Z Ukrajiny již kvůli bojům uteklo přes 1,5 milionu lidí, řekl zástupce OSN

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na twitteru to dnes oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války.

Pokoření hranice milionu lidí, kteří uprchli do zahraničí před ruskými vojsky, UNHCR oznámil teprve ve čtvrtek.

Nejvíce lidí míří do Polska, které přijalo už přes 922.000 uprchlíků. Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes 250.000 lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144.000 utečenců. Slovenské hranice podle tamního policejního prezidia překročilo bezmála 114.000 lidí, cizinecké policii v Česku se už ohlásilo přes 42.000 utečenců z Ukrajiny. Desetitisíce ale před boji utekly také do Ruska.

Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Například Německo doposud eviduje zhruba 38.000 běženců, za poslední den jich přibylo asi 10.000, vyplývá z posledních údajů ministerstva vnitra. Mluvčí resortu ale podle agentury DPA upozornil, že jejich celkový počet může být výrazně vyšší vzhledem k tomu, že na hranicích nejsou kontroly. K jejich zavedení na přechodech s Polskem a Českem vyzval v sobotu Německý policejní odborový svaz (DPolG).

Do Rakouska v posledních dnech podle tamního ministerstva vnitra přicházely asi 4000 běženců z Ukrajiny denně, ale 80 procent z nich cestovalo do dalších států. Do Řecka přišlo zatím asi 3700 osob z válkou zasažené země. V Řecku žijí Ukrajinci, kteří tam emigrovali po pádu komunismu. Naopak na jihovýchodě Ukrajiny žije asi 100.000 lidí řeckého původu.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin dnes vyzval svoji britskou kolegyni Priti Patelovou, aby udělala více pro pomoc stovkám běženců z Ukrajiny, kteří uvázli ve francouzském přístavu Calais. Britští úředníci podle něho mnoho z nich odmítají odbavit kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady nebo potřebná víza a odesílají je na britské konzuláty v Paříži a Bruselu.

Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí.

UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.

Uprchlíků z Ukrajiny by podle EK mohlo být až osm milionů

Z Ukrajiny by podle odhadů Evropské komise mohlo kvůli ruské invazi zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů uprchlíků. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. EU cílovým zemím finančně pomůže, uvolňuje zatím 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy korun). Ukrajinu podle odhadů za deset dní od začátku bojů opustilo přes 1,5 milionu obyvatel.

S osmi miliony uprchlíků počítá podle Jourové krizový scénář. Evropská komise už nabídla Polsku, které čelí největšímu náporu běženců z Ukrajiny, zajištění přesunu uprchlíků do jiných zemí, uvedl eurokomisařka. Podle ní mnoho běženců nežádá o azyl, protože počítá s návratem na Ukrajinu.

EU je podle Jourové připravena uvolňovat další peníze na pomoc s novou uprchlickou krizí. "Dali jsme jasnou zprávu státům, že mohou použít peníze z kohezních fondů, že nebudeme chtít spolufinancování," uvedla Jourová.

Česko o finanční pomoc podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) požádá. "Nepochybuji o tom, že bude potřeba nějaká finanční pomoc od Evropské unie, protože Česká republika ponese významné náklady spojené s touto krizí," řekl ministr.

Cizinecké policii se podle údajů ministerstva vnitra do soboty přihlásilo přes 42.000 ukrajinských uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už v pátek řekl médiím, že podle odhadů je v Česku přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Od té doby uprchlo z Ukrajiny podle sobotních informací Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zhruba 1,5 milionu lidí a podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 1,3 milionu lidí.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci UNHCR válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí cly na Apple. Odmítá dohodu s EU, Evropa zvažuje odvetu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.

před 2 hodinami

Harvardova univerzita

Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

před 3 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Kim Čong-un

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

včera

včera

včera

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

včera

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

včera

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

včera

včera

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy