Šéf ruské rozvědky varoval novináře kvůli Safronovovi

Případ ruského novináře Ivana Safronova, kterého ruská kontrarozvědka FSB obvinila z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, nesouvisí s jeho profesionální činností. Prohlásil to dnes podle agentury TASS šéf rozvědky SVR Sergej Naryškin. Zároveň varoval novináře před nátlakem na vyšetřování a soud.

Safronovovi, který naposledy působil jako poradce ředitele vesmírné agentury Roskosmos, hrozí 20 let vězení. V médiích se podle TASS mezitím objevily informace, že materiály o Safronovově případu mohla SVR předat službě FSB.

"Obě naše služby (SVR a FSB) vždy aktivně spolupracují," řekl Naryškin. "Vysoce oceňuji profesionalitu pracovníků ruské kontrarozvědky. Zadržení a vznesení obvinění v žádném případě nesouvisí s profesionální činností podezřelého," dodal.

"Nikomu neradím vyvíjet nátlak na vyšetřování a tím spíše na soud. Jedině ten nakonec rozhodne o vině či nevině obviněného," varoval novináře.

"V Kremlu nemůžeme nic říci, protože prostě nemáme informace o vyšetřování a nemůžeme znát podrobnosti o tom, jak vyšetřování postupuje a na co se zaměřuje," řekl dnes novinářům mluvčí prezidenta Vladimira Putina v odpovědi na otázku, zda se smí společnost dozvědět, s čím konkrétně je případ spjat. "Nemyslíme si, že (utajení případu) se může stát destabilizujícím faktorem (společnosti," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov podle TASS. Dodal, že chápe zájem novinářů o osud kolegy, ale musí se respektovat platný zákon o státním tajemství a "nesmí tu být prostor pro emoce".

Ruští žurnalisté, a to i z médií blízkých Kremlu, protestují proti zadržení Safronova, který jako novinář pracoval v předních denících Kommersant a Vedomosti. Objevily se i úvahy, že nynější stíhání může být pomstou za dřívější Safronovovy články, kritické vůči ruské armádě. Veškeré podrobnosti o případu jsou utajené. Pod petici na novinářovu obranu se už podepsaly desítky tisíc lidí.

Safronova FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy, dodal TASS. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy.

Na pozadí skandálu s obviněním Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou označil ve středu mluvčí Kremlu nynější rusko-české vztahy za zkalené, kontakty s českým vedením se podle něj v nejbližší době neplánují. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že chtělo problémy řešit konzultacemi, ale na ruské straně není vůle k jejich zahájení.

Premiér Andrej Babiš pak ujistil, že česká vláda má zájem o normální vztahy s Ruskem. Přál by si, aby výsledkem konzultací, které Česko navrhlo Moskvě na počátku května, bylo i česko-ruské setkání na vysoké úrovni. Ve čtvrtek pak mluvčí ruské diplomacie řekla, že Rusko je připravené k dialogu s ČR na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale brání nynější pandemie nemoci covid-19. Současně vyzvala Prahu k rychlému zahájení konzultací na úrovni zmocněnců.

Česko-ruské vztahy v posledních letech zatěžuje více problémů, včetně například odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6, vyhoštění dvou ruských diplomatů zapletených do kauzy okolo údajné hrozby otravy pražských politiků ricinem a nejnověji zadržení ruského novináře Safronova. Obě strany se vzájemně obviňují, že svým přístupem maří konzultace, jež by měly přispět k řešení problémů.

Související

Více souvisejících

Ivan Safronov Rusko FSB (ruská kontrarozvědka) novináři Česká republika

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 34 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy