"Ruxit." Rada Evropy vyloučila Rusko kvůli invazi na Ukrajinu

Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Podle serveru france24.com se takzvaný "Ruxit" také projeví na nemožnosti nadále podávat stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Rusko oznámilo, že formálně vystupuje z Rady Evropy, už ve středu. "Je to teprve podruhé v historii Rady Evropy, kdy členský stát oznámil, že orgán opouští," připomněl server s tím, že na konci 60. let dočasně odešlo Řecko.

Výbor Rady ministrů RE pozastavil členství Ruska v této instituci den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kam ruská vojska vpadla 24. února. Na začátku tohoto týdne pak zahájil proces vyloučení. Po oznámení, že Rusko přišlo o své členství, se zaměstnanci Rady Evropy vydali před její sídlo ve Štrasburku, kde symbolicky sundali ruskou vlajku.

"K tomuto výsledku vedly pouze kroky Ruska," uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. "Upřímně doufáme, že se Rusko jednoho dne vrátí k ideálům míru a demokracie a získá zpět své členství," dodala Lindeová.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes uvedl, že Rusko by Radu Evropy opustilo bez ohledu na vyloučení. Připomněl, že Moskva v úterý formálně oznámila RE, že tuto organizaci opouští. V rozhovoru se stanicí RBK řekl, že země NATO a EU "zneužívají své většiny v radě a nakonec ji přeměnily v nástroj protiruské politiky".

Členem Rady Evropy je Ukrajina, která k vyloučení Ruska opakovaně vyzývala a dnešní krok přivítala. "Pro Rusko není v evropských orgánech místo, protože vede barbarskou útočnou válku proti Ukrajině a páchá četné válečné zločiny," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Není jasné, kdo vyloučení podpořil, protože výbor ministrů RE dospěl k rozhodnutí za zavřenými dveřmi. Když ale na začátku týdne zahájil proces vyloučení, jednomyslně krok podpořil.

Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku. Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.