Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit lidové hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná referenda nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí.
Agentura Interfax dnes napsala, že parlament LNR schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend už hovořili v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenzíva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.
Podobně hodnotí dnešní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům, kteří v poslední době získávají zpět svá území. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP. Nicméně západní vlády, které podporují Ukrajinu, výsledky pravděpodobně neuznají.
Podle Medveděva referenda otevře Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. "Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany," napsal Medveděv na telegramu. "To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají," dodal. "Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu, nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit," dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.
Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. "Falešná 'referenda' nic nezmění," napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. "Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce," dodal.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za "naivní vydírání hrozbami a strašením" od těch, "kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty". "Tak vypadá strach z porážky," napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.
Zprávy o chystaných referendech o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za "osvobozenou", jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
Agentura Reuters označila dnešní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle ní se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska nebo Portugalska. Rusko přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Ruské federaci.
Podobným způsobem Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov Krym, připomněla agentura DPA. Tamní tehdejší referendum nebylo mezinárodně uznáno a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi. Moskva však vždy zdůrazňovala, že nedovolí, aby ji opatření Evropské unie a Spojených států odklonily od jejích cílů na Ukrajině, poznamenala DPA.
Související

Ukrajina vyzvala Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou

Ukrajina má v první vlně obdržet přes 100 tanků, potvrdil Kuleba
Ukrajina , Luhanská lidová republika , Doněck (Ukrajina) , Denis Pušilin (Doněcký vůdce)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami

Papež František při návštěvě Konga kritizoval vykořisťování Afriky
Aktualizováno před 2 hodinami

Francie zažila rozsáhlou stávku. Proti důchodové reformě demonstrovalo přes milion lidí
před 2 hodinami

Odborníci OSN žádají vyšetřování možných válečných zločinů v Mali
před 3 hodinami

Zástupci Nexenu se s odboráři zatím nedohodli, stávka dál pokračuje
před 4 hodinami

Rusko podle Spojených států nedodržuje závazky plynoucí z jaderné dohody Nový START
Aktualizováno před 4 hodinami

Pavel mluvil s poradcem pro bezpečnost Pojarem, řešili koordinaci zahraniční politiky
před 4 hodinami

Hejtman Vondrák, který kritizoval Babiše, považuje za stěžejní zasedání předsednictva ANO
před 4 hodinami

Ukrajina vyzvala Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou
Aktualizováno před 5 hodinami

V Česku je nejvíc nových případů HIV od roku 1985
před 5 hodinami

Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září
před 5 hodinami

Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace
před 6 hodinami

Po Zemanovi je laťka nízko. Pavel bude podle Jurečky blízko kvalit Václava Havla
před 6 hodinami

Prodej aut v EU letos oživí, Euro 7 si však vyžádá výrazné zdražování
před 7 hodinami

Leden byl na silnicích mimořádně tragický. Zemřelo nejvíce lidí za posledních 11 let
před 7 hodinami

Maďarsko vzkazuje Švédsku: Chovejte se jinak, jestli chcete do NATO
před 7 hodinami

Na Tachovsku se objevila ptačí chřipka v dalším chovu
Aktualizováno před 7 hodinami

Nová vláda nepřinesla změnu v boji s korupcí, tvrdí TI. Ministerstvo se brání
před 7 hodinami

Škoda Auto očekává zlepšení situace v dodávkách čipů v druhém pololetí
před 8 hodinami

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 na pouhá čtyři procenta
před 8 hodinami
Sněmovní výbor podpořil změny ve vysílání vojáků
Navrhovanou širší pravomoc vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, dnes podpořil sněmovní branný výbor. Pro ústavní novelu ale hlasovali jen poslanci koaličních stran. Členové z řad opozičního hnutí ANO se hlasování zdrželi. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích, který neprosadil přerušení diskuse.
Zdroj: ČTK