Skotsko chce další referendum o nezávislosti, řeší se termín

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová dnes slíbila, že příští rok představí konkrétní plány na další referendum o skotské nezávislosti. Termín hlasování chce určit nejpozději do počátku května, kdy se ve Skotsku uskuteční místní volby, informovala agentura Reuters.

Referendum o odtržení od zbytku Spojeného království se v zemi konalo už v roce 2014, proti novému hlasování se staví ústřední vláda v Londýně.

"Před koncem tohoto volebního období zveřejníme návrh zákona, který stanoví podmínky a harmonogram referenda o nezávislosti a také otázku, kterou lidé v tomto referendu dostanou," uvedla dnes skotská premiérka.

Skotsko je stejně jako Anglie, Wales a Severní Irsko součástí Spojeného království. Má ale vlastní parlament a vládu, která má jisté omezené pravomoci. Podobný typ samosprávy mají i Velšané a Severní Irové. Záležitosti Anglie spravuje ústřední vláda v Londýně.

Příští volby do skotského parlamentu se budou konat 6. května. Skotská národní strana (SNP), jejíž je Sturgeonová předsedkyní, v nich chce o hlasy voličů bojovat mimo jiné právě slibem, že uspořádá další referendum o nezávislosti.

Současná britská vláda premiéra Borise Johnsona další hlasování o nezávislosti odmítá. S novým referendem by přitom musel parlament v Londýně, který ovládají Johnsonovi konzervativci, souhlasit.

Premiér tvrdí, že se Skotové jasně vyjádřili v roce 2014, kdy jich 55,3 procenta hlasovala v referendu pro setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem. Podle Sturgeonové se ale letošním odchodem Británie z Evropské unie zásadně změnily podmínky, a je tak třeba nechat Skoty znovu rozhodnout. V referendu o brexitu v roce 2016 většina voličů ve Skotsku hlasovala proti odchodu z EU.

Volání po nezávislosti Skotska posílil také vývoj kolem epidemie covidu-19. Podle mnohých lidí totiž Sturgeonová situaci zvládá mnohem lépe než britský premiér Johnson. Skotsko bylo v opatřeních proti šíření viru výrazně přísnější než Anglie.

Podpořit by příznivce samostatnosti mohl i výsledek jednání o budoucích vztazích Británie s EU. Podle unijních diplomatů totiž kvůli přístupu Londýna rozhovory uvázly na mrtvém bodě, a je tak možné, že se do konce roku nepodaří žádnou dohodu uzavřít. Kvůli Johnsonovi, který odmítl lhůtu na dosažení dohody prodloužit, utrpí podle Sturgeonové Skotsko "zbytečné" hospodářské škody.

V neprospěch skotské nezávislosti podle agentury AFP hovoří především hospodářské výsledky. Skotsko totiž v minulém fiskálním roce utratilo o 15,1 miliardy liber (445 miliard Kč) více, než kolik vybralo na daních. Za uplynulých 12 měsíců se deficit skotského rozpočtu zvýšil o dvě miliardy liber (59 miliard Kč).

Související

Více souvisejících

Skotsko Nicola Sturgeonová (šéfka skotské SNP) referendum Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie

BND: Rusko bude do roku 2030 schopno zaútočit na NATO

Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 7 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 9 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 10 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 12 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 13 hodinami

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

před 13 hodinami

Zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka notoricky známých filmů pro děti

Českou filmovou scénu zasáhla smutná zpráva na začátku nového týdne. Ve věku rovných 90 let zemřela Věra Plívová-Šimková, filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy