Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému lze odpustit ostrou rétoriku, která doprovázela 30. výročí vyhlášení nezávislosti země na Sovětském svazu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník se v té souvislosti obává, že potíže tamní křehké demokracie nejsou pro Západ prioritou.
Anexe Krymu jako hotová věc
Zelenskyj v úterý dohlížel na vojenskou přehlídku v Kyjevě, které se účastnil působivý soubor oficiálních představitelů a hlav států, připomíná editorial. Dodává, že v době, kdy Zelenskyj doufal, že pozornost západních spojenců Ukrajiny bude upřena na ruskou šikanu a neochotu ke kompromisu, ale míří jejich pohledy spíše k Afghánistánu.
"Snaha udržet se na diplomatickém radaru je již známá," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že v pondělí Ukrajina uspořádala summit, jehož cílem bylo opět upozornit na problém Krymu, který nelegálně anektovalo Rusko pod prezidentem Vladimirem Putinem v březnu 2014.
EU, s níž Ukrajina uzavřela o pár měsíců později asociační dohodu, uvalila na Moskvu sankce a odmítla uznat poloostrov coby součást Ruska, připouští britský server. Doplňuje, že i na zmíněném summitu předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že Unie bude nadále "pevně vystupovat" proti takovému porušování mezinárodního práva.
"Ale ve skutečnosti je ruská anexe (Krymu) hotovou věcí, o které nikdo nepředpokládá, že by byla zvrácena," píše renomovaný deník. Upozorňuje, že z pondělního summitu se ostatně na poslední chvíli omluvili francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová.
Také zamrzlý konflikt na Donbasu, kde Ruskem podporovaní povstalci odtrhli část země a kontrolují východní hranici Ukrajiny, se nachází v patu, konstatuje The Guardian. Poukazuje, že Putin na jaře na ukrajinskou-ruské hranici uspořádal velké vojenské manévry, které sice v poklidu skončily, ale byly považovány za zkoušku odvahy nového amerického prezidenta Joe Bidena.
Zelenskyj se má s Putinem sejít příští týden ve Washingtonu a před jednáním dává najevo frustraci z neochoty Západu přistoupit na členství Ukrajiny v NATO, jež by výrazně zvýšilo cenu, kterou Rusko zaplatí za svou případnou další agresi, uvádí prestižní deník. Doplňuje, že také Merkelová, která s ukrajinským prezidentem hovořila v neděli v Kyjevě, připustila, že rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou, Francií a Německem o Donbasu nikam nevedou, jelikož Putin odmítá přiznat ruské angažmá v tamním konfliktu.
Smíšené signály nestačí
S ohledem na vyhýbavý postoj Západu a řinčení zbraní na východě je podle editorialu pochopitelné, že Ukrajina rázně protestuje proti chystanému dokončení plynovodu Nord Stream 2, který vede Baltským mořem a umožní Rusku obcházet Ukrajinu při prodeji plynu do Německa, což připraví ukrajinský rozpočet o miliardy dolarů na transitních poplatcích a potenciálně umožní Moskvě zaujmout tvrdší postoj ke svému sousedovi.
Biden, který původně proti plynovodu vystupoval, minulý měsíc své stanovisko přehodnotil a s Merkelovou uzavřel dohodu o dokončení projektu, konstatuje The Guardian. Vysvětluje, že německá kancléřka Nord Stream 2 považuje za ekonomickou prioritu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ukrajina má tak legitimní důvod být kritická k míře podpory, které se jí dostává od jejích silných spojenců na Západě," shrnuje britský server. Očekává, že debakl provázející odchod z Afghánistánu a pokračující slabost EU coby geopolitického aktéra ukrajinský pocit ohrožení dále prohloubí.
Putin minulý měsíc zveřejnil esej o pětitisících slovech s názvem O historické jednotě Rusů a Ukrajinců, připomíná editorial. V té souvislosti apeluje, aby reakce Západu na vytrvalé manévrování a myšlenkové hry ruského vládce nezahrnovala pouze dosavadní smíšené signály.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Krym , Rusko , plynovod Nord Stream 2
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák