Asi tisícovka lidí dnes demonstrovala v arménské metropoli Jerevanu ve snaze přimět úřady, aby objasnily osud arménských vojáků pohřešovaných od šestitýdenní války s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, uvedla agentura AFP.
Mezi demonstranty, kteří pochodovali centrem Jerevanu s transparentem s nápisem "Pomozte nám najít naše vězně", se objevilo i několik známých osobností. Demonstranti předali ruskému velvyslanci dopis se žádostí, aby osobně v této věci zasáhl.
"Proč začínáme od Ruska? Protože to je země, které (do konfliktu) zasáhla a která by mohla pokračovat ve věcech, které nás zajímají," uvedl jeden z organizátorů demonstrace, herec Hrant Tochatjan.
Podobná demonstrace několika desítek příbuzných pohřešovaných vojáků se v sobotu odehrála i v karabašské metropoli Stěpanakertu, kde delegaci přijal prezident neuznávané karabašské republiky Araik Arutjunjan. "Požadujeme okamžité kroky k vyřešení problému. Ale úřady tvrdí, že to na nich nezávisí, že to závisí na Ázerbájdžánu," postěžoval si Arsen Gukasjan (47), který pohřešuje svého syna a bratra. Podezírá Ázerbájdžán, že nerespektuje dohodu o ukončení bojů z 9.listopadu, kterou zprostředkovalo Rusko a která počítala s výměnou zajatců, ale staví si vlastní podmínky pro propuštění zajatců.
Podle karabašských úřadů byla arménské straně zatím vydána těla více než 400 zabitých vojáků. V zajetí je prý 50 až 60 vojáků.
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci z 9. na 10. listopadu. Tato dohoda zaručila Ázerbájdžánu značné územní zisky, ale umožňuje přežít samé horské enklávě, pod dohledem skoro 2000 ruských vojáků, připomněla agentura AFP.
Spor o enklávu v Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
arménie , Náhorní Karabach , Rusko , ázerbájdžán
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
před 1 hodinou
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 2 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Bývalá estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová na pražském fóru Globsec nabídla jasný pohled na otázku možného přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní by se celá diskuse měla výrazně zjednodušit a neměla by se zasekávat na technických detailech, jako je například to, jak ukrajinské zemědělství zapadne do společné zemědělské politiky bloku.
Zdroj: Libor Novák