Z Ukrajiny již kvůli bojům uteklo přes 1,5 milionu lidí, řekl zástupce OSN

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na twitteru to dnes oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války.

Pokoření hranice milionu lidí, kteří uprchli do zahraničí před ruskými vojsky, UNHCR oznámil teprve ve čtvrtek.

Nejvíce lidí míří do Polska, které přijalo už přes 922.000 uprchlíků. Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes 250.000 lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144.000 utečenců. Slovenské hranice podle tamního policejního prezidia překročilo bezmála 114.000 lidí, cizinecké policii v Česku se už ohlásilo přes 42.000 utečenců z Ukrajiny. Desetitisíce ale před boji utekly také do Ruska.

Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Například Německo doposud eviduje zhruba 38.000 běženců, za poslední den jich přibylo asi 10.000, vyplývá z posledních údajů ministerstva vnitra. Mluvčí resortu ale podle agentury DPA upozornil, že jejich celkový počet může být výrazně vyšší vzhledem k tomu, že na hranicích nejsou kontroly. K jejich zavedení na přechodech s Polskem a Českem vyzval v sobotu Německý policejní odborový svaz (DPolG).

Do Rakouska v posledních dnech podle tamního ministerstva vnitra přicházely asi 4000 běženců z Ukrajiny denně, ale 80 procent z nich cestovalo do dalších států. Do Řecka přišlo zatím asi 3700 osob z válkou zasažené země. V Řecku žijí Ukrajinci, kteří tam emigrovali po pádu komunismu. Naopak na jihovýchodě Ukrajiny žije asi 100.000 lidí řeckého původu.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin dnes vyzval svoji britskou kolegyni Priti Patelovou, aby udělala více pro pomoc stovkám běženců z Ukrajiny, kteří uvázli ve francouzském přístavu Calais. Britští úředníci podle něho mnoho z nich odmítají odbavit kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady nebo potřebná víza a odesílají je na britské konzuláty v Paříži a Bruselu.

Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí.

UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.

Uprchlíků z Ukrajiny by podle EK mohlo být až osm milionů

Z Ukrajiny by podle odhadů Evropské komise mohlo kvůli ruské invazi zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů uprchlíků. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. EU cílovým zemím finančně pomůže, uvolňuje zatím 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy korun). Ukrajinu podle odhadů za deset dní od začátku bojů opustilo přes 1,5 milionu obyvatel.

S osmi miliony uprchlíků počítá podle Jourové krizový scénář. Evropská komise už nabídla Polsku, které čelí největšímu náporu běženců z Ukrajiny, zajištění přesunu uprchlíků do jiných zemí, uvedl eurokomisařka. Podle ní mnoho běženců nežádá o azyl, protože počítá s návratem na Ukrajinu.

EU je podle Jourové připravena uvolňovat další peníze na pomoc s novou uprchlickou krizí. "Dali jsme jasnou zprávu státům, že mohou použít peníze z kohezních fondů, že nebudeme chtít spolufinancování," uvedla Jourová.

Česko o finanční pomoc podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) požádá. "Nepochybuji o tom, že bude potřeba nějaká finanční pomoc od Evropské unie, protože Česká republika ponese významné náklady spojené s touto krizí," řekl ministr.

Cizinecké policii se podle údajů ministerstva vnitra do soboty přihlásilo přes 42.000 ukrajinských uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už v pátek řekl médiím, že podle odhadů je v Česku přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Od té doby uprchlo z Ukrajiny podle sobotních informací Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zhruba 1,5 milionu lidí a podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 1,3 milionu lidí.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci UNHCR válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy