Ukrajinci se smířili s anexí Krymu? Rusové poskytli tento důkaz

Krym loni navštívilo skoro 7,5 milionu turistů, což je rekordní číslo za celé období od rozpadu Sovětského svazu, oznámil šéf Ruskem anektovaného poloostrova Sergej Aksjonov. Milion návštěvníků z Ukrajiny podle něj svědčí o tom, že se Ukrajinci smířili s připojením poloostrova k Ruské federaci. Anexi Krymu z března 2014 neuznává nejen Ukrajina, ale ani většina zemí světa.

V komentářích na sociálních sítích pod Aksjonovovou statistikou je ale možné se dočíst, že údajně 95 procent obyvatel Krymu má stále dva pasy. Kromě ruského také původní ukrajinský, se kterým poloostrov opouštějí a zase se na Krym vracejí. Z Aksjonovova vyjádření ale není zřejmé, zda takové lidi ruské úřady v nové turistické statistice započítávaly či nikoliv.

"Z Ukrajiny se na Krym nejezdí na dovolenou, ale domů, za příbuznými," upozornila na další možné vysvětlení na webu jiná znalkyně poměrů na poloostrově.

"Na Krymu během (uplynulého) roku odpočívalo 7,43 milionu turistů. Je to o 9,3 procenta více než v roce 2018," uvedl Aksjonov podle zpravodajského serveru Newsru.com. "Stejně jako v předchozích letech mezi cizinci vedou obyvatelé Ukrajiny, kterých bylo 1,1 milionu. Myslím, že to lze považovat za svérázné referendum občanů sousední země o uznání postavení Krymu jako součásti Ruska. Vždyť k okupantům se na návštěvu nejezdí," zdůraznil.

Za "okupovaná území" Kyjev oficiálně označuje Krym a část Donbasu, ovládnutou proruskými separatisty v bojích s ukrajinskými vojsky, které následovaly po anexi Krymu, respektive po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče revoltou prozápadních demonstrantů v Kyjevě. Konflikt si od dubna 2014 vyžádal na 13.000 mrtvých.

Aksjonov zdůraznil, že turisty na poloostrově láká vyspělá infrastruktura, úroveň služeb a přijatelné ceny. Server Newsru.com upozornil, že jiní místní hodnostáři si stěžují, že zvyšující se počty turistů místní infrastruktura nezvládá a poloostrov se ocitl na hraně ekologické katastrofy kvůli ubývajícím vodním zdrojům; strategické zásoby vody prý vypili právě turisté.

Aksjonov se do vedení na Krymu dostal poté, co nijak neoznačení ruští vojáci asistovali při faktickém ruském převzetí moci na poloostrově, až pak následovalo referendum o připojení k Rusku. Na anexi ukrajinského poloostrova Západ zareagoval vyhlášením sankcí proti Rusku. "Strach před sankcemi je tak veliký, že na Krymu i šest let po odtržení od Ukrajiny odmítají působit dokonce i giganti ruského podnikání těsně spjatí se státem, například spořitelna Sberbank," poznamenal Newsru.com a dodal, že sankcemi trpí nejen turistika a finanční sektor, ale i obyčejní lidé; kvůli chybějícím lékům dokonce zemřelo několik dětí. Moskva nicméně považuje "otázku Krymu za jednou provždy vyřešenou", jak prohlásil premiér Dmitrij Medveděv.

Související

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Více souvisejících

Krym Rusko Sergej Aksjonov (premiér Krymu) Ukrajina Turisté

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy