Turecko se opět vydává na cestu genocidy, tvrdí arménský premiér Pašinjan

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem v neděli ráno propukly boje o Náhorní Karabach, které jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku a Jerevan se vzájemně obviňují z útoků.

Pašinjan v rozhovoru s Le Figaro obvinil Turecko, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bitevníky, bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a "žoldáky a teroristy" ze severní Sýrie. "Máme důkazy," ujistil Pašinjan. "Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a (stíhačky) F-16," dodal. Agentura Reuters upozornila, že žádné konkrétní důkazy arménský premiér nepředložil.

Také francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu v Bruselu v noci na dnešek řekl, že do bojů o Náhorní Karabach se zapojily podle informací francouzských tajných služeb tři stovky džihádistů ze severní Sýrie. Přešli přitom podle něj přes turecké město Gaziantep. Macron dodal, že hodlá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádat o vysvětlení. "Je to nepřijatelné," prohlásil. Vyzval také Severoatlantickou alianci, jejíž je Turecko členem, aby se tureckými kroky na jižním Kavkazu zabývala.

Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s francouzským listem Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu o Náhorní Karabach. "Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než století," uvedl předseda arménské vlády. Podle něj si Ankara chce splnit sen o novém "sultanátu", a ohrožuje tak stabilitu celého regionu.

Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. "Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionů Arménů," řekl premiér. "Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy," dodal.

Turecko termín genocida pro masakry Arménů během první světové války odmítá, i když jej používají desítky zemí včetně Česka. Ankara vysoký počet obětí připisuje válce a hladomoru. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu mrtvých. Podle ní zemřelo mezi 300.000 a 500.000 Armény.

Prezidenti Francie, Ruska a USA vyzvali v posledních dnech opakovaně znepřátelené strany k uzavření příměří a obnovení diplomatických jednání. Turecký prezident Erdogan ale ve čtvrtek podíl Paříže, Moskvy a Washingtonu na jednáních označil za nepřijatelný, neboť se podle něj o tento region třicet let nezajímaly.

K ukončení násilí vyzvali po prvním dni jednání také prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, kteří se sešli na summitu v Bruselu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.

V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.