Únik nafty v Rusku může být ničivější než havárie Deepwater Horizon, tvrdí vědec

Dvě klíčové otázky

Nornickel, mateřská společnost Norisko-tajmyrské energetické společnosti, která elektrárnu provozuje, tvrdí, že nehoda může být důsledkem zatopení nádrže v důsledku tání permafrostu, odkazuje Reddy na zprávu ruské státní tiskové agentury TASS. Jako vědec zabývající se ropným znečištěním sleduje události v Arktidě s mimořádnými obavami a považuje je za varování před budoucími riziky, na něž nejsme připraveni.

"Kdykoliv se dozvím o úniku ropy, okamžitě kladu dvě otázky," píše odborník. První zní, jaký druh ropy unikl, zda šlo o surovou ropu jako v případě havárií tankeru Exxon Valdez či plošiny Deepwater Horizon, která je sice hustší a lepivá, ale také jasně viditelná, tudíž se dá snadněji nelézt a vyčistit.    

Surovou ropu lze izolovat pomocí zátarasů, velkých plovoucích bariér, a následně fyzicky odstranit z vody pomocí příslušného vybavení, vysvětluje vědec. Dodává, že vyčistit lze i zasažené objekty na pobřeží.

Proti tomu motorová nafta, která nyní unikla v Arktidě, je méně viskositní a hůře izolovatelná i odstranitelná, upozorňuje Reddy. Podotýká, že jakmile se dostane do vody, rostliny a živočichové jsou obaleni silným hydrokarbonátem, a proto je nafta podstatně ničivější než surová ropa a působí dlouhodobější škody.   

Druhá otázka, kterou vědec pokládá, zní, kde k úniku došlo. Konstatuje, že v případě ropného znečištění je lokalita klíčová, přičemž jedny z nejhorších míst, kde může k úniku nafty dojít, představují oblasti s přilehlými vodami, především pomalu tekoucími řekami či zátokami.

Reddy zkoumal tři takové havárie. Jednou z nich byl náraz plavidla na břeh v americkém  Buzzards Bay v září 1969, při němž došlo k úniku nafty a masivnímu úhynu vodních živočichů a bažinatých trav, které byly podobné těm, které se vyskytují u arktického pobřeží.

"Obyvatelé stále mluví o 'tichém podzimu', který v to roce následoval kvůli úbytku ptactva v oblasti," pokračuje expert. Dodává, že trvalo 5 let, než traviny opět narostly a i půlstoletí po události rostliny, krabi a mušle v oblasti stále vykazují neblahé dopady úniku.

Je třeba se připravit

Zmíněných 19 milionů litrů se sice jeví jako zlomek 42, reps. 640 milionů litrů, které unikly z Exxon Valdez a Deepwater Horizon, ale typ látky a lokalita činí podle vědce současný únik mnohem ničivějším.

Odborníci na řešení ropných úniků navíc nemají zkušenost s prací v Arktidě - ve srovnání s Mexickým zálivem, kde došlo k havárii plošiny Deepwater Horizon, například není příliš zmapováno tamní mořské dno, upozorňuje Reddy. Dodává, že v oblasti panuje také horší počasí, především v zimě, navíc nemáme velké znalosti o tamním křehkém a složitém ekosystému.

Přidávají se i logistické problémy související s odlehlostí oblasti, kde je omezený počet přístavů, silnic a letišť nutných pro transport vybavení, zásob i vědců, stejně jako jen málo míst, kde je možné ubytovat ty, kteří přijedou pomoci, konstatuje expert. Přiznává ovšem, že TASS v pátek oznámila ukončení první fáze čistící operace.  

"Únik z Deepwater Horizon byl velkou výzvou, ale prověřená infrastruktura a snadný přístup do Mexického zálivu byly klíčem ke snaze o vyčištění. V Arktidě taková infrastruktura moc není," pokračuje Reddy. To podle něj znamená, že nás čeká dlouhé učení, avšak času mnoho nemáme.

Oblast řeky Ambarnajy na Sibiři se bude muset se situací vypořádat pomocí toho, co je k dispozici, ale čas utíká, uvádí vědec. Obává se přitom, že nejde o poslední takový únik v Arktidě, protože rostoucí teploty brzy přinesou zesílení lodní dopravy mezi Evropu a Asií severní cestou, přičemž lodě pohání nafta a jiná ropná paliva.   

Rostoucí teploty také znamenají větší tání permafrostu, v jehož důsledku se více hýbe půda, což ohrožuje infrastrukturu jako právě palivové nádrže, upozorňuje Reddy. Světu podle něj hrozí mnohá rizika a lidé by se na ně měli lépe připravit.

Mezi tato rizika řadí expert i zranitelnost Arktidy vůči únikům ropy, a proto nabádá k předvídavosti a investicím do strategie a opatření, které by minimalizovaly dopady budoucích havárií tohoto typu. Je tedy třeba připravit účinnou reakci na dosud nevídané úniky ropy v Arktidě, nikoliv reagovat až ve chvíli, kdy k nim dojde, apeluje vědec.