USA chtějí po Británii přezkoumání posudků o duševním zdraví Juliana Assange

Právníci zastupující americkou vládu dnes před londýnským soudem rozporovali soudní rozhodnutí zablokovat vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange z Británie do Spojených států. Podle právních zástupců by měly být přezkoumány posudky aktivistova duševního zdraví. Před budovou soudu při dnešním předběžném jednání o americké žádosti o vydání demonstrovali Assangeovi příznivci, napsala agentura AP.

Britský soud na začátku letošního ledna rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států, kde čelí obviněním z porušení špionážního zákona a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Rozhodnutí bylo zdůvodněno obavou z vazebních podmínek v USA a z toho, že by Assange mohl spáchat sebevraždu. Spojené státy se proti rozhodnutí odvolaly.

Clair Dobbinová, která zastupuje americkou vládu, dnes argumentovala, že soudkyně Vanessa Baraitserová své rozhodnutí na začátku roku postavila na možném budoucím riziku sebevraždy spíš než na reálném ohrožení v době, kdy měla verdikt vynést. Dobbinová dodala, že Assange "zorganizoval jednu z největších krádeží dat v dějinách" a jeho zdravotní stav není tak špatný, aby se nemohl kontrolovat a ublížil si.

Padesátiletý Australan Assange se k dnešnímu soudnímu jednání připojil skrze video z londýnské věznice s vysokou ostrahou, kde je od roku 2019. Na podporu novináře a aktivisty se dnes před budovou soudu sešlo několik desítek lidí, včetně bývalého předsedy britských labouristů Jeremyho Corbyna. Na transparentech demonstrantů se objevovala hesla jako "Novinařina není zločin" či "Svobodu Assangeovi".

K podporovatelům se přidala i Assangeova přítelkyně Stella Morisová, která ho označila za "nevinného muže obviněného z provozování novinařiny."

"Každým dnem, kdy je této obrovské nespravedlnosti umožněno pokračovat, je Julianova situace čím dál tím víc zoufalejší," uvedla Morisová, která má s Assangem dvě malé děti.

Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku k tomu, aby byl předán americké justici. V roce 2012 se uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a požádal si v této zemi o politický azyl. V budově strávil sedm let, vztahy s hostiteli se ale postupně zhoršovaly a v roce 2019 byl z velvyslanectví vykázán. Následovně jej britská policie znovu zatkla. Ačkoliv Švédsko stíhání Assange loni zastavilo kvůli promlčení, o vydání Assange stále usilují Spojené státy. Na rozhodnutí britské justice Assange čeká ve vazbě.

Americká justice Assange viní ze zveřejňování tajných materiálů o amerických vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a také obrovského množství ukradených diplomatických depeší. Tím údajně ohrozil život informátorů v mnoha zemích. V USA mu hrozí trest vězení až na 175 let.

Související

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

Více souvisejících

Julian Assange Velká Británie USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy

Dánsko se reálně připravovalo na možnou americkou invazi do Grónska. Vojáci, které Kodaň v lednu vyslala na ostrov, byli připraveni poškodit klíčové letištní dráhy. Tvrdí to dánský veřejnoprávní vysílatel DR, upozornila britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy