Švédský parlament znovu zvolil premiérkou sociální demokratku Anderssonovou

Švédský parlament dnes opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.

Anderssonovou k odstoupení z premiérské funkce minulý týden přimělo rozhodnutí koaliční strany Zelených vládu opustit v reakci na schválení verze rozpočtu navržené opozicí. Předseda parlamentu Andreas Norlén nicméně v pátek oznámil, že politička dostane druhou šanci sestavit vládu, v tomto případě menšinovou, čistě sociálnědemokratickou.

Dnes Anderssonovou ve 349členném parlamentu podpořilo 101 poslanců, 173 zákonodárců bylo proti a 75 poslanců se zdrželo hlasování. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, zároveň však potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.

Přestože je Švédsko považováno za zemi ve velké míře podporující rovnost pohlaví, od vzniku premiérské funkce v roce 1876 bylo všech 33 předchůdců Anderssonové v čele švédské vlády mužských. Ve všech ostatních severských státech (Dánsku, Norsku, Finsku a na Islandu) ženy nejvyšší vládní pozici buď již v minulosti zastávaly, nebo ji momentálně zastávají.

Podle agentury AP se očekává, že kabinet Anderssonové bude oficiálně jmenován na úterní audienci u krále Carla XVI. Gustava. Týž den má vláda představit programové prohlášení.

Anderssonová podle agentury Reuters povede jednu z nejslabších švédských vlád za uplynulá desetiletí, která přitom bude muset řešit řadu výzev - od ekologizace hospodářství, přes násilí vyvolané gangy po dopady epidemie covidu-19. Parlament přitom minulý týden přijal rozpočtové změny předložené opozicí, které výrazně změnily vládní plány výdajů.

Dosavadní 54letá ministryně financí Anderssonová ve funkci nahradila sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena, který 10. listopadu podal demisi po sedmi letech vládnutí. Podle agentury DPA tím chtěl docílit toho, aby se jeho nástupkyně v čele vlády i strany měla čas vyprofilovat před blížícími se parlamentními volbami v září příštího roku.

Související

Více souvisejících

Švédsko Magdalena Anderssonová

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 8 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 9 minutami

Donald Trump

Trump má zatím 105 volitelů. Harrisová jen 27

Projekce serveru CNN zatím ukazují, že dvě a půl hodiny po uzavření prvních volebních místností má republikánský kandidát Donald Trump na kontě 105 volitelů, zatímco jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová pouze 27.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci

Poradci Donalda Trumpa jsou před dnešními americkými volbami opatrně optimističtí a věří, že jejich výsledek bude záviset především na volební účasti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy