Putin na poradě s vojáky hrozil a domáhal se záruk od Západu

Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na "agresivní politiku Západu". Na nikoliv přátelské kroky bude tvrdě reagovat, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také "krajní znepokojení" kvůli zvyšující se koncentraci sil USA a NATO u ruských hranic a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. Opět varoval před hypotetickou možností rozmístění západních raket na Ukrajině.

Ruský prezident o agresivitě západních zemí hovořil v době rostoucího napětí, kdy státy NATO upozorňují na koncentraci desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic a hrozbě možné ruské intervence v této zemi už v prvních měsících příštího roku. Moskva to odmítá s tím, že na vlastním území může své ozbrojené síly přesouvat podle libosti, zároveň ale opakovaně kritizuje přesuny aliančních sil uvnitř hranic členských zemí NATO.

"Hluboce nás znepokojuje, že jsou poblíž Ruska rozmísťovány prvky globální protiraketové obrany Spojených států," řekl Putin podle TASS s tím, že má na mysli odpalovací rampy, které již jsou v Rumunsku a mají být podle plánu rozmístěny také v Polsku. Ty jsou podle Putina totiž uzpůsobeny také ke startu střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

"Pokud se tato infrastruktura bude dále přemisťovat a pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut," řekl Putin s tím, že by šlo o vážný problém pro bezpečnost Ruska.

Putin ještě před videosummitem s americkým prezident Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s návrhy, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně. Aliance podobné návrhy odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si sama vybrala své spojence a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí nějak omezovat.

Rusku jde zejména o Ukrajinu, kterou si Moskva znepřátelila anexí Krymu a podporou povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014. K domu došlo krátce po svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva.

Putin si dnes podle agentury Interfax také postěžoval, že má už plné zuby manipulací Američanů s mezinárodním právem. "Pod různými záminkami, včetně zajištění své vlastní bezpečnosti, působí tisíce kilometrů od svého území. Když jim v tom překáží mezinárodní právo či charta OSN, prohlásí je za zastaralé a nepotřebné. Ale když to odpovídá jejich zájmům, hned se odvolávají na normy mezinárodního práva, na chartu OSN, na mezinárodní humanitární právo," prohlásil ruský prezident. "Máme dost těchto manipulací," dodal.

Na Američany také svalil odpovědnost za nynější růst napětí v Evropě. "To, co se nyní děje, to napětí, které vzniká v Evropě, to je jejich vina. Rusko při každém kroku bylo nuceno nějak odpovídat. A na každém kroku se situace ustavičně zhoršovala," dodal.

Putin podle Interfaxu připomněl, že Spojené státy v období dobrých vztahů s Ruskem podporovaly separatismus na ruském severním Kavkazu, rozšiřovaly NATO a vystoupily z dohody o protiraketové obraně. Tyto kroky USA podle Putina patrně způsobila "euforie z takzvaného vítězství ve studené válce" nad Sovětským svazem, jakož i nesprávné vyhodnocení situace a nesprávná analýza dalšího možného vývoje situace.

Rusko má podle Putina plné právo podniknout kroky k zajištění své bezpečnosti a svrchovanosti. "Nepožadujeme pro sebe nějaké zvláštní a exkluzivní podmínky. Rusko se zasazuje za rovnou a nedělitelnou bezpečnost v celém euroasijském prostoru," řekl s tím, že Rusko požaduje od USA nikoliv ústní ujištění, ale právě závazné bezpečnostní záruky. Současně ale Putin připustil, že "žádným právním zárukám se nedá věřit", protože USA snadno odstupují od všech smluv, o které ztratí zájem.

Související

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Více souvisejících

Vladimír Putin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 41 minutami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 1 hodinou

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 2 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 2 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 3 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 4 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje veřejnost před nebezpečnou šarží baleného bramborového salátu. Během pravidelné kontroly přímo ve výrobě odhalili inspektoři v jedné z šarží přítomnost bakterií Listeria monocytogenes, které jsou původcem infekčního onemocnění listerióza.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy