Rusové dali v referendu Putinovi zelenou, může setrvat u moci

Po sečtení hlasů ze zhruba 80 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě téměř 78 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala přibližně pětina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.

Referendum skončilo ve 20 hodin místního času každého časového pásma, čili nejdříve byly k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo.

První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásí podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů. Po sečtení poloviny hlasů TASS uvedl, že změny v ústavě odhlasovaly skoro dvě třetiny Moskvanů, třetina byla proti.

Hlavní odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".

Opoziční aktivisté z kampaně "Nět" (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.

Změny v ústavě dovolí prezidentu Vladimiru Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.

Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda nešlo pochybovat, v prodeji se ještě před referendem objevily výtisky novelizované ústavy.

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Opoziční aktivisté dnes podle listu Vedomosti na Rudém náměstí ze svých těl vytvořili číslici 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Demonstranty zadržela policie, po sepsání protokolů je propustila. V podvečer se pak demonstranti začali scházet na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde zněla hesla jako "Raz, dva, tři, Putine odejdi!" a "Nejlepší změna - Putinova demise".

V Petrohradu policie proti protestujícím okamžitě zasáhla. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.

Související

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.
Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

Více souvisejících

Rusko volby v Rusku referendum Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 6 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy