USA chtějí po Británii přezkoumání posudků o duševním zdraví Juliana Assange

Právníci zastupující americkou vládu dnes před londýnským soudem rozporovali soudní rozhodnutí zablokovat vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange z Británie do Spojených států. Podle právních zástupců by měly být přezkoumány posudky aktivistova duševního zdraví. Před budovou soudu při dnešním předběžném jednání o americké žádosti o vydání demonstrovali Assangeovi příznivci, napsala agentura AP.

Britský soud na začátku letošního ledna rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států, kde čelí obviněním z porušení špionážního zákona a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Rozhodnutí bylo zdůvodněno obavou z vazebních podmínek v USA a z toho, že by Assange mohl spáchat sebevraždu. Spojené státy se proti rozhodnutí odvolaly.

Clair Dobbinová, která zastupuje americkou vládu, dnes argumentovala, že soudkyně Vanessa Baraitserová své rozhodnutí na začátku roku postavila na možném budoucím riziku sebevraždy spíš než na reálném ohrožení v době, kdy měla verdikt vynést. Dobbinová dodala, že Assange "zorganizoval jednu z největších krádeží dat v dějinách" a jeho zdravotní stav není tak špatný, aby se nemohl kontrolovat a ublížil si.

Padesátiletý Australan Assange se k dnešnímu soudnímu jednání připojil skrze video z londýnské věznice s vysokou ostrahou, kde je od roku 2019. Na podporu novináře a aktivisty se dnes před budovou soudu sešlo několik desítek lidí, včetně bývalého předsedy britských labouristů Jeremyho Corbyna. Na transparentech demonstrantů se objevovala hesla jako "Novinařina není zločin" či "Svobodu Assangeovi".

K podporovatelům se přidala i Assangeova přítelkyně Stella Morisová, která ho označila za "nevinného muže obviněného z provozování novinařiny."

"Každým dnem, kdy je této obrovské nespravedlnosti umožněno pokračovat, je Julianova situace čím dál tím víc zoufalejší," uvedla Morisová, která má s Assangem dvě malé děti.

Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku k tomu, aby byl předán americké justici. V roce 2012 se uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a požádal si v této zemi o politický azyl. V budově strávil sedm let, vztahy s hostiteli se ale postupně zhoršovaly a v roce 2019 byl z velvyslanectví vykázán. Následovně jej britská policie znovu zatkla. Ačkoliv Švédsko stíhání Assange loni zastavilo kvůli promlčení, o vydání Assange stále usilují Spojené státy. Na rozhodnutí britské justice Assange čeká ve vazbě.

Americká justice Assange viní ze zveřejňování tajných materiálů o amerických vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a také obrovského množství ukradených diplomatických depeší. Tím údajně ohrozil život informátorů v mnoha zemích. V USA mu hrozí trest vězení až na 175 let.

Související

Více souvisejících

Julian Assange Velká Británie USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy