Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému lze odpustit ostrou rétoriku, která doprovázela 30. výročí vyhlášení nezávislosti země na Sovětském svazu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník se v té souvislosti obává, že potíže tamní křehké demokracie nejsou pro Západ prioritou.
Anexe Krymu jako hotová věc
Zelenskyj v úterý dohlížel na vojenskou přehlídku v Kyjevě, které se účastnil působivý soubor oficiálních představitelů a hlav států, připomíná editorial. Dodává, že v době, kdy Zelenskyj doufal, že pozornost západních spojenců Ukrajiny bude upřena na ruskou šikanu a neochotu ke kompromisu, ale míří jejich pohledy spíše k Afghánistánu.
"Snaha udržet se na diplomatickém radaru je již známá," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že v pondělí Ukrajina uspořádala summit, jehož cílem bylo opět upozornit na problém Krymu, který nelegálně anektovalo Rusko pod prezidentem Vladimirem Putinem v březnu 2014.
EU, s níž Ukrajina uzavřela o pár měsíců později asociační dohodu, uvalila na Moskvu sankce a odmítla uznat poloostrov coby součást Ruska, připouští britský server. Doplňuje, že i na zmíněném summitu předseda Evropské rady Charles Michel slíbil, že Unie bude nadále "pevně vystupovat" proti takovému porušování mezinárodního práva.
"Ale ve skutečnosti je ruská anexe (Krymu) hotovou věcí, o které nikdo nepředpokládá, že by byla zvrácena," píše renomovaný deník. Upozorňuje, že z pondělního summitu se ostatně na poslední chvíli omluvili francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová.
Také zamrzlý konflikt na Donbasu, kde Ruskem podporovaní povstalci odtrhli část země a kontrolují východní hranici Ukrajiny, se nachází v patu, konstatuje The Guardian. Poukazuje, že Putin na jaře na ukrajinskou-ruské hranici uspořádal velké vojenské manévry, které sice v poklidu skončily, ale byly považovány za zkoušku odvahy nového amerického prezidenta Joe Bidena.
Zelenskyj se má s Putinem sejít příští týden ve Washingtonu a před jednáním dává najevo frustraci z neochoty Západu přistoupit na členství Ukrajiny v NATO, jež by výrazně zvýšilo cenu, kterou Rusko zaplatí za svou případnou další agresi, uvádí prestižní deník. Doplňuje, že také Merkelová, která s ukrajinským prezidentem hovořila v neděli v Kyjevě, připustila, že rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou, Francií a Německem o Donbasu nikam nevedou, jelikož Putin odmítá přiznat ruské angažmá v tamním konfliktu.
Smíšené signály nestačí
S ohledem na vyhýbavý postoj Západu a řinčení zbraní na východě je podle editorialu pochopitelné, že Ukrajina rázně protestuje proti chystanému dokončení plynovodu Nord Stream 2, který vede Baltským mořem a umožní Rusku obcházet Ukrajinu při prodeji plynu do Německa, což připraví ukrajinský rozpočet o miliardy dolarů na transitních poplatcích a potenciálně umožní Moskvě zaujmout tvrdší postoj ke svému sousedovi.
Biden, který původně proti plynovodu vystupoval, minulý měsíc své stanovisko přehodnotil a s Merkelovou uzavřel dohodu o dokončení projektu, konstatuje The Guardian. Vysvětluje, že německá kancléřka Nord Stream 2 považuje za ekonomickou prioritu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ukrajina má tak legitimní důvod být kritická k míře podpory, které se jí dostává od jejích silných spojenců na Západě," shrnuje britský server. Očekává, že debakl provázející odchod z Afghánistánu a pokračující slabost EU coby geopolitického aktéra ukrajinský pocit ohrožení dále prohloubí.
Putin minulý měsíc zveřejnil esej o pětitisících slovech s názvem O historické jednotě Rusů a Ukrajinců, připomíná editorial. V té souvislosti apeluje, aby reakce Západu na vytrvalé manévrování a myšlenkové hry ruského vládce nezahrnovala pouze dosavadní smíšené signály.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Krym , Rusko , plynovod Nord Stream 2
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák