Rodiče zmizelé Madeleine prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva

odiče Madeleine McCannové, která jako tříletá zmizela v roce 2007 na společné dovolené v Portugalsku, prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovali si na rozhodnutí portugalského nejvyššího soudu, který jim zamítl odškodné za pomluvu kvůli výrokům portugalského vyšetřovatele Gonçala Amarala.

Ten tvrdil, že jejich dcera zemřela nešťastnou náhodou, rodiče to utajili a tvrdili, že byla unesena. Informoval o tom dnes deník The Guardian.

Vyšetřovatele Amarala, který v roce 2007 pátrání po Madeleine vedl, zažalovali Kate a Gerry McCannovi v Portugalsku za výroky publikované v knize z roku 2008 Maddie - Pravda o lži, v dokumentu a v rozhovoru pro média. Lisabonský soud v roce 2015 nařídil Amaralovi zaplatit rodičům půl milionu eur (asi 12,5 milionu Kč) jako odškodné, odvolací soud a následně i ten nejvyšší verdikt zrušily.

Rodiče se poté obrátili na soud ve Štrasburku s tím, že byla porušena jejich práva, mimo jiné na spravedlivý proces a respektování soukromí a rodinného života. Uvedli také, že Amaralovy výroky poškodily jejich pověst a právo presumpce neviny. Oba odmítají, že by se podíleli na zmizení své dcery. Evropský soud mimo jiné uvedl, že McCannovi byli veřejně známými osobami už před vydáním Amaralovy knihy a že jejich pověst mohla utrpět i tím, že byli v roce 2007 vyšetřováni jako podezřelí. Proti verdiktu štrasburského soudu se mohou ve tříměsíční lhůtě odvolat.

Holčička zmizela 3. května 2007 z turistickém komplexu Praia da Luz, když její rodiče večeřeli s přáteli v blízké restauraci. Pokoj, v němž kromě Madeleine nechali také o rok mladší dvojčata, podle svých slov pravidelně kontrolovali. Při návratu kolem 22:00 zjistili, že Madeleine zmizela a ihned to oznámili policii.

Portugalská policie v roce 2007 označila za podezřelé oba rodiče, oficiální obvinění proti nim ale nevznesla a v roce 2008 je formálně zbavila podezření, uvádí The Guardian. Portugalští policisté se domnívali, že Madeleine mohla zemřít nešťastnou náhodou a rodiče pak její tělo ukryli. Další z verzí byl únos či násilný čin. Podle vyšetřovatelů je pravděpodobné, že dívka zemřela. Její tělo se nenašlo.

Případem se kromě portugalské a britské policie zabývali i němečtí vyšetřovatelé, kteří v roce 2020 oznámili, že mají podezřelého. Letos v dubnu i portugalská prokuratura uvedla, že má podezřelého, který byl identifikován ve spolupráci s německými úřady. Podle médií jde o Christiana Brücknera, který byl v Německu odsouzen k trestu vězení za znásilnění americké seniorky v roce 2005 ve stejném městě, odkud dva roky nato zmizela Madeleine. Odsouzen byl i v minulosti i za sexuální zneužívání dětí.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Madeleine McCannová Únos Madeleine McCannové

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy