NÁZOR – Turecko navrhlo řešení stávající krize, kterou vyvolal předchozí nákup ruského protivzdušného obranného systému S-400 pro tureckou armádu, upozorňuje Mark Episkopos, vojenský historik a publicista z think tanku Center for National Interest. V komentáři pro server National Interest připomíná, že Washington dlouhodobě trvá vyřazení Tureckem nakoupených systémů ze služby, ale Ankara vyjadřuje spíše zájem na možné kompromisní dohodě.
Krétský model
Episkopos poukazuje, že turecký ministr obrany Hulusi Akar v rozhovoru z počátku února nabídl možnost označovanou jako krétský model. „Říkali jsme to již dříve, ohledně modelu použitého pro S-300 na Krétě, jsme otevřeni vyjednávání,“ cituje autor komentáře Akarova slova. Pokládá proto otázku, co vlastně krétský model je a jak by mohl případně fungovat.
V polovině 90. let hledal Kypr způsob jak odradit Turecko od narušování svého vzdušného prostoru, nastiňuje historik. Vysvětluje, že americká pomoc nebyla tehdy ve hře, tudíž se Kypr obrátil na Rusko a uzavřel ambiciózní kontrakt na nákup protivzdušného raketového systému S-300.
„Ankara rychle oznámila, že vnímá kyperskou dohodu o S-300 jako existenční hrozbu,“ pokračuje Episkopos. Dodává, že Turecko signalizovalo odvetná opatření, která zahrnovala i otevřenou válku, pokud nebude systém odstraněn.
Výsledná krize eskalovala tak dlouho, dokud znesvářené strany nedosáhly jistého kompromisu, uvádí historik. Ten podle něj spočíval v tom, že kyperský systém S-300 byl předán řecké armádě a umístěn na řeckém ostrově Kréta. Tím, že turečtí představitelé nyní zmiňují tuto anabázi jako možnou kompromisní dohodu, avizují v zásadě dvě věci, soudí Episkopos.
Zaprvé, Turecko je připraveno zachovat systém S-400 ve stavu, kdy není plně funkční, míní autor komentáře. Poukazuje, že podle Ankary není systém využíván permanentně, ale jeho aktivace se odvíjí od úrovně ohrožení, která ovlivňuje turecké rozhodování.
Zadruhé, Ankara je zřejmě ochotná prozkoumat možnost, že její systémy S-400 budou na časově neomezenou dobu uskladněny mimo turecké území, které zároveň není územím Severoatlantické aliance, konstatuje Episkopos. Věří, že Turecko si od těchto ústupků slibuje opětovné zapojení do programu bojového letounu F-35, z něhož bylo po nákupu systémů S-400 vyloučeno.
Snadné řešení není v dohledu
Stejně tak Turecko věří, že by mohlo dosáhnout uvolnění amerických sankcí a zároveň si ponechat ruské zbraně, které si objednalo v roce 2017, domnívá se historik. Deklaruje, že návrh Ankary ovšem obsahuje podstatné nejasnosti.
„Za všechny, neexistuje náznak, že by Bidenova administrativa byla ochotná tolerovat S-400 na turecké půdě i v neaktivním stavu,“ píše Episkopos. Připomíná, že jistou verzi kompromisního uskladnění předložil již v roce 2019 předchůdce Joe Bidena v Bílém domě Donald Trump, ale ta nikdy nezískala smysluplný rozměr.
Komentář v originálním změní si můžete přečíst zde.S-400 by tedy musely být uskladněny mimo turecké území, ale z toho vyplývá další problém, soudí autor komentáře. Považuje za něj absenci oboustranně přijatelného místa, jelikož Řecko a spolu s ním zbytek Evropy by pravděpodobně netolerovalo S-400 na s Tureckem spřízněném Severní Kypru, přičemž případný převoz systému do Libye je pro vrchní velení NATO téměř jistě neakceptovatelný.
Jako poslední zmiňuje Episkopos skutečnost, že S-400 je mnohem pokročilejší zbraň než S-300 a představuje větší vojenské riziko pro turecké sousedy, tudíž bude těžší dosáhnout nějakého kompromisu.
Žádné snadné řešení tak není v dohledu, shrnuje historik. Očekává proto, že stávající diplomatický pat mezi Washingtonem a Ankarou ohledně tureckých systémů S-400 bude i v nejbližší budoucnosti určovat vojenskou spolupráci mezi Spojenými státy a Tureckem.
Související
Erdogan se chystá na konec v politice. Budu kandidovat už naposledy, tvrdí
Putinova očekávaná návštěva členské země NATO se přinejmenším odkládá
Turecko , USA (Spojené státy americké) , Rakety S-400 , Rakety S-300 , Kypr
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 2 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.
Zdroj: Libor Novák