Rusko zažalovalo Ukrajinu u soudu pro lidská práva ve Štrasburku

Rusko poprvé podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu na jiný stát. Ukrajinu obvinilo ze smrti civilistů, potlačování svobody slova a pronásledování jinak smýšlejících, diskriminace ruskojazyčných obyvatel i zablokování dodávek vody na poloostrov Krym, anektovaný od jara 2014 Ruskem. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na generální prokuraturu, která žalobu podala.

Od vstupu evropské úmluvy o lidských právech v platnost v roce 1953 byly k štrasburskému soudu podány skoro tři desítky mezistátních žalob. V současnosti jsou u soudu čtyři takové žaloby proti Rusku podaných Gruzií a devět podaných Ukrajinou, uvedla agentura Interfax. Posuzování žaloby jednoho státu na druhý obvykle trvá roky.

Ruská žaloba podle listu Kommersant shrnuje ruský výklad událostí, které následovaly po svržení režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014: tedy od "násilného převratu v Kyjevě s více než stovkou obětí na životech", který "přerostl v nacionalistický teror" a válku na východě země s tisíci mrtvými civilisty. Ke klíčovým epizodám žaloba řadí podpálení Domu odborů v Oděse, kde uhořeli proruští aktivisté, a ukrajinské ostřelování a bombardování území proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, při kterém umírali civilisté včetně dětí.

Moskva se rozhodla přičíst Kyjevu i vinu za zřícení civilního boeingu malajsijských aerolinek s téměř třemi stovkami lidí na palubě na východu Ukrajiny v červenci 2014. "Pravda nejde o obvinění z přímého útoku, i když dříve zaznívaly i podobné výhrady. V žalobě jde o to, že ukrajinské úřady neuzavřely vzdušný prostor nad oblastí bojů. Moskva také tvrdí, že Ukrajina předkládá zfalšované důkazy, aby vinu za katastrofu svalila na Rusko," napsal Kommersant. Připomněl, že na Západě převládá verze, že letoun sestřelili proruští separatisté raketou Buk, dodanou z Ruska.

Ruská diplomacie zdůraznila, že Moskva byla nucena žalobu k evropskému soudu podat, aby upozornila na porušování lidských práv na Ukrajině, které mezinárodní struktury zcela ignorují, i kvůli pokračujícímu porušování ukrajinských závazků vůči mezinárodnímu právu i vlastní ústavě.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy