět svá území. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP. Nicméně západní vlády, které podporují Ukrajinu, výsledky pravděpodobně neuznají.

Podle Medveděva referenda otevře Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. "Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany," napsal Medveděv na telegramu. "To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají," dodal. "Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu, nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit," dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. "Falešná 'referenda' nic nezmění," napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. "Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce," dodal.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za "naivní vydírání hrozbami a strašením" od těch, "kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty". "Tak vypadá strach z porážky," napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Zprávy o chystaných referendech o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za "osvobozenou", jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.

Agentura Reuters označila dnešní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle ní se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska nebo Portugalska. Rusko přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Ruské federaci.

Podobným způsobem Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov Krym, připomněla agentura DPA. Tamní tehdejší referendum nebylo mezinárodně uznáno a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi. Moskva však vždy zdůrazňovala, že nedovolí, aby ji opatření Evropské unie a Spojených států odklonily od jejích cílů na Ukrajině, poznamenala DPA.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Luhanská lidová republika Doněck (Ukrajina) Denis Pušilin (Doněcký vůdce)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

10. září 2026 22:02

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy