Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Putin podle ní prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy.
Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám.
"Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska," prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem "přímý a jasný a bez přehánění". Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.
Niinistö dnes zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že "každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost". "Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost," řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem "v praktických otázkách", které vyplývají ze sousedství.
Finsko by mělo svůj záměr usilovat o členství v NATO oznámit v nejbližších dnech. Prezident a premiérka Sanna Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do aliance. Moskva poté prohlásila, že vstup Finska do NATO by pro Rusko představoval ohrožení, na které bude reagovat. Neupřesnila ale jak.
Finští sociální demokraté se vyslovili pro vstup své země do NATO
Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila dnes strana na tiskové konferenci v Helsinkách.
Tisková konference finského prezidenta Sauliho Niinistöa a premiérky Marinové před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky" je naplánovaná na neděli. Parlament, kde je naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu exekutivy sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat.
Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli. Předpokládá se, že svou podporou odstraní poslední překážku k oznámení o podání žádosti Švédska o vstup do aliance.
Niinistö dnes o záměru Finska vstoupit do NATO telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Právě ruská agrese vůči Ukrajině přitom obě severské země přiměla k úvahám o urychleném vstupu do NATO. Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici o délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
Související
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Vladimír Putin , Sauli Niinistö , Finsko , NATO
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
před 13 minutami
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 58 minutami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 1 hodinou
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 2 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 3 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 4 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 4 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 5 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 6 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 7 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 8 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
Zdroj: Matěj Bílý