Rusko tvrdí, že se jim vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků z Azovstalu

Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.

Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Zamířili do města Novoazovsk na území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Dalších 211 evakuovaných bylo podle něj převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil. Podle Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.

Osud těchto ukrajinských vojáků je však nejasný, poznamenala dnes ruská služba stanice BBC.

Kyjev chce všechny evakuované obránce Mariupolu - mezi nimiž jsou podle ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov, také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci - dostat zpět v rámci výměny zajatců.

Několik ruských poslanců však podle BBC v úterý prohlásilo že bojovníci pluku Azov jsou "nacističtí zločinci", kteří by měli být souzeni a nikoliv vyměněni. Podle agentury AP se parlament v Moskvě plánuje zabývat legislativou, která by výměně bojovníků pluku Azov zabránila. Vůdce separatistické proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes podle agentury Reuters prohlásil, že o osudu ukrajinských vojáků z Azovstalu rozhodne soud. Pušilin zároveň tvrdí, že z Azovstalu dosud neodešli nejvýše postavení ukrajinští velitelé.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko v rozhovoru pro BBC nicméně vyjádřil naději, že Moskva dodrží dřívější dohody a výměnu umožní.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Popírá, že by bylo fašistické nebo neonacistické. Ukrajina tvrdí, že bylo reformováno a začleněno do národní gardy.

Část ukrajinských bojovníků z Azovstalu skončila v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou proruští separatisté, upozornila AP. Jejich celkový počet, ani právní status, podle ní nebylo zatím možné potvrdit. Tamní věznice podle ní ještě před převzetím moci separatisty sloužila jako trestanecká kolonie s vysokou ostrahou, kde si tresty odpykávali vězni odsouzení za vážné trestné činy.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničený a podle ukrajinských úřadů boje nepřežily desítky tisíc obyvatel. Azovstal představuje poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů. Odchodem bojovníků se Mariupol ocitl na pokraji toho, že bude plně pod ruskou kontrolou, podotkla AP. Bylo by to největší město, které se podařilo ruským invazním silám na Ukrajině dobýt.