Zachrání si Turecko tvář? Systém S-400 může lukrativně prodat, tvrdí politolog

NÁZOR - Dodatek k zákonu o rozpočtu ministerstva obrany Spojených států pro rok 2021, který předložil republikánský senátor John Thune, nastiňuje, jak by Američané mohli od Turecka získat ruský protivzdušný systém S-400. Tvrdí to politolog a vojenský analytik Caleb Larson v komentáři pro server National Interest.

Problém nejen pro F-35

Turecko koupilo ruský systém S-400 navzdory odporu Spojených států a NATO, ačkoliv ten není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, poukazuje politolog. Dodává, že Washington Ankaru před tímto krokem silně varoval, ale turecká armáda loni i tak obdržela první kusy systému.

"S-400 je jedním z předních ruských systému raketové obrany," pokračuje Larson. Nastiňuje, že v závislosti na typ cíle a typ nasazené rakety dokáže detekovat objekty na vzdálenost až 600 kilometrů a vést palbu na cíle vzdálené téměř 400 kilometrů.

Analytik také připomíná, že systém je velmi flexibilní a dokáže se přizpůsobit pravděpodobné hrozbě - zvolením různých typů raket lze S-400 optimalizovat na boj proti cílům na malou, střední i velkou vzdálenost, ať tyto cíle představují vysoko letící bombardéry či mnohem rychlejší balistické střely.

Spojené státy a jejich spojenci z NATO vyjadřovali obavy, že sledovací radar ruského systému může získat informace o letových charakteristikách a radarové stopě letounu F-35, a tím potenciálně rozkrýt vlastnosti stealth nejnovějšího stroje Severoatlantické aliance, vysvětluje Larson.

Navíc, údržba protivzdušného systému ruské výroby si žádá přístup ruských techniků, kteří by tímto způsobem mohli získat přístup k informacím o protivzdušné obraně NATO, podotýká politolog. Dodává, že z toho vyplývají pro Turecko závažné důsledky. 

Americký ministr obrany Mark Esper v březnu oznámil, že Turecko bylo vyloučeno z  programu F-35, připomíná analytik. Podotýká, že turecká účast zahrnovala výcvik pilotů na novém stroji a exkluzivní výrobu některých částí jeho trupu a přistávacího podvozku.

"Od Tureckého odchodu z programu se výroba F-35 zpomalila, jelikož američtí výrobci mají problémy dohnat ztracenou výrobní kapacitu," píše Larson.

Turecký souhlas není pravděpodobný

Zmíněný dodatek senátora Thunea předpokládá, že americkým ozbrojeným silám budou poskytnuty potřebné finanční prostředky k nákupu protivzdušného systému S-400, konstatuje politolog. Doplňuje, že takový prodej by se měl případně odehrát na základě souhlasu turecké vlády a amerických ministerstev obrany a zahraničí.

Uvedené strany by se musely zavázat, že peníze, které Turecko za svůj systém S-400 získá, nebudou použity k nákupu jiného vojenského vybavení, které Spojené státy považují za nekompatibilní s výzbrojí NATO, poukazuje Larson. Považuje to za potvrzení obav, které Severoatlantická aliance chová ohledně ruského protivzdušného systému.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Krok může být myšlen jako cesta, jak si Turecko zachrání tvář," míní politolog. Připomíná, že Esper jasně deklaroval, že Turecko nemůže mít zároveň S-400 a letouny F-35 - kterých si chtělo pořídit hned stovku -, a to ani za situace, kdy ruský systém zůstane neaktivní, ve skladech. 

Pokud by Spojené státy dokázaly koupit protivzdušný systém S-400, mohly by lépe porozumět jeho vlastnostem a zjistit, jak lépe chránit letouny F-35 a F-22 před ruskými radary, vysvětluje analytik. Přesto se podle něj teprve uvidí, zda Thune otevřel legální cestu k získání systému.

Záviset bude podle Larsona především na Turecku, které si je vědomo rizik, ale přesto pokračuje ve svých plánech ohledně S-400, a tak není pravděpodobné, že by v dohledné době přistoupilo na americkou nabídku.

Související

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Turecko Rakety S-400 F-35 Joint Strike Fighter USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 5 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

včera

Vladimir Putin

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

včera

Chaos kolem dodávek pomoci do Gazy: OSN neví, zda se pomoc skutečně dostává k civilistům

Situace kolem humanitární pomoci v Pásmu Gazy zůstává krajně nejasná. Zatímco organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), podporovaná Izraelem, tvrdí, že do oblasti dorazily kamiony s potravinami a rozdělování pomoci již začalo, agentury OSN to nedokáží potvrdit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy