Zachrání si Turecko tvář? Systém S-400 může lukrativně prodat, tvrdí politolog

NÁZOR - Dodatek k zákonu o rozpočtu ministerstva obrany Spojených států pro rok 2021, který předložil republikánský senátor John Thune, nastiňuje, jak by Američané mohli od Turecka získat ruský protivzdušný systém S-400. Tvrdí to politolog a vojenský analytik Caleb Larson v komentáři pro server National Interest.

Problém nejen pro F-35

Turecko koupilo ruský systém S-400 navzdory odporu Spojených států a NATO, ačkoliv ten není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, poukazuje politolog. Dodává, že Washington Ankaru před tímto krokem silně varoval, ale turecká armáda loni i tak obdržela první kusy systému.

"S-400 je jedním z předních ruských systému raketové obrany," pokračuje Larson. Nastiňuje, že v závislosti na typ cíle a typ nasazené rakety dokáže detekovat objekty na vzdálenost až 600 kilometrů a vést palbu na cíle vzdálené téměř 400 kilometrů.

Analytik také připomíná, že systém je velmi flexibilní a dokáže se přizpůsobit pravděpodobné hrozbě - zvolením různých typů raket lze S-400 optimalizovat na boj proti cílům na malou, střední i velkou vzdálenost, ať tyto cíle představují vysoko letící bombardéry či mnohem rychlejší balistické střely.

Spojené státy a jejich spojenci z NATO vyjadřovali obavy, že sledovací radar ruského systému může získat informace o letových charakteristikách a radarové stopě letounu F-35, a tím potenciálně rozkrýt vlastnosti stealth nejnovějšího stroje Severoatlantické aliance, vysvětluje Larson.

Navíc, údržba protivzdušného systému ruské výroby si žádá přístup ruských techniků, kteří by tímto způsobem mohli získat přístup k informacím o protivzdušné obraně NATO, podotýká politolog. Dodává, že z toho vyplývají pro Turecko závažné důsledky. 

Americký ministr obrany Mark Esper v březnu oznámil, že Turecko bylo vyloučeno z  programu F-35, připomíná analytik. Podotýká, že turecká účast zahrnovala výcvik pilotů na novém stroji a exkluzivní výrobu některých částí jeho trupu a přistávacího podvozku.

"Od Tureckého odchodu z programu se výroba F-35 zpomalila, jelikož američtí výrobci mají problémy dohnat ztracenou výrobní kapacitu," píše Larson.

Turecký souhlas není pravděpodobný

Zmíněný dodatek senátora Thunea předpokládá, že americkým ozbrojeným silám budou poskytnuty potřebné finanční prostředky k nákupu protivzdušného systému S-400, konstatuje politolog. Doplňuje, že takový prodej by se měl případně odehrát na základě souhlasu turecké vlády a amerických ministerstev obrany a zahraničí.

Uvedené strany by se musely zavázat, že peníze, které Turecko za svůj systém S-400 získá, nebudou použity k nákupu jiného vojenského vybavení, které Spojené státy považují za nekompatibilní s výzbrojí NATO, poukazuje Larson. Považuje to za potvrzení obav, které Severoatlantická aliance chová ohledně ruského protivzdušného systému.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Krok může být myšlen jako cesta, jak si Turecko zachrání tvář," míní politolog. Připomíná, že Esper jasně deklaroval, že Turecko nemůže mít zároveň S-400 a letouny F-35 - kterých si chtělo pořídit hned stovku -, a to ani za situace, kdy ruský systém zůstane neaktivní, ve skladech. 

Pokud by Spojené státy dokázaly koupit protivzdušný systém S-400, mohly by lépe porozumět jeho vlastnostem a zjistit, jak lépe chránit letouny F-35 a F-22 před ruskými radary, vysvětluje analytik. Přesto se podle něj teprve uvidí, zda Thune otevřel legální cestu k získání systému.

Záviset bude podle Larsona především na Turecku, které si je vědomo rizik, ale přesto pokračuje ve svých plánech ohledně S-400, a tak není pravděpodobné, že by v dohledné době přistoupilo na americkou nabídku.

Související

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 
raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

Více souvisejících

Turecko Rakety S-400 F-35 Joint Strike Fighter USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 56 minutami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy