Rusko poprvé podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu na jiný stát. Ukrajinu obvinilo ze smrti civilistů, potlačování svobody slova a pronásledování jinak smýšlejících, diskriminace ruskojazyčných obyvatel i zablokování dodávek vody na poloostrov Krym, anektovaný od jara 2014 Ruskem. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na generální prokuraturu, která žalobu podala.
Od vstupu evropské úmluvy o lidských právech v platnost v roce 1953 byly k štrasburskému soudu podány skoro tři desítky mezistátních žalob. V současnosti jsou u soudu čtyři takové žaloby proti Rusku podaných Gruzií a devět podaných Ukrajinou, uvedla agentura Interfax. Posuzování žaloby jednoho státu na druhý obvykle trvá roky.
Ruská žaloba podle listu Kommersant shrnuje ruský výklad událostí, které následovaly po svržení režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014: tedy od "násilného převratu v Kyjevě s více než stovkou obětí na životech", který "přerostl v nacionalistický teror" a válku na východě země s tisíci mrtvými civilisty. Ke klíčovým epizodám žaloba řadí podpálení Domu odborů v Oděse, kde uhořeli proruští aktivisté, a ukrajinské ostřelování a bombardování území proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, při kterém umírali civilisté včetně dětí.
Moskva se rozhodla přičíst Kyjevu i vinu za zřícení civilního boeingu malajsijských aerolinek s téměř třemi stovkami lidí na palubě na východu Ukrajiny v červenci 2014. "Pravda nejde o obvinění z přímého útoku, i když dříve zaznívaly i podobné výhrady. V žalobě jde o to, že ukrajinské úřady neuzavřely vzdušný prostor nad oblastí bojů. Moskva také tvrdí, že Ukrajina předkládá zfalšované důkazy, aby vinu za katastrofu svalila na Rusko," napsal Kommersant. Připomněl, že na Západě převládá verze, že letoun sestřelili proruští separatisté raketou Buk, dodanou z Ruska.
Ruská diplomacie zdůraznila, že Moskva byla nucena žalobu k evropskému soudu podat, aby upozornila na porušování lidských práv na Ukrajině, které mezinárodní struktury zcela ignorují, i kvůli pokračujícímu porušování ukrajinských závazků vůči mezinárodnímu právu i vlastní ústavě.
Související

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Caster Semenyaová nesměla závodit kvůli testosteronu. U soudu pro lidská práva uspěla
Soud pro lidská práva Štrasburk , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy
včera

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli
včera

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35
včera

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
včera

Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír
včera

Putin: Ukrajina chce příměří využít k povolání vojáků a získání zbraní
včera

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde
včera

Witkoff bude v Kremlu přijat večer. Už nás nenachytají, řekl Lukašenko po schůzce s Putinem
včera

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde
včera

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili
včera

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci
Aktualizováno včera

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou
včera

Putin přikázal bojovat, Patrušev varuje před hrozbou z Pobaltí. Rusové slovo „mír“ absolutně ignorují
včera

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO
včera

Američané dorazili do Moskvy jednat o příměří, Kreml je přehlíží. Putin místo Witkoffa jedná s Lukašenkem
včera

Zelenskyj: Rusko dokazuje, že chce válku prodlužovat
včera

Zimní počasí je zpět. Místy napadne 10 centimetrů sněhu, hrozí i jiné problémy
včera

Za snahou o příměří nestojí jen Ukrajina a USA. Potají se angažuje i třetí země
včera

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci
včera
Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem
Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.
Zdroj: Libor Novák