NÁZOR - Rekordní rozpočtové deficity udržují ekonomiku během koronavirové krize doslova na přístrojích a jejich snižování by se rovnalo pomyslnému odpojení pacienta, deklaruje editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník konstatuje, že bez zásahu státu by nastala masová nezaměstnanost a bankroty.
Úsporný podfuk
Vlády utrácejí tolik, protože lidé a firmy nemohou, upozorňuje prestižní deník. Tvrdí, že by mělo být jasné, že rozpočtové deficity nejsou samy o sobě dobré ani špatné, ale měly by sloužit k záchraně pracovních míst a udržení nízké inflace.
Poselství, které vysílají například britský ministr financí Rishi Sunak, vládní ekonomické agentury i mnohé think tanky, přesto zní, že současná míra utrácení je neudržitelná a musí přijít zvýšení daní, nebo redukce výdajů, případně obojí, uvádí The Guardian. Zdůrazňuje, že taková argumentace není ekonomická, ale čistě politická.
"Veřejnost je strašena 'dluhem', tak aby tento strach šlo využít jako zbraň," píše britský server. Soudí, že přesvědčování voličů o tom, že je třeba něco udělat s veřejnými financemi, a udržování rozhořčení ohledně jejich stavu, má umožnit politikům prosazovat omezování vládních výdajů.
Podle liberálního deníku se opakuje známý "úsporný podfuk", který voliči zažívali před deseti lety, kdy vidina státního bankrotu pomáhala získat podporu pro zvyšování daní. Daně sice dokážou omezit kupní sílu a hrají užitečnou roli při brzdění přílišného hromadění bohatství, ale neměly by být zvyšovány jen proto, aby vlády vypadaly jako finančně zodpovědné, zdůrazňuje editorial.
Argument ve prospěch úspor přesvědčivě vyvrací nová kniha Mýtus deficitu americké ekonomky Stephanie Keltonové, tvrdí britský server. Nastiňuje, že podle Keltonové nelze vlády - například Spojených států či Spojeného království - srovnávat s domácnostmi, kterým mohou dojít peníze, což potvrzuje současná koronavirová krize, kdy státy utrácejí astronomické sumy bez mrknutí oka.
Profesorka Keltonová je moderní měnová teoretička, která tvrdí, že neexistuje žádné finanční omezení vládní schopnosti utrácet peníze, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že tomu tak je kvůli tomu, že centrální banky, které jednají ve jménu vlád, mají monopol na dodávku měny a zároveň kontrolují úrokové sazby, za které si státy půjčují.
"Pokud vláda zvyšuje dluh, svým věřitelům slibuje, že je vyplatí penězi, které může natisknout v míře, kterou sama určí," parafrázuje The Guardian teze Keltonové. Podotýká, že během koronavirové pandemie státy vlastně nevydávají dluhopisy, aby si půjčily od soukromého sektoru, ale ve skutečnosti digitálně tisknou peníze.
Ekonomické náboženství
Jestliže politici pochopí, že neexistuje žádné rozpočtové omezení, bude nemožné rozumně řídit ekonomiku, argumentují podle prestižního deníku kritici Keltonové. Lidé by pak mohli začít požadovat věci jako řádně financované veřejné zdravotnictví či finance na boj s klimatickou změnou, naznačuje editorial.
Protože nic není zadarmo, The Guardian se částečně vymezuje proti tvrzení, že je třeba oprostit se od posedlosti stavem rozpočtu a zaměřit se na dopady na lidi. "Existují limity toho, co vláda může (a měla by) dělat. Pokud se pokusí utrácet příliš v ekonomice, která již běží na maximum, zrychlí inflace," varuje britský deník. dodává, že utrácení státu tak limituje míra technologické vyspělosti a dostupné zdroje.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Je skličující, že místo vzdělávání veřejnosti politici raději dále servírují rozpočtovou hysterii, tvrdí prestižní server. Deklaruje, že ekonomie často připomíná spíše náboženství než vědu a většina ekonomické teorie je doktrínou založenou na přesvědčení, nikoliv důkazech.
Také knihu Keltonové nelze brát za bibli, už z toho důvodu, že příliš neřeší, jak ekonomika rozšiřuje své kapacity, a na některé otázky odpovídá pouze starými keynesiánskými poučkami v novém hávu, připouští editorial. Dodává, že Keltonové se však podařilo položit nové kacířské otázky, které budou zásadní pro postkoronavirový svět, kdy dojde k přeskupení v pomyslném pantheonu ekonomických božstev.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , Stephanie Keltonová (ekonomka) , veřejné finance , úspory , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil