Ukrajina hraje na dvě strany: S Trumpem i proti Trumpovi

Zdá se, že ukrajinský prezident hraje na obou stranách rozdělené Ameriky, aby si pojistil finanční a vojenskou pomoc USA bez ohledu na to, kdo vyhraje příští rok prezidentské volby. Napsala to agentura AP.

Nejprve bod pro tým amerického prezidenta Donalda Trumpa: ukrajinský generální prokurátor souhlasil s opětovným prověřením společnosti, která do svých řad přijala syna demokratického prezidentského kandidáta Joea Bidena.

A teď úklon do tábora Trumpových odpůrců: na zástupce generálního prokurátora povýšil muž, který odhalil utajené platby bývalému šéfovi Trumpovy kampaně Paulu Manafortovi.

Takže za jaký tým vlastně hraje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se ocitl v centru dění kolem ústavní žaloby na prezidenta?

Analytici tvrdí, že ukrajinské vedení se snaží udržet všechny možnosti otevřené, a tak předvádí, že Zelenskyj není ani Trumpův přitakávač, ani jeho nepřítel.

Nejnovějším šachovým tahem Ukrajiny se jeví jmenování Viktora Trepaka zástupcem generálního prokurátora. Protikorupční aktivisté, kteří Zelenskému tolik pomohli v boji o prezidentské křeslo, tuto novinku vítají. Trepak nikdy nepracoval jako prokurátor, ale má na to: jako zástupce náčelníka tajné služby SBU, která kombinuje pravomoci FBI a CIA, se snažil pohnat ke spravedlnosti dva vysoce postavené prokurátory obviněné z korupce. Případ ale skončil ve slepé uličce a frustrovaný Trepak si údajně stěžoval na politické zásahy.

O měsíc později předal protikorupčním vyšetřovatelům "černou knihu" o tajných platbách z pokladny Strany regionů bývalého prezidenta Viktora Janukovyče zástupům významných lidí, včetně Manaforta.

Platby z let, než se Manafort zapojil do Trumpovy kampaně, sehrály roli v americké kauze proti Manafortovi, který si nyní odpykává sedm let vězení. Manafort nepopíral, že jeho firma dostala peníze z Ukrajiny, ale tvrdil, že šlo o legitimní platby za politické poradenství.

Je to právě těžce vydobytá reputace bojovníka proti korupci a jiným špinavým praktikám, kvůli které Trepakovo jmenování může prospět Zelenskému v době, kdy prezident čelí kritice domácích odpůrců za podlézavost v hovoru s Trumpem. I proto touží svým voličům a mezinárodním partnerům předvést, že chce korupcí poskvrněnou Ukrajinu očistit a vést ji cestou nezávislosti.

Trepakovo jmenování "je jasný signál Američanům a hlavně Trumpovi, že si (Zelenskyj) přeje se od něj distancovat a udržet si nezávislost", říká Vadym Karasjov z Ústavu globálních strategií. "Zelenskyj nenápadně vzkazuje, že nechce být Trumpovou loutkou ani fackovacím panákem, ale že je schopen nezávislé hry a politiky," dodal.

Sám Zelenskyj tvrdí, že necítil nátlak, aby se podvolil Trumpovu pobízení. Ale jeho vláda Trumpa zcela neodmítla.

Trump v červencovém hovoru se Zelenským hledal pomoc na dvou frontách. První zahrnuje Trumpova tvrzení, že se Ukrajina spikla s demokraty proti jeho kampani v roce 2016. Žádný důkaz o takovém spiknutí se neobjevil, ale Trump naléhal na Zelenského, aby se snažil prokázat toto obvinění před americkými volbami 2020. Současně Trump tlačil na ukrajinského prezidenta, aby nechal prošetřit případné provinění bývalého viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera. Trump tvrdil, že Spojené státy mají naprosté právo žádat zahraniční vůdce, aby vyšetřili případy korupce, přestože nikdo nepředložil proti Bidenům žádný důkaz.

V tomto případu se zdá, že Ukrajina vyšla Trumpovi vstříc. Generální prokurátor Ruslan Rjabošapka oznámil, že jeho úřad přezkoumá případ plynárenské firmy Burisma Group. Ta platila Huntera Bidena v době, kdy jeho otec měl ve vládě Baracka Obamy na starosti Ukrajinu. Prokurátor tvrdí, že necítí v tomto případu žádný tlak, ani neví o tom, že se Biden něčeho dopustil. Jen dělá audit závažných případů, které jeho předchůdci uzavřeli.

