Surogátní mateřství: Vykořisťování žen, anebo vhodná alternativa pro neplodné páry a gaye?

Španělské velvyslanectví na Ukrajině nedávno informovalo, že zaregistrovalo cca 30 dětí porozených náhradní neboli surogátní matkou. Těm následně zakázalo vycestovat ze země kvůli podezření z participace na obchodu s lidmi a porušování zásad bioetiky. Rok co rok absolvují tisíce neplodných a homosexuálních párů z celé Evropy podobné cesty.

V zoufalé touze po dítěti volí tu možná nejhorší cestu, a to takzvaný pronájem cizí dělohy. Jelikož to jejich domovské země zpravidla zakazují, nezbývá jim než se odebrat tam, kde je legislativa v tomto směru liberálnější. Kde všude v Evropě je surogace neboli náhradní mateřství legální a do jaké míry porušují takové praktiky základní lidská práva a svobody?

Surogace je jednou z metod asistované reprodukce, kdy se cizí žena rozhodne donosit dítě jinému páru, popřípadě jednotlivci. Poptávají jí zpravidla lidé a páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, tzn. neplodní heterosexuálové a gayové. Celý proces spočívá buď v tom, že dojde k umělému oplodnění náhradní matky, která se zaváže žadatelskému páru donosit své vlastní biologické dítě, popřípadě je do ní vpraveno již oplodněné vajíčko cizí dárkyně. 

Pokud jde o Evropu, tak ta zaujímá vůči této praxi velmi restriktivní postoj. Informovala o tom australská nezisková organizace Families Through Surrogacy, která poskytuje právní poradenství párům vyhledávajících služby náhradních matek.

Například v Itálii, ve Španělsku, Francii a  Německu je surogace zcela zakázaná. V Irsku, Nizozemsku, Belgii a České republice je v takzvané šedé zóně, a tudíž neexistuje žádný zákon, který by jí upravoval. Za matku dítěte je vždy považovaná žena, která je porodila, a jakákoliv smlouva uzavřená mezi ní a žadatelským párem není vymahatelná. Nelze jí tedy žádným způsobem přinutit k tomu, aby si své dítě nenechala.

Nový občanský zákoník nicméně na náhradní mateřství přeci jenom částečně pamatuje, a to v § 804 zákona č. 89/2012 Sb.:

§ 804 Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.

Výše zmíněný paragraf pamatuje na případy, kdy se náhradní matkou stane žena, která je v přímém příbuzenském svazku s žadatelským párem. Jsou známy případy, kdy babička takto odnosí své vnouče, popřípadě teta svojí neteř nebo synovce. 

Ve Spojeném království je surogátní mateřství legální pouze pro britské občany, pokud je založeno na altruistické bázi. To znamená, že se pro něj daná žena rozhodne zcela dobrovolně, aniž by jí k němu tlačily okolnosti - například špatná životní úroveň. Jinými slovy jej nesmí dělat za peníze.

V Portugalsku je mohou zase využívat pouze ty páry, které k tomu nutí jejich zdravotní stav, tedy neplodnost. Zato Ukrajina a Rusko mají ve vztahu k náhradnímu mateřství velmi laxní přístup. Využívat jej mohou všichni, včetně cizinců, za podmínky, že uhradí dotyčné ženě veškerý ušlý zisk. Na Ukrajině je nicméně přístupné pouze pro heterosexuální páry.

Bill Houghton, zakladatel konzultační skupiny Sensible surrogacy, informoval, že se náhradní mateřství navzdory restriktivnímu přístupu stává čím dál víc populárnějším. Pokud jde o Evropu, tak jej nejvíc využívají páry ze Spojeného království, Irska, Itálie, Francie, Německa a Švédska. "Poměr heterosexuálních a gay párů je 50:50," dodal Houghton.

Poté, co bylo těmto praktikám zamezeno v jejich tradičních centrech, jako byly donedávna Indie, Nepál a Thajsko z důvodu vykořisťování chudých žen a dívek, vzrostla poptávka po evropských zemích. Východní Evropa je navíc v tomto směru poměrně levná. Náklady na surogaci na Ukrajině vyjdou na cca 50 000 USD, což odpovídá přibližně 43 970 EUR ve srovnání se 100 000 USD ve Spojených státech.

Odpůrci surogace často poukazují na to, že otevírá dveře vykořisťování žen, obchodu s lidmi a v neposlední řadě také degradaci dítěte na komoditu, a že porušuje lidská práva, jakož i Úmluvu o právech dítěte zahrnující právo dítěte znát své rodiče a být jimi vychováváno, je-li to možné. 

Švédská aktivistka a spisovatelka Kajsa Ekis Ekmanová například tvrdí, že by jakékoliv formy náhradního mateřství měly být zcela zakázány. "Surogátní mateřství je obchodem s dětmi a vykořisťováním žen a porušuje Úmluvu o právech dítěte, a proto by nemělo být povoleno. Děti degraduje na zboží a ženy na pouhý stroj na rození dětí," řekla Ekmanová serveru Euronews.

S tím však ne všichni souhlasí. Zakladatel Families Through Surrogacy Sam Everingham například tvrdí, že právě samotný zákaz surogátního mateřství vede k jeho často zneužívání, což přináší skutečná rizika pro rodiny s dětmi. Za nejvíc alarmující považuje právě onu surogační turistiku. "Vzhledem k současnému trendu, kdy roste počet neplodných párů, a kdy homosexuální muži běžně zakládají rodiny, by měly jednotlivé země reagovat, a přijmout patřičná legislativní opatření," dodal Everingham.