MONITOR: Ukrajina přestala být prioritou? Prestižní deník nešetří kritikou

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému lze odpustit ostrou rétoriku, která doprovázela 30. výročí vyhlášení nezávislosti země na Sovětském svazu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník se v té souvislosti obává, že potíže tamní křehké demokracie nejsou pro Západ prioritou.

Anexe Krymu jako hotová věc

Zelenskyj v úterý dohlížel na vojenskou přehlídku v Kyjevě, které se účastnil působivý soubor oficiálních představitelů a hlav států, připomíná editorial. Dodává, že v době, kdy Zelenskyj doufal, že pozornost západních spojenců Ukrajiny bude upřena na ruskou šikanu a neochotu ke kompromisu, ale míří jejich pohledy spíše k Afghánistánu.

"Snaha udržet se na diplomatickém radaru je již známá," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že v pondělí Ukrajina uspořádala summit, jehož cílem bylo opět upozornit na problém Krymu, který nelegálně anektovalo Rusko pod prezidentem Vladimirem Putinem v březnu 2014.

EU, s níž Ukrajina uzavřela o pár měsíců později asociační dohodu, uvalila na Moskvu sankce a odmítla uznat poloostrov coby součást Ruska, připouští britský server. Doplňuje, že i na zmíněném summitu předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že Unie bude nadále "pevně vystupovat" proti takovému porušování mezinárodního práva.

"Ale ve skutečnosti je ruská anexe (Krymu) hotovou věcí, o které nikdo nepředpokládá, že by byla zvrácena," píše renomovaný deník. Upozorňuje, že z pondělního summitu se ostatně na poslední chvíli omluvili francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová.

Také zamrzlý konflikt na Donbasu, kde Ruskem podporovaní povstalci odtrhli část země a kontrolují východní hranici Ukrajiny, se nachází v patu, konstatuje The Guardian. Poukazuje, že Putin na jaře na ukrajinskou-ruské hranici uspořádal velké vojenské manévry, které sice v poklidu skončily, ale byly považovány za zkoušku odvahy nového amerického prezidenta Joe Bidena.

Zelenskyj se má s Putinem sejít příští týden ve Washingtonu a před jednáním dává najevo frustraci z neochoty Západu přistoupit na členství Ukrajiny v NATO, jež by výrazně zvýšilo cenu, kterou Rusko zaplatí za svou případnou další agresi, uvádí prestižní deník. Doplňuje, že také Merkelová, která s ukrajinským prezidentem hovořila v neděli v Kyjevě, připustila, že rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou, Francií a Německem o Donbasu nikam nevedou, jelikož Putin odmítá přiznat ruské angažmá v tamním konfliktu.

Smíšené signály nestačí

S ohledem na vyhýbavý postoj Západu a řinčení zbraní na východě je podle editorialu pochopitelné, že Ukrajina rázně protestuje proti chystanému dokončení plynovodu Nord Stream 2, který vede Baltským mořem a umožní Rusku obcházet Ukrajinu při prodeji plynu do Německa, což připraví ukrajinský rozpočet o miliardy dolarů na transitních poplatcích a potenciálně umožní Moskvě zaujmout tvrdší postoj ke svému sousedovi.  

Biden, který původně proti plynovodu vystupoval, minulý měsíc své stanovisko přehodnotil a s Merkelovou uzavřel dohodu o dokončení projektu, konstatuje The Guardian. Vysvětluje, že německá kancléřka Nord Stream 2 považuje za ekonomickou prioritu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ukrajina má tak legitimní důvod být kritická k míře podpory, které se jí dostává od jejích silných spojenců na Západě," shrnuje britský server. Očekává, že debakl provázející odchod z Afghánistánu a pokračující slabost EU coby geopolitického aktéra ukrajinský pocit ohrožení dále prohloubí.

Putin minulý měsíc zveřejnil esej o pětitisících slovech s názvem O historické jednotě Rusů a Ukrajinců, připomíná editorial. V té souvislosti apeluje, aby reakce Západu na vytrvalé manévrování a myšlenkové hry ruského vládce nezahrnovala pouze dosavadní smíšené signály.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Krym Rusko plynovod Nord Stream 2

Aktuálně se děje

před 27 minutami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 1 hodinou

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 4 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 7 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy