Válku na Ukrajině provází dezinformace. Každý chce mít názor, bez ohledu na znalost tématu, říká expert

Expert na kybernetickou bezpečnost Jiří Giptner z bezpečnostní agentury Dignitary Service považuje šíření dezinformací za poměrně přirozený jev. Značná část populace má jako základní zdroj informací sociální sítě. „Značná část populace sbírá informace na sociálních sítích, vlastně ani nemá objektivní alternativu. Má potřebu vyjadřovat se ke všemu, na vše mít vlastní názor. Bez ohledu na to, že o tématu vůbec nic neví. Tím víc, pokud na válku na Ukrajině můžeme svést své osobní, rodinné či pracovní problémy a neúspěchy,“ vysvětlil Giptner pro EuroZprávy.cz.

„Sociální síť tvoří a formují do značné části její uživatelé. Ti nepotřebují žádná osvědčení o vzdělání či o svéprávnosti. Z pohledu šíření dezinformací neznám bezpečnou sociální síť,“ nastínil expert. Zároveň si myslí, že není od věci občas zveřejnit záběry raněných osob či záznamy z boje. „Samozřejmě s ohledem na důstojnost obětí,“ upozornil Giptner.

5 největších dezinformací z války na Ukrajině

Po několika hodinách od únorové invaze se na internetu rozšířila zavádějící videa nesouvisejících explozí, které shlédly tisíce lidí. Množství uživatelů sdílelo videa z Číny nebo Libanonu, které popisovali jako „ruské bomby zasahující ukrajinská velitelství“. Klipy se okamžitě rozšířily po Facebooku, Twitteru či TikToku.

„Není prostor a čas ověřovat každou informaci. Vlastně si myslím, že o celé řadě věcí se rozhodujeme pocitově, pod vlivem okolí, výchovy, vzdělávacího procesu, který jsme absolvovali,“ chápe expert Giptner. Doplnil, že to, co dnes považujeme za dezinformaci, může být zítra oficiální stanovisko instituce, státu či mezinárodní organizace. „Slepá víra v osvícené kazatele v tomto případě neplatí,“ řekl.

Duch Kyjeva

V tu samou chvíli další uživatelé sociálních sítí sdíleli příběhy o obrovské ukrajinské odvaze. Nejznámějším dílem je takzvaný Duch Kyjeva. Na videu vystupuje letecké eso, které jako osamělý vlk sestřelilo šest ruských letadel během několika málo hodin po invazi. Zastaralé video ze hry viděly miliony lidí.

„Kontrolujte zdroje informací, než je rozšíříte. Hrdina Ukrajiny Štěpán Tarabalka není ‚Duchem Kyjeva‘ a opravdu nezasáhl 40 letadel,“ žádalo Velitelství leteckých ozbrojených sil Ukrajiny na svém Facebooku v dubnu. Služba letectva pro vztahy s veřejností také dodala, že Štěpán Tarabalka byl letec, který zemřel při leteckém boji 13. března 2022.

Popírání válečných zločinů a války samotné

Proruští uživatelé sociálních sítí často opakují výroky Kremlu o „speciální vojenské operaci, denacifikaci a demilitarizaci“. Někteří dokonce zacházejí až k označení Ukrajiny jako neonacistického státu. Mnoho z nich bagatelizuje obvinění o ruských válečných zločinech, nebo dokonce o válce samotné. Tu označují za hoax.

Jedno ze široce sdílených videí ukazovalo reportéra stojícího před řadami těl zabalených do igelitových pytlů, z nichž se jedno pohybovalo. Záběry neukazovaly oběti války z Ukrajiny, ale únorový protest proti změnám klimatu ve Vídni, tři týdny před invazí.

O nějaký čas později virální video příprav manekýna jakožto oběti masakru v Buči rozbouřilo internet znovu. „Video bylo natočeno poblíž Petrohradu, nikoliv ukrajinskou armádou. Informace, které dostávají Rusové, jsou jednostranné a nemají co dočinění s realitou,“ přiznala náměstkyně ředitele televize Russia24 Naděžda pro web Euronews.com.

