Surogátní mateřství: Vykořisťování žen, anebo vhodná alternativa pro neplodné páry a gaye?

Nemůžete otěhotnět, popřípadě donosit dítě? Tikají vám biologické hodiny? Chcete mít vlastní děti, popřípadě se vám nechce absolvovat zdlouhavý adopční proces? Pokud si na minimálně jednu z těchto otázek odpovíte ano, pak vás jistě napadne, zda nevyužít takzvaného náhradního mateřství. Kde ale narazíte? A nejedná se o obchod s lidmi? Na to odpověděl server Euronews.com.

Španělské velvyslanectví na Ukrajině nedávno informovalo, že zaregistrovalo cca 30 dětí porozených náhradní neboli surogátní matkou. Těm následně zakázalo vycestovat ze země kvůli podezření z participace na obchodu s lidmi a porušování zásad bioetiky. Rok co rok absolvují tisíce neplodných a homosexuálních párů z celé Evropy podobné cesty.

V zoufalé touze po dítěti volí tu možná nejhorší cestu, a to takzvaný pronájem cizí dělohy. Jelikož to jejich domovské země zpravidla zakazují, nezbývá jim než se odebrat tam, kde je legislativa v tomto směru liberálnější. Kde všude v Evropě je surogace neboli náhradní mateřství legální a do jaké míry porušují takové praktiky základní lidská práva a svobody?

V čem vlastně surogace spočívá?

Surogace je jednou z metod asistované reprodukce, kdy se cizí žena rozhodne donosit dítě jinému páru, popřípadě jednotlivci. Poptávají jí zpravidla lidé a páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, tzn. neplodní heterosexuálové a gayové. Celý proces spočívá buď v tom, že dojde k umělému oplodnění náhradní matky, která se zaváže žadatelskému páru donosit své vlastní biologické dítě, popřípadě je do ní vpraveno již oplodněné vajíčko cizí dárkyně. 

Pokud jde o Evropu, tak ta zaujímá vůči této praxi velmi restriktivní postoj. Informovala o tom australská nezisková organizace Families Through Surrogacy, která poskytuje právní poradenství párům vyhledávajících služby náhradních matek.

Které evropské země surogaci umožňují?

Například v Itálii, ve Španělsku, Francii a  Německu je surogace zcela zakázaná. V Irsku, Nizozemsku, Belgii a České republice je v takzvané šedé zóně, a tudíž neexistuje žádný zákon, který by jí upravoval. Za matku dítěte je vždy považovaná žena, která je porodila, a jakákoliv smlouva uzavřená mezi ní a žadatelským párem není vymahatelná. Nelze jí tedy žádným způsobem přinutit k tomu, aby si své dítě nenechala.

Nový občanský zákoník nicméně na náhradní mateřství přeci jenom částečně pamatuje, a to v § 804 zákona č. 89/2012 Sb.:

§ 804 Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.

Výše zmíněný paragraf pamatuje na případy, kdy se náhradní matkou stane žena, která je v přímém příbuzenském svazku s žadatelským párem. Jsou známy případy, kdy babička takto odnosí své vnouče, popřípadě teta svojí neteř nebo synovce. 

Ve Spojeném království je surogátní mateřství legální pouze pro britské občany, pokud je založeno na altruistické bázi. To znamená, že se pro něj daná žena rozhodne zcela dobrovolně, aniž by jí k němu tlačily okolnosti - například špatná životní úroveň. Jinými slovy jej nesmí dělat za peníze.

V Portugalsku je mohou zase využívat pouze ty páry, které k tomu nutí jejich zdravotní stav, tedy neplodnost. Zato Ukrajina a Rusko mají ve vztahu k náhradnímu mateřství velmi laxní přístup. Využívat jej mohou všichni, včetně cizinců, za podmínky, že uhradí dotyčné ženě veškerý ušlý zisk. Na Ukrajině je nicméně přístupné pouze pro heterosexuální páry.

Kdo, kde a za kolik?

Bill Houghton, zakladatel konzultační skupiny Sensible surrogacy, informoval, že se náhradní mateřství navzdory restriktivnímu přístupu stává čím dál víc populárnějším. Pokud jde o Evropu, tak jej nejvíc využívají páry ze Spojeného království, Irska, Itálie, Francie, Německa a Švédska. "Poměr heterosexuálních a gay párů je 50:50," dodal Houghton.

Poté, co bylo těmto praktikám zamezeno v jejich tradičních centrech, jako byly donedávna Indie, Nepál a Thajsko z důvodu vykořisťování chudých žen a dívek, vzrostla poptávka po evropských zemích. Východní Evropa je navíc v tomto směru poměrně levná. Náklady na surogaci na Ukrajině vyjdou na cca 50 000 USD, což odpovídá přibližně 43 970 EUR ve srovnání se 100 000 USD ve Spojených státech.

Kritika a kontroverze

Odpůrci surogace často poukazují na to, že otevírá dveře vykořisťování žen, obchodu s lidmi a v neposlední řadě také degradaci dítěte na komoditu, a že porušuje lidská práva, jakož i Úmluvu o právech dítěte zahrnující právo dítěte znát své rodiče a být jimi vychováváno, je-li to možné. 

Švédská aktivistka a spisovatelka Kajsa Ekis Ekmanová například tvrdí, že by jakékoliv formy náhradního mateřství měly být zcela zakázány. "Surogátní mateřství je obchodem s dětmi a vykořisťováním žen a porušuje Úmluvu o právech dítěte, a proto by nemělo být povoleno. Děti degraduje na zboží a ženy na pouhý stroj na rození dětí," řekla Ekmanová serveru Euronews.

S tím však ne všichni souhlasí. Zakladatel Families Through Surrogacy Sam Everingham například tvrdí, že právě samotný zákaz surogátního mateřství vede k jeho často zneužívání, což přináší skutečná rizika pro rodiny s dětmi. Za nejvíc alarmující považuje právě onu surogační turistiku. "Vzhledem k současnému trendu, kdy roste počet neplodných párů, a kdy homosexuální muži běžně zakládají rodiny, by měly jednotlivé země reagovat, a přijmout patřičná legislativní opatření," dodal Everingham.

Související

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

Více souvisejících

rodina, děti, těhotenství Matky děti

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy