Skupina migrantů uvízla v Bosně, v sevření mezi místními sváry

V reakci na postup, který je v zjevném rozporu se závazky ohledně lidských práv i zákony, obdobný krok podnikly i další správní oblasti, které rovněž vyslaly policejní síly, aby zabránily migrantům v návratu do "jejich" oblasti. V důsledku asi dvě stovky lidí, včetně žen a dětí, musely vystoupit z autobusů a vlaků a uvízly u města Bosanska Otoka. "Není tu jídlo, voda, nic," řekl AP Ali Razah z Pákistánu s tím, že různé policejní jednotky mu zabránily v pohybu jakýmkoliv směrem.

Když jiné balkánské země uzavřely jiné úseky cesty migrantů z Blízkého východu, Střední Asie a severní Afriky za lepším životem na západě Evropy, Bosna se stala úzkým hrdlem na balkánské migrační trase. Migranti do Bosny obvykle vstupují ze Srbska a pokračují k hranicím s Chorvatskem.

Migrační krize podle AP využívá vůdce radikálů mezi bosenskými Srby Milorad Dodik, který díky své funkci v kolektivním vedení země zmařil snahy vyslat vojáky na hranici se Srbskem, aby zabránili přílivu uprchlíků. Dodik, který vytrvale vybízí Srby, aby se oddělili od multietnické Bosny a spojili se se sousedním Srbskem, využil situace - odmítl přijmout migranty v autonomní enklávě bosenských Srbů a vytlačil je druhé části země.

Bosna, která zažila v 90. letech krvavou občanskou válku s více než 100.000 mrtvými a miliony lidí bez domova, se skládá bosňácko-chorvatské federace a srbské entity; obě části mají značnou autonomii a jsou spojeny komplikovanou sítí ústředních institucí, které mají vládnout na základě konsensu, ale místo toho mají podle AP tendenci proměnit i nejběžnější záležitosti v politické přetahování.

Bosanska Otoka je známá i jako místo, kde v dubnu 1996 čeští vojáci střelbou do vzduchu zabránili střetu tamních muslimů a Srbů.