Putin na poradě s vojáky hrozil a domáhal se záruk od Západu

Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na "agresivní politiku Západu". Na nikoliv přátelské kroky bude tvrdě reagovat, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také "krajní znepokojení" kvůli zvyšující se koncentraci sil USA a NATO u ruských hranic a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. Opět varoval před hypotetickou možností rozmístění západních raket na Ukrajině.

Ruský prezident o agresivitě západních zemí hovořil v době rostoucího napětí, kdy státy NATO upozorňují na koncentraci desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic a hrozbě možné ruské intervence v této zemi už v prvních měsících příštího roku. Moskva to odmítá s tím, že na vlastním území může své ozbrojené síly přesouvat podle libosti, zároveň ale opakovaně kritizuje přesuny aliančních sil uvnitř hranic členských zemí NATO.

"Hluboce nás znepokojuje, že jsou poblíž Ruska rozmísťovány prvky globální protiraketové obrany Spojených států," řekl Putin podle TASS s tím, že má na mysli odpalovací rampy, které již jsou v Rumunsku a mají být podle plánu rozmístěny také v Polsku. Ty jsou podle Putina totiž uzpůsobeny také ke startu střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

"Pokud se tato infrastruktura bude dále přemisťovat a pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut," řekl Putin s tím, že by šlo o vážný problém pro bezpečnost Ruska.

Putin ještě před videosummitem s americkým prezident Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s návrhy, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně. Aliance podobné návrhy odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si sama vybrala své spojence a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí nějak omezovat.

Rusku jde zejména o Ukrajinu, kterou si Moskva znepřátelila anexí Krymu a podporou povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014. K domu došlo krátce po svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva.

Putin si dnes podle agentury Interfax také postěžoval, že má už plné zuby manipulací Američanů s mezinárodním právem. "Pod různými záminkami, včetně zajištění své vlastní bezpečnosti, působí tisíce kilometrů od svého území. Když jim v tom překáží mezinárodní právo či charta OSN, prohlásí je za zastaralé a nepotřebné. Ale když to odpovídá jejich zájmům, hned se odvolávají na normy mezinárodního práva, na chartu OSN, na mezinárodní humanitární právo," prohlásil ruský prezident. "Máme dost těchto manipulací," dodal.

Na Američany také svalil odpovědnost za nynější růst napětí v Evropě. "To, co se nyní děje, to napětí, které vzniká v Evropě, to je jejich vina. Rusko při každém kroku bylo nuceno nějak odpovídat. A na každém kroku se situace ustavičně zhoršovala," dodal.

Putin podle Interfaxu připomněl, že Spojené státy v období dobrých vztahů s Ruskem podporovaly separatismus na ruském severním Kavkazu, rozšiřovaly NATO a vystoupily z dohody o protiraketové obraně. Tyto kroky USA podle Putina patrně způsobila "euforie z takzvaného vítězství ve studené válce" nad Sovětským svazem, jakož i nesprávné vyhodnocení situace a nesprávná analýza dalšího možného vývoje situace.

Rusko má podle Putina plné právo podniknout kroky k zajištění své bezpečnosti a svrchovanosti. "Nepožadujeme pro sebe nějaké zvláštní a exkluzivní podmínky. Rusko se zasazuje za rovnou a nedělitelnou bezpečnost v celém euroasijském prostoru," řekl s tím, že Rusko požaduje od USA nikoliv ústní ujištění, ale právě závazné bezpečnostní záruky. Současně ale Putin připustil, že "žádným právním zárukám se nedá věřit", protože USA snadno odstupují od všech smluv, o které ztratí zájem.

Související

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Ruská armáda ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 2 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 4 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy