Po sečtení hlasů ze zhruba 80 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě téměř 78 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala přibližně pětina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Referendum skončilo ve 20 hodin místního času každého časového pásma, čili nejdříve byly k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo.
První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásí podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů. Po sečtení poloviny hlasů TASS uvedl, že změny v ústavě odhlasovaly skoro dvě třetiny Moskvanů, třetina byla proti.
Hlavní odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".
Opoziční aktivisté z kampaně "Nět" (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.
Změny v ústavě dovolí prezidentu Vladimiru Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.
Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda nešlo pochybovat, v prodeji se ještě před referendem objevily výtisky novelizované ústavy.
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.
Opoziční aktivisté dnes podle listu Vedomosti na Rudém náměstí ze svých těl vytvořili číslici 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Demonstranty zadržela policie, po sepsání protokolů je propustila. V podvečer se pak demonstranti začali scházet na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde zněla hesla jako "Raz, dva, tři, Putine odejdi!" a "Nejlepší změna - Putinova demise".
V Petrohradu policie proti protestujícím okamžitě zasáhla. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.
Související

Rusko přestává sdílet informace s USA o svých jaderných zbraních

Putinův blízký spolupracovník má konfrontaci mezi jadernými mocnostmi za nepřípustnou
Rusko , volby v Rusku , referendum , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Credit Suisse stále pomáhá bohatým Američanům vyhýbat se daním, uvedla CNBC
před 25 minutami

Musk vnímá vážná rizika, volá po pauze ve vývoji umělé inteligence
před 36 minutami

Fiala vysvětlil, proč vláda zasedá v Jeseníku. Souvisí to s dopravou
před 40 minutami

Stagnace Německa skončila. Scholz slíbil rychlou modernizaci
Aktualizováno před 42 minutami

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobil Havla. Sfáral do dolu
Aktualizováno před 48 minutami

Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
Aktualizováno před 50 minutami

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš
Aktualizováno před 54 minutami

Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let
před 57 minutami

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané
před 1 hodinou

Karel III. dorazil do Německa na třídenní návštěvu
před 1 hodinou

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra
před 1 hodinou

Odboráři budou kontrolovat, jak se uskuteční předávání výpovědí v České poště
před 1 hodinou

Rusko přestává sdílet informace s USA o svých jaderných zbraních
před 1 hodinou

Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy
Aktualizováno před 1 hodinou

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu
Aktualizováno před 2 hodinami

Pekarová Adamová ukončila návštěvu Tchaj-wanu, sešla se s prezidentkou i premiérem
před 2 hodinami

V Paříži končí stávka popelářů, proti penzijní reformě protestuje méně lidí
Aktualizováno před 2 hodinami

Putinův blízký spolupracovník má konfrontaci mezi jadernými mocnostmi za nepřípustnou
před 2 hodinami
Senát pravděpodobně schválí misi vojenských policistů na Ukrajinu
Senát pravděpodobně schválí misi až 15 českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasit bude zřejmě také s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Senátní výbor pro obranu dnes oba návrhy jednomyslně podpořil. Vedle senátorů musí s vysláním souhlasit i poslanci.
Zdroj: ČTK