V Donbasu se rozhořely těžké boje. Umírají vojáci, separatisté nasadili snajpry

"Vojenské jednotky Ruské federace a její žoldnéři" podle armádního komuniké ostřelovali ukrajinské pozice ve 26 případech. Separatisté naopak obvinili armádu z ostřelování předměstí měst Doněck a Jasynuvata z minometů. Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.

Navzdory dohodnutému příměří separatisté palbu vedli podle armády z minometů ráže 82 milimetrů, zbraní bojových vozidel pěchoty, granátometů a střelných zbraní. Aktivní byli také nepřátelští ostřelovači; právě ti si podle listu Ukrajinska pravda připsali dva zastřelené ukrajinské vojáky.

Nynějšímu vyostření situace na frontě předcházela neúspěšná jednání v Minsku o oddělení znepřátelených stran, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za podmínku nového summitu normandské skupiny, sdružující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii.

O oddělení jednotek ukrajinské armády a bojovníků samozvaných "lidových republik" na Donbasu rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. K tomu ale nedošlo, protože podle Kyjeva povstalci neustali v ostřelování ukrajinských pozic. Podobně povstalci svalují odpovědnost na Kyjev.

Vytvoření nárazníkové zóny, ale i uznání samosprávného statusu povstaleckých zón, s nímž Kyjev po dlouhém váhání vyslovil v Minsku souhlas, se mělo stát předpokladem summitu normandské skupiny (Rusko, Ukrajina, Francie a Německo).

Schůzka nejvyšších představitelů čtyř zemí může být šancí k definitivnímu ukončení krveprolití v Donbasu, které si od roku 2014 vyžádalo přes 13.000 lidských životů a z domovů vyhnalo přes milion lidí. Kromě svolání normandského summitu, který se od roku 2016 neuskutečnil, Zelenskyj nevylučuje ani přímé osobní setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.