Političtí analytici v Kyjevě v tom vidí spíše snahu zůstat zapsán v dobrém u Bílého domu než hledat špínu na Bideny. Zelenskyj by mohl svou strategii vysvětlit už dnes, kdy pořádá - jak to sám nazval - mediální maraton.

Související

Petr Pavel

Česko má kapacitu vyrábět munici, mohli by to dělat Ukrajinci, řekl Pavel

 Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.
Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

Více souvisejících

Ukrajina USA (Spojené státy americké) Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Paul Manafort

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové válčící na Ukrajině nedostali slíbené výplaty. Je to "hromadný problém", píše server Vjorstka

V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

včera

Petr Pavel

Česko má kapacitu vyrábět munici, mohli by to dělat Ukrajinci, řekl Pavel

 Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

včera

Americký dolar

Fed zvýšil základní úrok o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Mexiko nepouští do země desítky českých turistů. Zadrží je i na několik dní

Mexické úřady v uplynulých měsících nevpustily do země desítky českých turistů. Dnes to na dotaz ČTK sdělila česká konzulka v Mexiku Zdeňka Šubrová. Podle ní se problém týká také návštěvníků z jiných evropských a latinskoamerických zemí. Úřady turisty po příletu do země na několik hodin či dní zadrží. Mexická policie tvrdí, že jen vymáhá platné zákony. České velvyslanectví proti postupu mexických úřadů protestovalo. O problémech českých cestovatelů v Mexiku informoval i server Česká justice.

včera

ústr

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

včera

Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka chce uzákonit dřívější důchod pro náročné profese

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl dnes večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a "doladit" se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Polsko se po letitých sporech zase usmířily

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem podepsal dohodu o obnovení cest izraelských studentů do bývalých nacistických koncentračních táborů na území Polska. Izraelský tisk minulý týden dohodu avizoval jako krok na cestě k úplnému obnovení izraelsko-polských vztahů, které v posledních letech kalily spory kvůli polským zákonům ohledně holokaustu a s tím souvisejícím omezením restitucí. Oba státy kvůli tomu načas odvolaly své velvyslance - v polském případě až dosud.

včera

Ilustrační foto

Zárukou to neskončí. EU chce, aby výrobci povinně opravovali elektrospotřebiče i po záruce

Evropská komise (EK) dnes navrhla pravidla, která by výrobcům ukládala povinnost nabízet opravu výrobků, například praček a televizí, i po záruce, po dobu pěti až deseti let od prodeje. Pravidla by se dále vztahovala na ledničky, vysavače a další zboží, které je podle unijního práva považováno za "opravitelné". EU jedná o pravidlech, která by tento požadavek rozšířila na chytré telefony a tablety. EK o tom informovala v tiskové zprávě.

včera

Marija Lvovová-Bělovová

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí tvrdí, že neví, z čeho ji ICC obviňuje

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC dnes odsoudil výhrůžky ze strany Ruska.

včera

Ilustrační foto

Problémy neskončily, zkrachují další banky, varuje šéf investičního fondu

Problémy bankovního sektoru vyvolané pádem Silicon Valley Bank (SVB) ještě neskončily a do dvou let zkrachuje značný počet bank. Na konferenci agentury Bloomberg to řekl generální ředitel investičního fondu Man Group Luke Ellis. Ohroženy podle něj mohou být hlavně menší a regionální banky v USA a menší banky v Británii.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem jako šíření poplašné zprávy

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem v Krušných horách jako šíření poplašné zprávy. Severu iDNES.cz to dnes potvrdila mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. Událost se údajně stala druhý březnový víkend nedaleko Hory sv. Šebestiána na Chomutovsku. V příspěvku na sociálních sítích stálo, že muž před vlkem chránil svého psa, divoké zvíře ho poté pokousalo.

včera

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda prodloužila o rok pravidla nouzového ubytování válečných uprchlíků

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Aktualizováno včera

Jak konsolidovat státní rozpočet? Stanjura chce představit plán do konce dubna

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce představit balíček opatření pro konsolidaci státního rozpočtu do konce dubna. První čtení příslušného zákona ve Sněmovně by se mělo uskutečnit ještě před prázdninami. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy