Už přes 300 mrtvých při bojích o Náhorní Karabach, příměří v nedohlednu

V Náhorním Karabachu v noci na dnešek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně 30 mrtvých vojáků.

Informovala o tom agentura Reuters. Podle AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o němž se dnes začne jednat v Ženevě.

Současná etapa jinak dlouhodobého konfliktu začala 27. září a o život přišlo více než 300 lidí. Mezi účastníky ženevských jednání bude ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov. Mluvčí arménské diplomacie vyloučil možnost, že se připojí také arménská strana. "Nelze zároveň vyjednávat, a zároveň vést vojenské operace," řekl. Šéfa arménské diplomacie Zohraba Mnacakanjana má ale v pondělí přijmout v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ve Stěpanakertu celou noc zněly poplašné sirény a následovaly ohlušující exploze munice. Podle místních úřadů bomby dopadaly i do obydlených míst a ve městě je vidět nevybuchlé rakety i krátery po explozích. Zbraně separatistů zasáhly podle ázerbájdžánských úřadů oblasti Terte, Agdam, Agjabedi a Goranboy. "Jsou tam mrtví a ranění," uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu noční situaci popsalo jako "stabilní, ale napjatou". "Ráno byly boje obnoveny na severu i na jihu," uvádí se v prohlášení.

Přesné počty obětí bojů nejsou známy, uvádí se 300 až 400 mrtvých, mezi nimi i civilisté. Ázerbájdžánské úřady oznámily, že při dnešních bojích v oblasti Goranboy zemřel jeden civilista, od začátku bojů pak 30 civilistů přišlo o život a 143 bylo zraněno. O svých vojenských ztrátách Baku neinformuje. Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ve své dnešní zprávě uvedlo, že na této straně je 350 mrtvých vojáků. Arménie dnes po zveřejnění informací o nočních bojích oznámila odvolání šéfa národních bezpečnostních služeb. Přesný důvod tohoto kroku není podle agentury Reuters znám.

Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70.000 až 75.000 lidí. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území, na němž žijí hlavně etničtí Arméni, spor desítky let.

Ani jedna ze stran prozatím nevyslyšela výzvy k ukončení bojů a obě si kladou navzájem nepřijatelné podmínky. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev chce, aby Arménie přistoupila na harmonogram stažení z Náhorního Karabachu, a požaduje rovněž, aby bylo do vyjednávání zapojeno Turecko. To, že do Ženevy odjel jenom Bayramov, podle něj svědčí o tom, která strana o vyjednávání opravdu stojí. Arménie stažení z oblasti, již označuje za historickou vlast Arménů, vylučuje. Obvinila Turecko z vměšování do konfliktu vysíláním bojovníků, což Ankara popírá. "Stále jsme toho názoru, že záležitost Karabachu není řešitelná násilím," sdělil arménský premiér Nikola Pašinjan.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán Rusko Sergej Lavrov Ilham Alijev Turecko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy