Už přes 300 mrtvých při bojích o Náhorní Karabach, příměří v nedohlednu

Informovala o tom agentura Reuters. Podle AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o němž se dnes začne jednat v Ženevě.

Současná etapa jinak dlouhodobého konfliktu začala 27. září a o život přišlo více než 300 lidí. Mezi účastníky ženevských jednání bude ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov. Mluvčí arménské diplomacie vyloučil možnost, že se připojí také arménská strana. "Nelze zároveň vyjednávat, a zároveň vést vojenské operace," řekl. Šéfa arménské diplomacie Zohraba Mnacakanjana má ale v pondělí přijmout v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ve Stěpanakertu celou noc zněly poplašné sirény a následovaly ohlušující exploze munice. Podle místních úřadů bomby dopadaly i do obydlených míst a ve městě je vidět nevybuchlé rakety i krátery po explozích. Zbraně separatistů zasáhly podle ázerbájdžánských úřadů oblasti Terte, Agdam, Agjabedi a Goranboy. "Jsou tam mrtví a ranění," uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu noční situaci popsalo jako "stabilní, ale napjatou". "Ráno byly boje obnoveny na severu i na jihu," uvádí se v prohlášení.

Přesné počty obětí bojů nejsou známy, uvádí se 300 až 400 mrtvých, mezi nimi i civilisté. Ázerbájdžánské úřady oznámily, že při dnešních bojích v oblasti Goranboy zemřel jeden civilista, od začátku bojů pak 30 civilistů přišlo o život a 143 bylo zraněno. O svých vojenských ztrátách Baku neinformuje. Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ve své dnešní zprávě uvedlo, že na této straně je 350 mrtvých vojáků. Arménie dnes po zveřejnění informací o nočních bojích oznámila odvolání šéfa národních bezpečnostních služeb. Přesný důvod tohoto kroku není podle agentury Reuters znám.

Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70.000 až 75.000 lidí. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území, na němž žijí hlavně etničtí Arméni, spor desítky let.

Ani jedna ze stran prozatím nevyslyšela výzvy k ukončení bojů a obě si kladou navzájem nepřijatelné podmínky. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev chce, aby Arménie přistoupila na harmonogram stažení z Náhorního Karabachu, a požaduje rovněž, aby bylo do vyjednávání zapojeno Turecko. To, že do Ženevy odjel jenom Bayramov, podle něj svědčí o tom, která strana o vyjednávání opravdu stojí. Arménie stažení z oblasti, již označuje za historickou vlast Arménů, vylučuje. Obvinila Turecko z vměšování do konfliktu vysíláním bojovníků, což Ankara popírá. "Stále jsme toho názoru, že záležitost Karabachu není řešitelná násilím," sdělil arménský premiér Nikola Pašinjan.