Falešná videa s projevy Zelenského

Volodymyr Zelenskyj za celou válku neopustil Ukrajinu. Ani přes nabídky, které chodily například ze strany speciálních sil USA a Velké Británie, odmítl odejít ve chvíli, kdy na Kyjev létaly rakety. Někteří z uživatelů upozorňovali na zelené plátno nebo filmové studio. Tím se snažili naznačit, že je v exilu, nikoliv v Kyjevě.

Během dlouhých měsíců války se Zelenskyj stal několikrát terčem ruských dezinformátorů. V březnu vzniklo tzv. deepfake video za užití umělé inteligence, kde ukrajinský prezident nabádá občany a vojáky ke složení zbraní a kapitulaci. Takovému videu se nevyhnul ani ruský prezident Vladimir Putin. V něm pro změnu nabádal ruské vojáky k návratu domů, dokud jsou živí.

Někteří dezinformátoři zašli u Zelenského tak daleko, že sdíleli video, kde ukrajinský prezident užívá kokain přímo během videokonference. Originální záběry z jeho Instagramu však ukázaly stůl, na kterém měl kokain být, jako prázdný. Володимир Зеленський na Instagramu.

Podobná dezinformace se vyskytla už v roce 2019. Ukrajinský prezident se tehdy svěřil se svou závislostí na kávě, nicméně díky špatnému překladu v rozhovoru zazněla slova o jeho závislosti na drogách. Ruská média od začátku války označují ukrajinské lídry jako závislé na drogách a neonacisty.

Polsko a Finsko ve válce?

Uživatelé sociálních sítí v průběhu invaze varovali před aktivitou polské a finské armády s tím, že z jejich strany hrozí zapojení do války. Zdánlivě usvědčující videa byla úplně vytržená z kontextu a ani jedna ze zemí se do války fyzicky nezapojila. Polsko je od začátku války „pouze“ hlavní iniciátor zpřísnění sankcí a poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Nikdy neplánovalo vyslat profesionální armádu do bojů proti ruským okupantům.

Další z uživatelů poukazovali na tanky pohybující se z centrálního do východního Finska směrem k ruským hranicím. Video bylo hojně sledováno. „Tato tvrzení nejsou pravdivá. Vybavení se naopak od hranic s Ruskem vzdaluje,“ bránilo se finské ministerstvo obrany. Podle něj se finské tanky pohybovaly v rámci dvoutýdenního cvičení, které každoročně probíhá na západě země. Konkrétně šlo o zhruba 150 obrněných vozidel a 300 jiných vojenských vozidel.

Snaha o diskreditaci uprchlíků

Podle OSN opustilo Ukrajinu od začátku války 6,5 milionu válečných uprchlíků. Mnoho z nich se přesunulo do zemí, se kterými Ukrajina sousedí na západě. A online dezinformace je následovaly. Jedno z videí ukazuje, jak ukrajinští uprchlíci při pokusu o spálení ruské vlajky zapálili celý rodinný dům v Německu. Vyšetřovatelé zjistili, že video pocházelo z roku 2013.

Prokremelští uživatelé také zveřejnili informace o německé nabídce, že váleční uprchlíci mohou zůstat v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen. Správa této kulturní památky informace popřela jako falešné.

„Italští občané byli unavení ze stupidních ukrajinských demonstrací,“ zní popisek videa, na kterém jsou odtahováni protestující. Ve skutečnosti ale šlo o již dřívější konflikt motoristů s protestujícími na environmentální akci.

Ruská státní média pak obvinila britské občany, že 25 % z nich ukrajinské uprchlíky vypudí, pokud zůstanou u nich doma. Neexistuje ale žádný specifický dotazník, který by takové tvrzení podpořil.