Zachrání si Turecko tvář? Systém S-400 může lukrativně prodat, tvrdí politolog

NÁZOR - Dodatek k zákonu o rozpočtu ministerstva obrany Spojených států pro rok 2021, který předložil republikánský senátor John Thune, nastiňuje, jak by Američané mohli od Turecka získat ruský protivzdušný systém S-400. Tvrdí to politolog a vojenský analytik Caleb Larson v komentáři pro server National Interest.

Deník Shopaholičky

Problém nejen pro F-35

Turecko koupilo ruský systém S-400 navzdory odporu Spojených států a NATO, ačkoliv ten není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, poukazuje politolog. Dodává, že Washington Ankaru před tímto krokem silně varoval, ale turecká armáda loni i tak obdržela první kusy systému.

"S-400 je jedním z předních ruských systému raketové obrany," pokračuje Larson. Nastiňuje, že v závislosti na typ cíle a typ nasazené rakety dokáže detekovat objekty na vzdálenost až 600 kilometrů a vést palbu na cíle vzdálené téměř 400 kilometrů.

Analytik také připomíná, že systém je velmi flexibilní a dokáže se přizpůsobit pravděpodobné hrozbě - zvolením různých typů raket lze S-400 optimalizovat na boj proti cílům na malou, střední i velkou vzdálenost, ať tyto cíle představují vysoko letící bombardéry či mnohem rychlejší balistické střely.

Spojené státy a jejich spojenci z NATO vyjadřovali obavy, že sledovací radar ruského systému může získat informace o letových charakteristikách a radarové stopě letounu F-35, a tím potenciálně rozkrýt vlastnosti stealth nejnovějšího stroje Severoatlantické aliance, vysvětluje Larson.

Navíc, údržba protivzdušného systému ruské výroby si žádá přístup ruských techniků, kteří by tímto způsobem mohli získat přístup k informacím o protivzdušné obraně NATO, podotýká politolog. Dodává, že z toho vyplývají pro Turecko závažné důsledky. 

Americký ministr obrany Mark Esper v březnu oznámil, že Turecko bylo vyloučeno z  programu F-35, připomíná analytik. Podotýká, že turecká účast zahrnovala výcvik pilotů na novém stroji a exkluzivní výrobu některých částí jeho trupu a přistávacího podvozku.

"Od Tureckého odchodu z programu se výroba F-35 zpomalila, jelikož američtí výrobci mají problémy dohnat ztracenou výrobní kapacitu," píše Larson.

Turecký souhlas není pravděpodobný

Zmíněný dodatek senátora Thunea předpokládá, že americkým ozbrojeným silám budou poskytnuty potřebné finanční prostředky k nákupu protivzdušného systému S-400, konstatuje politolog. Doplňuje, že takový prodej by se měl případně odehrát na základě souhlasu turecké vlády a amerických ministerstev obrany a zahraničí.

Uvedené strany by se musely zavázat, že peníze, které Turecko za svůj systém S-400 získá, nebudou použity k nákupu jiného vojenského vybavení, které Spojené státy považují za nekompatibilní s výzbrojí NATO, poukazuje Larson. Považuje to za potvrzení obav, které Severoatlantická aliance chová ohledně ruského protivzdušného systému.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Krok může být myšlen jako cesta, jak si Turecko zachrání tvář," míní politolog. Připomíná, že Esper jasně deklaroval, že Turecko nemůže mít zároveň S-400 a letouny F-35 - kterých si chtělo pořídit hned stovku -, a to ani za situace, kdy ruský systém zůstane neaktivní, ve skladech. 

Pokud by Spojené státy dokázaly koupit protivzdušný systém S-400, mohly by lépe porozumět jeho vlastnostem a zjistit, jak lépe chránit letouny F-35 a F-22 před ruskými radary, vysvětluje analytik. Přesto se podle něj teprve uvidí, zda Thune otevřel legální cestu k získání systému.

Záviset bude podle Larsona především na Turecku, které si je vědomo rizik, ale přesto pokračuje ve svých plánech ohledně S-400, a tak není pravděpodobné, že by v dohledné době přistoupilo na americkou nabídku.

Deník Shopaholičky

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze Analýza

Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

Více souvisejících

Turecko Rakety S-400 F-35 Joint Strike Fighter USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

včera

včera

Vláda ČR

Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat

Data shromažďovaná v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru mají být sdílena prostřednictvím Národního katalogu dat a Geoportálu České republiky a vzájemně propojena tak, aby se dala využívat efektivněji než dnes. Předpokládá to nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, jehož návrh odsouhlasila vláda v demisi na středečním zasedání. 

včera

včera

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy