Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému lze odpustit ostrou rétoriku, která doprovázela 30. výročí vyhlášení nezávislosti země na Sovětském svazu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník se v té souvislosti obává, že potíže tamní křehké demokracie nejsou pro Západ prioritou.
Anexe Krymu jako hotová věc
Zelenskyj v úterý dohlížel na vojenskou přehlídku v Kyjevě, které se účastnil působivý soubor oficiálních představitelů a hlav států, připomíná editorial. Dodává, že v době, kdy Zelenskyj doufal, že pozornost západních spojenců Ukrajiny bude upřena na ruskou šikanu a neochotu ke kompromisu, ale míří jejich pohledy spíše k Afghánistánu.
"Snaha udržet se na diplomatickém radaru je již známá," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že v pondělí Ukrajina uspořádala summit, jehož cílem bylo opět upozornit na problém Krymu, který nelegálně anektovalo Rusko pod prezidentem Vladimirem Putinem v březnu 2014.
EU, s níž Ukrajina uzavřela o pár měsíců později asociační dohodu, uvalila na Moskvu sankce a odmítla uznat poloostrov coby součást Ruska, připouští britský server. Doplňuje, že i na zmíněném summitu předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že Unie bude nadále "pevně vystupovat" proti takovému porušování mezinárodního práva.
"Ale ve skutečnosti je ruská anexe (Krymu) hotovou věcí, o které nikdo nepředpokládá, že by byla zvrácena," píše renomovaný deník. Upozorňuje, že z pondělního summitu se ostatně na poslední chvíli omluvili francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová.
Také zamrzlý konflikt na Donbasu, kde Ruskem podporovaní povstalci odtrhli část země a kontrolují východní hranici Ukrajiny, se nachází v patu, konstatuje The Guardian. Poukazuje, že Putin na jaře na ukrajinskou-ruské hranici uspořádal velké vojenské manévry, které sice v poklidu skončily, ale byly považovány za zkoušku odvahy nového amerického prezidenta Joe Bidena.
Zelenskyj se má s Putinem sejít příští týden ve Washingtonu a před jednáním dává najevo frustraci z neochoty Západu přistoupit na členství Ukrajiny v NATO, jež by výrazně zvýšilo cenu, kterou Rusko zaplatí za svou případnou další agresi, uvádí prestižní deník. Doplňuje, že také Merkelová, která s ukrajinským prezidentem hovořila v neděli v Kyjevě, připustila, že rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou, Francií a Německem o Donbasu nikam nevedou, jelikož Putin odmítá přiznat ruské angažmá v tamním konfliktu.
Smíšené signály nestačí
S ohledem na vyhýbavý postoj Západu a řinčení zbraní na východě je podle editorialu pochopitelné, že Ukrajina rázně protestuje proti chystanému dokončení plynovodu Nord Stream 2, který vede Baltským mořem a umožní Rusku obcházet Ukrajinu při prodeji plynu do Německa, což připraví ukrajinský rozpočet o miliardy dolarů na transitních poplatcích a potenciálně umožní Moskvě zaujmout tvrdší postoj ke svému sousedovi.
Biden, který původně proti plynovodu vystupoval, minulý měsíc své stanovisko přehodnotil a s Merkelovou uzavřel dohodu o dokončení projektu, konstatuje The Guardian. Vysvětluje, že německá kancléřka Nord Stream 2 považuje za ekonomickou prioritu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ukrajina má tak legitimní důvod být kritická k míře podpory, které se jí dostává od jejích silných spojenců na Západě," shrnuje britský server. Očekává, že debakl provázející odchod z Afghánistánu a pokračující slabost EU coby geopolitického aktéra ukrajinský pocit ohrožení dále prohloubí.
Putin minulý měsíc zveřejnil esej o pětitisících slovech s názvem O historické jednotě Rusů a Ukrajinců, připomíná editorial. V té souvislosti apeluje, aby reakce Západu na vytrvalé manévrování a myšlenkové hry ruského vládce nezahrnovala pouze dosavadní smíšené signály.
Související
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Krym , Rusko , plynovod Nord Stream 2
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
před 2 hodinami
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
před 3 hodinami
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
před 3 hodinami
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
před 4 hodinami
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
před 5 hodinami
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
před 6 hodinami
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
před 6 hodinami
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
před 7 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
před 8 hodinami
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
před 9 hodinami
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
před 10 hodinami
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
před 11 hodinami
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
před 11 hodinami
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
před 12 hodinami
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
před 13 hodinami
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
před 14 hodinami
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
před 14 hodinami
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
před 16 hodinami
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
včera
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák