Z míst, která opustili ruští vojáci, přichází stále více zpráv o znásilňování

Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. "Znásilnění jako zbraň," zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února, ruská vojska ale narazila na tvrdý odpor a v posledních dnech koncentrovala své síly na ovládnutí Donbasu. Ruské jednotky se proto stahují od Kyjeva a ze severu země a tyto oblasti se dostávají zpět do rukou Ukrajinců. S odchodem invazních sil naopak přicházejí ženy a dívky na policii, do humanitárních organizací a za novináři, aby podaly svědectví o prožitých hrůzách.

"Na naší tísňové lince jsme přijaly mnoho hovorů od žen a dívek, které volaly o pomoc. Ve většině případů ale bylo fyzicky nemožné jim pomoci, protože se k nim kvůli probíhajícím bojům nedostaneme," uvedla Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské pobočky charitativní organizace La Strada pro pomoc obětem násilí.

"Znásilnění je nedostatečně hlášeným zločinem a stigmatizovanou záležitostí i v mírových dobách. Obávám se, že to, o čem se dozvídáme, bude jen špičkou ledovce," dodává Čerepachová.

Když propukla válka, jednatřicetiletá Antonina Medvedčuková si za zvuků bombardování jako první před odchodem z Kyjeva zabalila kondomy a nůžky, aby se jimi mohla bránit.

"V každé odmlce mezi bombardováním a zákazem vycházení jsem namísto sady první pomoci sháněla nouzovou antikoncepci. Matka se mě snažila uklidnit, že to není takový druh války, že ty už neexistují, že jsou jen ve starých filmech. Osm let jsem byla feministka, a tak jsem tiše plakala, protože všechny války jsou přesně takové," řekla Guardianu Medvedčuková.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová na konci března zveřejnila případ z obce Brovary na předměstí Kyjeva. Je to první případ, který začala ukrajinská prokuratura vyšetřovat.

Ruští vojáci tam nejprve zastřelili otce rodiny, poté opakovaně několik hodin znásilňovali matku a plačící dítě bylo ve vedlejší místnosti a vše slyšelo. Žena se rozhodla zveřejnit svůj příběh pod jménem Natalya, podrobnosti vyprávěla reportérce britského deníku The Times. Ruští vojáci podle ženy žertovali, zda vydrží prožité psychické trauma a vyhrožovali smrtí dítěte.

"Měla bys raději mlčet, nebo tvoje dítě uvidí mozek své matky rozstříknutý po celém domě," vypráví o rozhovoru s vojáky Natalya. "Poslali mě, abych ho (syna) umlčela a pak se vrátila, celou dobu jsem u hlavy měla zbraň. U toho si mě dobírali: myslíš že to dá? Zabije se sama nebo se nechá naživu?" Po třetím kole znásilnění, když už byli oba muži silně opilí, usnuli a Natalya utekla.

Poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Marija Mezencevová upozornila, že tento mediálně známý případ není zdaleka jediný.

"Máme zprávy o hromadném znásilňování žen. Jsou to obvykle ženy, které nemohou utéct, mluvíme o starších občankách. Většina těchto žen byla po trestném činu znásilnění buď popravena, nebo si vzala život," uvedla další poslankyně Lesja Vasylenková citovaná deníkem Guardian.

Novinářka deníku The Times Christina Lambová, která se problematice násilí na ženách věnuje 30 let, napsala, že tolik zpráv o znásilnění jako v posledních letech nezažila během celé své kariéry. "Před pár týdny mě oslovila aktivistka ze Lvova, aby mi řekla, že ruští vojáci znásilňují ukrajinské ženy a videa potom nahrávají na pornografické stránky. Moje srdce krvácelo, ale bohužel jsem nebyla překvapená," napsala Lambová.

Ukrajinským ženám nehrozí nebezpečí jen od ruských vojáků. The Guardian píše také o případu ukrajinské učitelky ze západoukrajinského města Vinnycja, kterou se pokusil znásilnit člen ukrajinské domobrany přímo ve školní budově. Muž byl zatčen.

Britský deník Daily Mail upozornil také na případy, kdy starší nebo movití muži nabízeli mladým uprchlicím azyl výměnou za "protislužby".

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.
raketa Orešnik

Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.

Více souvisejících

Ruská armáda válka na Ukrajině Znásilnění

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 1 hodinou

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy