Život v sibiřské vesnici je peklo: Z vody lezou červi, umírat se nesmí

Žije se tu těžce, ale umírat se nesmí, říkají obyvatelé sibiřské vsi Suranovo od té doby, kdy jim zakázali přepravovat nebožtíky vlakem. Ve vsi ležící na trati Tajga-Tomsk na hranici Tomské a Kemerovské oblasti kdysi žily stovky lidí, ale nyní má jen 96 obyvatel.

Ves vznikla v roce 1896 jako železniční nádraží na stavbě Transsibiřské magistrály. První obyvatelé přišli od řeky Sury, což je přítok Volhy. Původně se osada jmenovala Suranovo, napsal server Newsru.com.

Když se rozpadl místní sovchoz (státní statek), ve vsi nebyla žádná práce. Z civilizačních výdobytků zbyla jen satelitní televize, ale ani tu nemají všichni. Sanitky či hasiči sem nejezdí, protože do vsi nevede žádná cesta, a tak odmítají přijet pod jakoukoli záminkou.

V zimě je to ještě horší. Z cest ve vsi sníh neodklízejí, a tak je Suranovo od listopadu do března pod sněhem. Když někoho musí pohřbít, lidé vláčejí nebožtíka na saních skrz závěje za ves, kde není ani pořádný hřbitov a hroby jsou hned u obytných domů.

Ale aby směli zesnulého pohřbít, musí tělo nejprve prohlédnout lékař a vystavit úmrtní list. Ves je ovšem prakticky odříznuta od světa, silnici slibují postavit už 40 let. Do civilizace lze dojet jen po železnici, a proto místní vozili nebožtíky ve vagonech příměstských vlaků do nejbližšího města, které se jmenuje Tajga (v Kemerovské oblasti). Teď je ale tento převoz nepřípustný. Loni v květnu, když našli syna Ljudmily Lebeděvové umrzlého u školy, policisté dopravili nebožtíka k lékařské prohlídce vlakem. Ale někdo z cestujících sepsal stížnost, a tak nebožtíkovi zpáteční cestu po železnici zakázali.

Vesničanům ze Suranova zbývá poslední možnost: objednat si motorovou drezínu, na kterou se ale musí přinejmenším den čekat - pokud ovšem objednávce vyhoví.

"Jednou člověk od nás zemřel v nemocnici v Tomsku. Požádali starostku, abychom si odvezli tělo, ale drezínu nám nedali. Telefonoval jsem gubernátorovi, asi čtyřicetkrát, ale pokaždé bylo obsazeno. Co jsem měl dělat? Najali jsme auto, dovezli tělo do nejbližšího města a odtamtud sem náklaďákem. Stálo to přes 12.000 rublů (asi 4400 Kč). Žije se u nás těžce, ale umírat se nesmí," říká Sergej Šaričov.

Ve vsi kdysi bývala škola, desetitřídka. Od prvého do devátého ročníku bylo po dvou třídách a desátá třída byla jediná. V každé třídě bývalo 25 až 30 žáků. Dnes se ve škole učí jen 17 dětí.

Bývala tu i pekárna. Ale když vyhořelo nádraží, pekárnu zavřeli. Přijíždějící musí vystoupit na malém nástupišti. O kousek dál stojí nevzhledné stavení, které dříve patřilo výpravčímu. Teď tu je jediný obchod ve vsi.

Kdysi mívali vesničané i ordinaci první pomoci. Teď doktoři pomalu nejsou ani v nejbližším městě, specialisté tam dojíždějí z Kemerova.

Železnice představuje jednu z mála pracovních příležitostí. Ale všichni mladí ze Suranova odjíždějí, ves stárne a staříci sotva udrží v rukou nářadí. Kdysi se v okolí vyskytovaly i další vesnice: Světlá a Bereuzovka, bývala tu pila, kam sváželi dříví. Teď je vše opuštěné.

"Díváš se na zprávy (v televizi) a stále se tam bojuje a bojuje. Ukrajina, anebo ještě někdo další nás napadá. O zahraniční politice je toho hodně, ale o domácí... Komu jsme zapotřebí?" ptá se osmdesátiletá penzistka Tamara Makrušinová. "Čekáme, až postaví silnici. Gubernátoři se střídají, ale my všichni čekáme na silnici, kterou slibují každý rok," vzdychá.

Sedmasedmdesátiletý Grigorij Kolčanov dodává, že ve vsi už není ani voda: "Obecní vodu nečistí, nefiltrují a někdy z ní lezou červi."

Ve vsi je hodně opuštěných domů. Mnoho rodin odtud odváží staré lidi jen proto, že se jim nemohou dovolat.

Související

Více souvisejících

sibiř Rusko Náboženství

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy