Začne se šetřit? Politici roztáčejí rozpočtovou hysterii, píše prestižní deník

Úsporný podfuk

Vlády utrácejí tolik, protože lidé a firmy nemohou, upozorňuje prestižní deník. Tvrdí, že by mělo být jasné, že rozpočtové deficity nejsou samy o sobě dobré ani špatné, ale měly by sloužit k záchraně pracovních míst a udržení nízké inflace.

Poselství, které vysílají například britský ministr financí Rishi Sunak, vládní ekonomické agentury i mnohé think tanky, přesto zní, že současná míra utrácení je neudržitelná a musí přijít zvýšení daní, nebo redukce výdajů, případně obojí, uvádí The Guardian. Zdůrazňuje, že taková argumentace není ekonomická, ale čistě politická.

"Veřejnost je strašena 'dluhem', tak aby tento strach šlo využít jako zbraň," píše britský server. Soudí, že přesvědčování voličů o tom, že je třeba něco udělat s veřejnými financemi, a udržování rozhořčení ohledně jejich stavu, má umožnit politikům prosazovat omezování vládních výdajů.

Podle liberálního deníku se opakuje známý "úsporný podfuk", který voliči zažívali před deseti lety, kdy vidina státního bankrotu pomáhala získat podporu pro zvyšování daní. Daně sice dokážou omezit kupní sílu a hrají užitečnou roli při brzdění přílišného hromadění bohatství, ale neměly by být zvyšovány jen proto, aby vlády vypadaly jako finančně zodpovědné, zdůrazňuje editorial.     

Argument ve prospěch úspor přesvědčivě vyvrací nová kniha Mýtus deficitu americké ekonomky Stephanie Keltonové, tvrdí britský server. Nastiňuje, že podle Keltonové nelze vlády - například Spojených států či Spojeného království - srovnávat s domácnostmi, kterým mohou dojít peníze, což potvrzuje současná koronavirová krize, kdy státy utrácejí astronomické sumy bez mrknutí oka.

Profesorka Keltonová je moderní měnová teoretička, která tvrdí, že neexistuje žádné finanční omezení vládní schopnosti utrácet peníze, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že tomu tak je kvůli tomu, že centrální banky, které jednají ve jménu vlád, mají monopol na dodávku měny a zároveň kontrolují úrokové sazby, za které si státy půjčují.  

"Pokud vláda zvyšuje dluh, svým věřitelům slibuje, že je vyplatí penězi, které může natisknout v míře, kterou sama určí," parafrázuje The Guardian teze Keltonové. Podotýká, že během koronavirové pandemie státy vlastně nevydávají dluhopisy, aby si půjčily od soukromého sektoru, ale ve skutečnosti digitálně tisknou peníze.

Ekonomické náboženství

Jestliže politici pochopí, že neexistuje žádné rozpočtové omezení, bude nemožné rozumně řídit ekonomiku, argumentují podle prestižního deníku kritici Keltonové. Lidé by pak mohli začít požadovat věci jako řádně financované veřejné zdravotnictví či finance na boj s klimatickou změnou, naznačuje editorial.

Protože nic není zadarmo, The Guardian se částečně vymezuje proti tvrzení, že je třeba oprostit se od posedlosti stavem rozpočtu a zaměřit se na dopady na lidi. "Existují limity toho, co vláda může (a měla by) dělat. Pokud se pokusí utrácet příliš v ekonomice, která již běží na maximum, zrychlí inflace," varuje britský deník. dodává, že utrácení státu tak limituje míra technologické vyspělosti a dostupné zdroje.

Je skličující, že místo vzdělávání veřejnosti politici raději dále servírují rozpočtovou hysterii, tvrdí prestižní server. Deklaruje, že ekonomie často připomíná spíše náboženství než vědu a většina ekonomické teorie je doktrínou založenou na přesvědčení, nikoliv důkazech.

Také knihu Keltonové nelze brát za bibli, už z toho důvodu, že příliš neřeší, jak ekonomika rozšiřuje své kapacity, a na některé otázky odpovídá pouze starými keynesiánskými poučkami v novém hávu, připouští editorial. Dodává, že Keltonové se však podařilo položit nové kacířské otázky, které budou zásadní pro postkoronavirový svět, kdy dojde k přeskupení v pomyslném pantheonu ekonomických božstev.