Operace "všichni za všechny". Kyjev a separatisté si vyměňují zajatce

Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů, při níž by se měli dostat z vazby všichni zajatci z pětiletých bojů mezi dvěma stranami. Ukrajinská prezidentská kancelář kolem poledne na twitteru oznámila převzetí prvních 25 lidí.

Operace probíhající nedaleko města Horlivka by se mohla týkat více než 100 zadržovaných a je chápána jako další důkaz ochabujícího napětí v jediném aktivním konfliktu v Evropě.

Перші 25 звільнених українців скоро будуть вдома. pic.twitter.com/Ql0164lswg

— Офіс Президента (@APUkraine) December 29, 2019

Očekávanou výměnu ve formátu "všichni za všechny" iniciovala dohoda ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruské hlavy státu Vladimira Putina, kteří před třemi týdny jednali v Paříži za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové. Detaily plánu ale ani po zahájení jeho realizace nebyly zcela jasné.

"V doněckém regionu na kontrolním stanovišti Majorsk začal proces propouštění zadržených osob," uvedl dopoledne Zelenského úřad bez dalších podrobností.

На Донеччині на КПВВ «Майорське» розпочався процес звільнення утримуваних осіб. pic.twitter.com/gBqMXM8wCa

— Офіс Президента (@APUkraine) December 29, 2019

Zhruba o dvě hodiny později ohlásil, že "prvních 25 propuštěných Ukrajinců bude brzy doma". Agentura Reuters popisuje, že skupina zajatců, mezi nimiž byly i ženy, byla do dějiště výměny dopravena autobusem, následně byla odvedena do připraveného stanu.

Dohodnuté místo leží severně od města Horlivka na kyjevské straně frontové linie, napsala agentura AFP. Dopoledne zveřejněný oficiální videozáznam ukazuje, jak sem ráno dorazily dva automobily z území separatistů. O půl hodiny později přijela z opačného směru trojice vozidel s policejním doprovodem. Následovaly je sanitky, vozidla Červeného kříže i pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

"Jsem štěstím bez sebe. Je to den, na který jsme dlouho čekali," cituje AFP 24letou Viktorii. Za mřížemi prý byla tři roky poté, co ji separatisté odsoudili za "velezradu". "Pořád tomu nemůžu uvěřit," dodal další z propuštěných, 36letý Volodymyr.

Takzvaná Doněcká lidová republika, kterou separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili v roce 2014, v sobotu ohlásila, že propustí 55 zajatců, zatímco Kyjev jich vydá 87. Podle informací ukrajinských médií se mezinárodně neuznávaný celek chystal propustit kromě ukrajinských vojáků také stoupence Kyjeva z řad novinářů a aktivistů. Na druhé straně by se zase mohli dostat na svobodu tři muži odsouzení na doživotí za atentát z úvodu roku 2015 či skupina bývalých elitních policistů, která je podezírána ze střelby do kyjevských demonstrantů v roce 2014.

Poslední podobná výměna mezi Kyjevem a povstalci je z konce roku 2017, kdy ukrajinská vláda za propuštění 73 lidí vydala 233 separatistů.

Konečná výměna zajatců byla dohodnuta jakožto možný významný krok k vyřešení ozbrojeného konfliktu, který si od roku 2014 v oblasti Donbasu vyžádal už kolem 13.000 lidských životů. Dříve uzavřené příměří se ale stále porušuje, přičemž se z toho obě strany tradičně obviňují navzájem. Podle Ukrajiny a západních států mají separatisté vojenskou podporu Ruska, Moskva tato tvrzení vehementně odmítá.

Zelenskyj na jaře převzal funkci prezidenta se slibem, že pokračující sporadické boje na Donbasu ukončí. Jeho nástup přinesl jisté uvolnění napětí mezi Kyjevem a Moskvou s ním i nové naděje na mír na východě Ukrajiny. "Ačkoli výměna (vězňů) pomůže posílit důvěru mezi dvěma stranami, které se přou o způsob zavedení mírové dohody z roku 2014, vážné neshody stále přetrvávají a plná normalizace je ještě daleko," konstatuje Reuters.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Donbass Doněck Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin Normandská čtyřka Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy