Putin chce využít koronakrize. Mocnosti jsou připraveny jednat

Podle informací ruské televizní stanice RT se Putin momentálně zabývá příčinami dřívějšího nárůstu popularity nacismu a zároveň také informuje o výhodách následného poválečného uspořádání světa. Společnost národů, která vznikla po 1. světové válce, považuje ruský prezident za oslabenou, což byl podle něj také jeden z důvodů vzniku druhého globálního válečného konfliktu. 

Naopak následně ustavená OSN splnila svůj účel a v budoucnu tak zabránila přímým střetům mezi jednotlivými velmocemi. Vzhledem k probíhající pandemii covid-19, která bude mít pro celý svět nedozírné ekonomické důsledky, doufá v opětovné obnovení dialogu mezi dřívějšími válečnými spojenci, kteří jsou mimo jiné také trvalými členy Rady bezpečnosti OSN. 

Lídři Spojeného království, Francie, Číny a USA uvedli, že už jsou na jednání s Ruskem, kde se v příštích dnech uskuteční odložená vojenská přehlídka při příležitosti Dne vítězství, tedy oslav porážky nacismu, připravení. Hlavním bodem programu bude situace globální ekonomiky a hledání cest překonání blížící se nevyhnutelné hospodářské krize a pomoc lidem a odvětvím, které zasáhla přijatá karanténní opatření.

Putin by rovněž také rád vedl dialog o bezpečnostních otázkách. "Myslím si, že by bylo užitečné diskutovat o rozvoji kolektivních principů ve světových záležitostech, tedy mírových otázkách, posílení globální i regionální bezpečnosti, strategické kontroly zbraní, jakož i společného úsilí v boji proti extremismu, terorismu a dalším hrozbám," řekl ruský prezident.

Nelze tedy pochybovat, že vzájemná jednání mezi Moskvou, Pekingem, Paříži, Washingtonem a Londýnem sehrají významnou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby. "Máme jedinečnou příležitost vyjádřit svůj smysl pro zavázání se duchu ideálů a závazků, za něž bojovali naši otcové a dědové," dodal Putin.

Ruský prezident zároveň také poukazuje na enormní rozdíl v počtu obětí na obou stranách konfliktů, kdy počet obětí na sovětské straně čítal 27 milionů životů, ať už v německých lágrech, na válečných frontách nebo koncentračních táborech. O civilistech, kteří zahynuli během bombardování, nebo na vyhladovění (narážel zřejmě na Obležení Leningradu) nemluvě. 

V celkovém přepočtu padl jeden ze sedmi Sovětů ve srovnání s 1 ze 127 Britů a 1 z 327 Američanů. Putin zároveň ale také ocenil pomoc, které se Rudé armádě při finálních bojích, dostalo od spojenců. Hovořil například o dodávkách vojenské munice, jídla a dalšího vybavení. "Pomoc byla významná, neboť pouhých 7 % výbavy činila sovětská výroba," přiznal ruský prezident. "Naší povinností politiků, kteří přijímáme odpovědnost, je zaručit, že námi vytvořený a ověřený systém bude i nadále zachováván a vylepšován," podotkl.