Putin na poradě s vojáky hrozil a domáhal se záruk od Západu

Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na "agresivní politiku Západu". Na nikoliv přátelské kroky bude tvrdě reagovat, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také "krajní znepokojení" kvůli zvyšující se koncentraci sil USA a NATO u ruských hranic a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. Opět varoval před hypotetickou možností rozmístění západních raket na Ukrajině.

Ruský prezident o agresivitě západních zemí hovořil v době rostoucího napětí, kdy státy NATO upozorňují na koncentraci desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic a hrozbě možné ruské intervence v této zemi už v prvních měsících příštího roku. Moskva to odmítá s tím, že na vlastním území může své ozbrojené síly přesouvat podle libosti, zároveň ale opakovaně kritizuje přesuny aliančních sil uvnitř hranic členských zemí NATO.

"Hluboce nás znepokojuje, že jsou poblíž Ruska rozmísťovány prvky globální protiraketové obrany Spojených států," řekl Putin podle TASS s tím, že má na mysli odpalovací rampy, které již jsou v Rumunsku a mají být podle plánu rozmístěny také v Polsku. Ty jsou podle Putina totiž uzpůsobeny také ke startu střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

"Pokud se tato infrastruktura bude dále přemisťovat a pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut," řekl Putin s tím, že by šlo o vážný problém pro bezpečnost Ruska.

Putin ještě před videosummitem s americkým prezident Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s návrhy, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně. Aliance podobné návrhy odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si sama vybrala své spojence a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí nějak omezovat.

Rusku jde zejména o Ukrajinu, kterou si Moskva znepřátelila anexí Krymu a podporou povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014. K domu došlo krátce po svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva.

Putin si dnes podle agentury Interfax také postěžoval, že má už plné zuby manipulací Američanů s mezinárodním právem. "Pod různými záminkami, včetně zajištění své vlastní bezpečnosti, působí tisíce kilometrů od svého území. Když jim v tom překáží mezinárodní právo či charta OSN, prohlásí je za zastaralé a nepotřebné. Ale když to odpovídá jejich zájmům, hned se odvolávají na normy mezinárodního práva, na chartu OSN, na mezinárodní humanitární právo," prohlásil ruský prezident. "Máme dost těchto manipulací," dodal.

Na Američany také svalil odpovědnost za nynější růst napětí v Evropě. "To, co se nyní děje, to napětí, které vzniká v Evropě, to je jejich vina. Rusko při každém kroku bylo nuceno nějak odpovídat. A na každém kroku se situace ustavičně zhoršovala," dodal.

Putin podle Interfaxu připomněl, že Spojené státy v období dobrých vztahů s Ruskem podporovaly separatismus na ruském severním Kavkazu, rozšiřovaly NATO a vystoupily z dohody o protiraketové obraně. Tyto kroky USA podle Putina patrně způsobila "euforie z takzvaného vítězství ve studené válce" nad Sovětským svazem, jakož i nesprávné vyhodnocení situace a nesprávná analýza dalšího možného vývoje situace.

Rusko má podle Putina plné právo podniknout kroky k zajištění své bezpečnosti a svrchovanosti. "Nepožadujeme pro sebe nějaké zvláštní a exkluzivní podmínky. Rusko se zasazuje za rovnou a nedělitelnou bezpečnost v celém euroasijském prostoru," řekl s tím, že Rusko požaduje od USA nikoliv ústní ujištění, ale právě závazné bezpečnostní záruky. Současně ale Putin připustil, že "žádným právním zárukám se nedá věřit", protože USA snadno odstupují od všech smluv, o které ztratí zájem.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

Více souvisejících

Vladimír Putin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 1 hodinou

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 2 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 3 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 4 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 6 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 7 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy