Začne se šetřit? Politici roztáčejí rozpočtovou hysterii, píše prestižní deník

NÁZOR - Rekordní rozpočtové deficity udržují ekonomiku během koronavirové krize doslova na přístrojích a jejich snižování by se rovnalo pomyslnému odpojení pacienta, deklaruje editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník konstatuje, že bez zásahu státu by nastala masová nezaměstnanost a bankroty.

Úsporný podfuk

Vlády utrácejí tolik, protože lidé a firmy nemohou, upozorňuje prestižní deník. Tvrdí, že by mělo být jasné, že rozpočtové deficity nejsou samy o sobě dobré ani špatné, ale měly by sloužit k záchraně pracovních míst a udržení nízké inflace.

Poselství, které vysílají například britský ministr financí Rishi Sunak, vládní ekonomické agentury i mnohé think tanky, přesto zní, že současná míra utrácení je neudržitelná a musí přijít zvýšení daní, nebo redukce výdajů, případně obojí, uvádí The Guardian. Zdůrazňuje, že taková argumentace není ekonomická, ale čistě politická.

"Veřejnost je strašena 'dluhem', tak aby tento strach šlo využít jako zbraň," píše britský server. Soudí, že přesvědčování voličů o tom, že je třeba něco udělat s veřejnými financemi, a udržování rozhořčení ohledně jejich stavu, má umožnit politikům prosazovat omezování vládních výdajů.

Podle liberálního deníku se opakuje známý "úsporný podfuk", který voliči zažívali před deseti lety, kdy vidina státního bankrotu pomáhala získat podporu pro zvyšování daní. Daně sice dokážou omezit kupní sílu a hrají užitečnou roli při brzdění přílišného hromadění bohatství, ale neměly by být zvyšovány jen proto, aby vlády vypadaly jako finančně zodpovědné, zdůrazňuje editorial.     

Argument ve prospěch úspor přesvědčivě vyvrací nová kniha Mýtus deficitu americké ekonomky Stephanie Keltonové, tvrdí britský server. Nastiňuje, že podle Keltonové nelze vlády - například Spojených států či Spojeného království - srovnávat s domácnostmi, kterým mohou dojít peníze, což potvrzuje současná koronavirová krize, kdy státy utrácejí astronomické sumy bez mrknutí oka.

Profesorka Keltonová je moderní měnová teoretička, která tvrdí, že neexistuje žádné finanční omezení vládní schopnosti utrácet peníze, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že tomu tak je kvůli tomu, že centrální banky, které jednají ve jménu vlád, mají monopol na dodávku měny a zároveň kontrolují úrokové sazby, za které si státy půjčují.  

"Pokud vláda zvyšuje dluh, svým věřitelům slibuje, že je vyplatí penězi, které může natisknout v míře, kterou sama určí," parafrázuje The Guardian teze Keltonové. Podotýká, že během koronavirové pandemie státy vlastně nevydávají dluhopisy, aby si půjčily od soukromého sektoru, ale ve skutečnosti digitálně tisknou peníze.

Ekonomické náboženství

Jestliže politici pochopí, že neexistuje žádné rozpočtové omezení, bude nemožné rozumně řídit ekonomiku, argumentují podle prestižního deníku kritici Keltonové. Lidé by pak mohli začít požadovat věci jako řádně financované veřejné zdravotnictví či finance na boj s klimatickou změnou, naznačuje editorial.

Protože nic není zadarmo, The Guardian se částečně vymezuje proti tvrzení, že je třeba oprostit se od posedlosti stavem rozpočtu a zaměřit se na dopady na lidi. "Existují limity toho, co vláda může (a měla by) dělat. Pokud se pokusí utrácet příliš v ekonomice, která již běží na maximum, zrychlí inflace," varuje britský deník. dodává, že utrácení státu tak limituje míra technologické vyspělosti a dostupné zdroje.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je skličující, že místo vzdělávání veřejnosti politici raději dále servírují rozpočtovou hysterii, tvrdí prestižní server. Deklaruje, že ekonomie často připomíná spíše náboženství než vědu a většina ekonomické teorie je doktrínou založenou na přesvědčení, nikoliv důkazech.

Také knihu Keltonové nelze brát za bibli, už z toho důvodu, že příliš neřeší, jak ekonomika rozšiřuje své kapacity, a na některé otázky odpovídá pouze starými keynesiánskými poučkami v novém hávu, připouští editorial. Dodává, že Keltonové se však podařilo položit nové kacířské otázky, které budou zásadní pro postkoronavirový svět, kdy dojde k přeskupení v pomyslném pantheonu ekonomických božstev.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.

Více souvisejících

Ekonomika Stephanie Keltonová (ekonomka) veřejné finance úspory Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy