Putin v referendu obstál. Z Indie přišla gratulace, USA vyjádřily znepokojení

"Jsme znepokojeni informacemi o snaze ruské vlády manipulovat výsledky nedávného hlasování o ústavních změnách, včetně informací o donucování voličů, vyvíjení nátlaku na odpůrce změn a o omezeních vůči nezávislým pozorovatelům," řekla mluvčí Morgan Ortagusová.

Podle přehledu zahraničních ohlasů, sestaveného listem Kommersant, v zahraničních médiích převládá skeptický pohled, že řešení Putinova následnictví se odkládá, režim se zabetonoval a žádný z ruských problémů se neřeší.

Sedmidenní ruský plebiscit podle listu The New York Times dospěl za využití všech nástrojů Kremlu k očekávanému výsledku, který má Putinovi zajistit setrvání u moci přinejmenším do roku 2036. Přitom ale není jasné, k čemu Putinovi byli voliči, když změny už schválil parlament a regionální sněmy po celé zemi. Putin nicméně melodramaticky přesvědčoval občany, že jejich hlasy jsou důležité, přestože změny už de facto začaly platit a v prodeji byla pozměněná ústava.

Financial Times se zase pozastavuje nad oznámením předběžných výsledků ještě před koncem referenda, což by v případě běžného hlasování bylo nezákonné. Ale v hlasování o ústavě máloco bylo normální, protože Kreml se obával nespokojenosti společnosti s Putinovým chováním během pandemie.

Ukrajinský server Strana.ua se domnívá, že výsledky referenda zmenšily riziko destabilizace v Rusku kvůli případnému soupeření o následnictví po Putinovi a současně "zabetonovaly nynější kurz ruského režimu", vytvářený posledních dvacet let. "Pro Ukrajinu to znamená neměnnost nynějšího kurzu Moskvy ve všech klíčových otázkách," poznamenal komentátor s tím, že jde o problém Donbasu, Krymu i konfrontace Ruska se Západem, v jejímž rámci se odehrává již šest let trvající konflikt na východě Ukrajiny.

Ukrajinska pravda ironicky připomíná někdejší Putinova slova, že "v roce 2008 odejdu do opozice a budu nadávat na režim". Ale dodává, že po 13 letech od tohoto výroku už nikdo ve splnění slibu nedoufá a Putin tu zůstane "nadlouho, možná doživotně", a to i "s carskými plnomocemi".

Kanadský list The Globe and Mail připouští, že nic zásadního se v Rusku nezměnilo, jen sedmašedesátiletý bývalý důstojník KGB, který zůstává u moci, uzavřel debatu o tom, kdo může být jeho nástupcem. Svým odpůrcům doma i v cizině vyslal vzkaz, že nemá smysl hledět kupředu. A pokud se nestane něco šokujícího, Západ bude mít nadále co do činění právě s Vladimirem Putinem.

Počínání Kremlu připomíná komentátorovi Neue Zürcher Zeitung lživost sovětské ústavy z roku 1977, která se soupisem fiktivních práv sovětských pracujících snažila zakrýt absolutní monopol komunistické strany na moc. Nynější změny ruské ústavy nijak nezmírní hlavní problémy Ruska v podobě korupce, chybějící ochrany občanských práv, udušení soukromé iniciativy a přílišného vlivu státu na ekonomiku. Ani hlavní starost ruské elity - o zachování moci a příjmů - není v dlouhodobé perspektivě odstraněna. Neřešený problém nástupnictví po Putinovi se prostě odkládá, než vyprší čas na biologických hodinách. A tolik zdůrazňovaná důležitost stability režimu stojí na vratkém základě.

Die Welt upozorňuje, že Putin získal vytoužený výsledek, ale hlasování o ústavě neodpovídalo ani obvyklým nízkým standardům. Škody způsobené slabé ruské demokracii jsou obrovské, a to nejen proto, že Putin smí vládnout doživotně. Je totiž možné, že v budoucnu se v Rusku bude hlasovat právě takto - až dokud nebude dosaženo žádoucího výsledku.