Rusko poprvé podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu na jiný stát. Ukrajinu obvinilo ze smrti civilistů, potlačování svobody slova a pronásledování jinak smýšlejících, diskriminace ruskojazyčných obyvatel i zablokování dodávek vody na poloostrov Krym, anektovaný od jara 2014 Ruskem. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na generální prokuraturu, která žalobu podala.
Od vstupu evropské úmluvy o lidských právech v platnost v roce 1953 byly k štrasburskému soudu podány skoro tři desítky mezistátních žalob. V současnosti jsou u soudu čtyři takové žaloby proti Rusku podaných Gruzií a devět podaných Ukrajinou, uvedla agentura Interfax. Posuzování žaloby jednoho státu na druhý obvykle trvá roky.
Ruská žaloba podle listu Kommersant shrnuje ruský výklad událostí, které následovaly po svržení režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014: tedy od "násilného převratu v Kyjevě s více než stovkou obětí na životech", který "přerostl v nacionalistický teror" a válku na východě země s tisíci mrtvými civilisty. Ke klíčovým epizodám žaloba řadí podpálení Domu odborů v Oděse, kde uhořeli proruští aktivisté, a ukrajinské ostřelování a bombardování území proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, při kterém umírali civilisté včetně dětí.
Moskva se rozhodla přičíst Kyjevu i vinu za zřícení civilního boeingu malajsijských aerolinek s téměř třemi stovkami lidí na palubě na východu Ukrajiny v červenci 2014. "Pravda nejde o obvinění z přímého útoku, i když dříve zaznívaly i podobné výhrady. V žalobě jde o to, že ukrajinské úřady neuzavřely vzdušný prostor nad oblastí bojů. Moskva také tvrdí, že Ukrajina předkládá zfalšované důkazy, aby vinu za katastrofu svalila na Rusko," napsal Kommersant. Připomněl, že na Západě převládá verze, že letoun sestřelili proruští separatisté raketou Buk, dodanou z Ruska.
Ruská diplomacie zdůraznila, že Moskva byla nucena žalobu k evropskému soudu podat, aby upozornila na porušování lidských práv na Ukrajině, které mezinárodní struktury zcela ignorují, i kvůli pokračujícímu porušování ukrajinských závazků vůči mezinárodnímu právu i vlastní ústavě.
Související
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Soud pro lidská práva Štrasburk , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Stane se okamžitým cílem, vzkazuje
před 1 hodinou
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 2 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.
Zdroj: Libor Novák