Z míst, která opustili ruští vojáci, přichází stále více zpráv o znásilňování

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února, ruská vojska ale narazila na tvrdý odpor a v posledních dnech koncentrovala své síly na ovládnutí Donbasu. Ruské jednotky se proto stahují od Kyjeva a ze severu země a tyto oblasti se dostávají zpět do rukou Ukrajinců. S odchodem invazních sil naopak přicházejí ženy a dívky na policii, do humanitárních organizací a za novináři, aby podaly svědectví o prožitých hrůzách.

"Na naší tísňové lince jsme přijaly mnoho hovorů od žen a dívek, které volaly o pomoc. Ve většině případů ale bylo fyzicky nemožné jim pomoci, protože se k nim kvůli probíhajícím bojům nedostaneme," uvedla Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské pobočky charitativní organizace La Strada pro pomoc obětem násilí.

"Znásilnění je nedostatečně hlášeným zločinem a stigmatizovanou záležitostí i v mírových dobách. Obávám se, že to, o čem se dozvídáme, bude jen špičkou ledovce," dodává Čerepachová.

Když propukla válka, jednatřicetiletá Antonina Medvedčuková si za zvuků bombardování jako první před odchodem z Kyjeva zabalila kondomy a nůžky, aby se jimi mohla bránit.

"V každé odmlce mezi bombardováním a zákazem vycházení jsem namísto sady první pomoci sháněla nouzovou antikoncepci. Matka se mě snažila uklidnit, že to není takový druh války, že ty už neexistují, že jsou jen ve starých filmech. Osm let jsem byla feministka, a tak jsem tiše plakala, protože všechny války jsou přesně takové," řekla Guardianu Medvedčuková.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová na konci března zveřejnila případ z obce Brovary na předměstí Kyjeva. Je to první případ, který začala ukrajinská prokuratura vyšetřovat.

Ruští vojáci tam nejprve zastřelili otce rodiny, poté opakovaně několik hodin znásilňovali matku a plačící dítě bylo ve vedlejší místnosti a vše slyšelo. Žena se rozhodla zveřejnit svůj příběh pod jménem Natalya, podrobnosti vyprávěla reportérce britského deníku The Times. Ruští vojáci podle ženy žertovali, zda vydrží prožité psychické trauma a vyhrožovali smrtí dítěte.

"Měla bys raději mlčet, nebo tvoje dítě uvidí mozek své matky rozstříknutý po celém domě," vypráví o rozhovoru s vojáky Natalya. "Poslali mě, abych ho (syna) umlčela a pak se vrátila, celou dobu jsem u hlavy měla zbraň. U toho si mě dobírali: myslíš že to dá? Zabije se sama nebo se nechá naživu?" Po třetím kole znásilnění, když už byli oba muži silně opilí, usnuli a Natalya utekla.

Poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Marija Mezencevová upozornila, že tento mediálně známý případ není zdaleka jediný.

"Máme zprávy o hromadném znásilňování žen. Jsou to obvykle ženy, které nemohou utéct, mluvíme o starších občankách. Většina těchto žen byla po trestném činu znásilnění buď popravena, nebo si vzala život," uvedla další poslankyně Lesja Vasylenková citovaná deníkem Guardian.

Novinářka deníku The Times Christina Lambová, která se problematice násilí na ženách věnuje 30 let, napsala, že tolik zpráv o znásilnění jako v posledních letech nezažila během celé své kariéry. "Před pár týdny mě oslovila aktivistka ze Lvova, aby mi řekla, že ruští vojáci znásilňují ukrajinské ženy a videa potom nahrávají na pornografické stránky. Moje srdce krvácelo, ale bohužel jsem nebyla překvapená," napsala Lambová.

Ukrajinským ženám nehrozí nebezpečí jen od ruských vojáků. The Guardian píše také o případu ukrajinské učitelky ze západoukrajinského města Vinnycja, kterou se pokusil znásilnit člen ukrajinské domobrany přímo ve školní budově. Muž byl zatčen.

Britský deník Daily Mail upozornil také na případy, kdy starší nebo movití muži nabízeli mladým uprchlicím azyl výměnou za "protislužby".