Migranti snažící se dostat balkánskou cestou na západ Evropy se stali předmětem politického sváru v Bosně. Úřady na severu země odsoudily údajnou neschopnost dalších částí země sdílet s nimi zátěž přetrvávající migrační krize a vytvořily na hlavním silničním tahu zátarasy s policejními hlídkami, aby zabránily běžencům ve vstupu na území pod jejich jurisdikcí a vracely je zpět, uvedla dnes agentura AP.
V reakci na postup, který je v zjevném rozporu se závazky ohledně lidských práv i zákony, obdobný krok podnikly i další správní oblasti, které rovněž vyslaly policejní síly, aby zabránily migrantům v návratu do "jejich" oblasti. V důsledku asi dvě stovky lidí, včetně žen a dětí, musely vystoupit z autobusů a vlaků a uvízly u města Bosanska Otoka. "Není tu jídlo, voda, nic," řekl AP Ali Razah z Pákistánu s tím, že různé policejní jednotky mu zabránily v pohybu jakýmkoliv směrem.
Když jiné balkánské země uzavřely jiné úseky cesty migrantů z Blízkého východu, Střední Asie a severní Afriky za lepším životem na západě Evropy, Bosna se stala úzkým hrdlem na balkánské migrační trase. Migranti do Bosny obvykle vstupují ze Srbska a pokračují k hranicím s Chorvatskem.
Migrační krize podle AP využívá vůdce radikálů mezi bosenskými Srby Milorad Dodik, který díky své funkci v kolektivním vedení země zmařil snahy vyslat vojáky na hranici se Srbskem, aby zabránili přílivu uprchlíků. Dodik, který vytrvale vybízí Srby, aby se oddělili od multietnické Bosny a spojili se se sousedním Srbskem, využil situace - odmítl přijmout migranty v autonomní enklávě bosenských Srbů a vytlačil je druhé části země.
Bosna, která zažila v 90. letech krvavou občanskou válku s více než 100.000 mrtvými a miliony lidí bez domova, se skládá bosňácko-chorvatské federace a srbské entity; obě části mají značnou autonomii a jsou spojeny komplikovanou sítí ústředních institucí, které mají vládnout na základě konsensu, ale místo toho mají podle AP tendenci proměnit i nejběžnější záležitosti v politické přetahování.
Bosanska Otoka je známá i jako místo, kde v dubnu 1996 čeští vojáci střelbou do vzduchu zabránili střetu tamních muslimů a Srbů.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , bosna a hercegovina
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák