Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.
Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu. To by podle něj znamenalo rozdělení ozbrojených sil země na dvě samostatné části a do Bosny by bylo nutné znovu poslat více mezinárodních mírových jednotek, aby se zabránilo nové válce.
V současné době na zachování míru v Bosně dohlíží 700členný kontingent evropské vojenské mise EUFOR. Kromě toho si v Sarajevu udržuje formální základnu Severoatlantická aliance. Mandáty obou na příští rok má tento týden schvalovat Rada bezpečnosti OSN, Rusko ale pohrozilo, že zablokuje příslušnou rezoluci, pokud z ní nebudou vypuštěny veškeré odkazy na vysokého představitele.
To by ovšem oslabilo Schmidtovu autoritu jako mezinárodního dohlížitele na respektování Daytonské mírové dohody podepsané v roce 1995. Díky této dohodě byly ukončeny válečné konflikty, které v první polovině devadesátých let provázely rozpad bývalé Jugoslávie.
Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik hrozí stažením z celostátních institucí, a to včetně ozbrojených sil, přičemž by byla obnovena bosenskosrbská armáda. V polovině října Dodik řekl, že přinutí bosenskou armádu, aby se stáhla z Republiky srbské (RS) obklíčením jejích kasáren. Pro případ, že by se Západ pokusil vojensky zasáhnout, se odvolal na "přátele", kteří "srbské věci" slíbili podporu. Očividně tím mínil Srbsko a Rusko.
"To se rovná odtržení, bez oficiálního prohlášení,“ citoval The Guardian ze Schmidtovy zprávy doručené minulý týden v pátek generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Dodikovy činy podle vysokého představitele "ohrožují nejen mír a stabilitu země a regionu, ale mohou vést ke zrušení samotné Daytonské mírové dohody, pokud na ně mezinárodní společenství nebude reagovat".
Bosnu a Hercegovinu na základě dohody tvoří Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH).
Související
Balkánské státy postihl masivní blackout. Nefungují semafory, MHD ani obchody, na silnicích je chaos
Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková