Šéf ruské rozvědky varoval novináře kvůli Safronovovi

Safronovovi, který naposledy působil jako poradce ředitele vesmírné agentury Roskosmos, hrozí 20 let vězení. V médiích se podle TASS mezitím objevily informace, že materiály o Safronovově případu mohla SVR předat službě FSB.

"Obě naše služby (SVR a FSB) vždy aktivně spolupracují," řekl Naryškin. "Vysoce oceňuji profesionalitu pracovníků ruské kontrarozvědky. Zadržení a vznesení obvinění v žádném případě nesouvisí s profesionální činností podezřelého," dodal.

"Nikomu neradím vyvíjet nátlak na vyšetřování a tím spíše na soud. Jedině ten nakonec rozhodne o vině či nevině obviněného," varoval novináře.

"V Kremlu nemůžeme nic říci, protože prostě nemáme informace o vyšetřování a nemůžeme znát podrobnosti o tom, jak vyšetřování postupuje a na co se zaměřuje," řekl dnes novinářům mluvčí prezidenta Vladimira Putina v odpovědi na otázku, zda se smí společnost dozvědět, s čím konkrétně je případ spjat. "Nemyslíme si, že (utajení případu) se může stát destabilizujícím faktorem (společnosti," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov podle TASS. Dodal, že chápe zájem novinářů o osud kolegy, ale musí se respektovat platný zákon o státním tajemství a "nesmí tu být prostor pro emoce".

Ruští žurnalisté, a to i z médií blízkých Kremlu, protestují proti zadržení Safronova, který jako novinář pracoval v předních denících Kommersant a Vedomosti. Objevily se i úvahy, že nynější stíhání může být pomstou za dřívější Safronovovy články, kritické vůči ruské armádě. Veškeré podrobnosti o případu jsou utajené. Pod petici na novinářovu obranu se už podepsaly desítky tisíc lidí.

Safronova FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy, dodal TASS. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy.

Na pozadí skandálu s obviněním Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou označil ve středu mluvčí Kremlu nynější rusko-české vztahy za zkalené, kontakty s českým vedením se podle něj v nejbližší době neplánují. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že chtělo problémy řešit konzultacemi, ale na ruské straně není vůle k jejich zahájení.

Premiér Andrej Babiš pak ujistil, že česká vláda má zájem o normální vztahy s Ruskem. Přál by si, aby výsledkem konzultací, které Česko navrhlo Moskvě na počátku května, bylo i česko-ruské setkání na vysoké úrovni. Ve čtvrtek pak mluvčí ruské diplomacie řekla, že Rusko je připravené k dialogu s ČR na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale brání nynější pandemie nemoci covid-19. Současně vyzvala Prahu k rychlému zahájení konzultací na úrovni zmocněnců.

Česko-ruské vztahy v posledních letech zatěžuje více problémů, včetně například odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6, vyhoštění dvou ruských diplomatů zapletených do kauzy okolo údajné hrozby otravy pražských politiků ricinem a nejnověji zadržení ruského novináře Safronova. Obě strany se vzájemně obviňují, že svým přístupem maří konzultace, jež by měly přispět k řešení problémů.