Evropská unie chce zkomplikovat Bělorusům získání schengenských víz, což "vypadá jako jeden z nejhloupějších nápadů", varuje analytik Arcjom Šrajbman v článku na opozičním serveru Zerkalo. "Když se přítel chystá udělat velkou hloupost, je třeba ho varovat. Snad ještě není pozdě. Anebo přítel nebude moci tvrdit, že jej nevarovali," napsal v předvečer pražského jednání ministrů zahraničí unijní sedmadvacítky na toto téma.
Agentura Bloomberg předpověděla, že z jednání vzejde kompromis v podobě zrušení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a Běloruskem, což povede ke zdražení schengenských víz z 35 na 80 eur, bude těžší je získat a budou platit kratší dobu.
Běloruský komentátor uvádí pět důvodů proti, počínaje argumentem, že ztížení vstupu do EU pro masy, a ne pro konkrétní představitele režimu a jejich blízké, bude kolektivním trestem. Pokud se v případě Rusů mohou přívrženci tohoto nápadu odvolávat na průzkumy, podle kterých většina Rusů údajně podporuje válku proti Ukrajině, není podle Šrajbmana jasné, za co mají být potrestáni Bělorusové. Podle průzkumů válku nepodporují, tisíce z nich informují o přesunech ruských jednotek a odpalování raket a stovky z nich bojují jako dobrovolníci za svobodu Ukrajiny. A režim, který pomáhá Rusku, přišel o podporu většiny Bělorusů už dávno, uvedl opoziční komentátor. To je podle něj jasné všem na Západě od roku 2020, kdy EU jako první uznala, že Alexandr Lukašenko nereprezentuje Bělorusy.
Trest v podobě zpřísnění vízového režimu podle komentáře postihne nejvíce proevropskou část společnosti - studenty, inteligenci a příbuzné politických uprchlíků, kteří by chtěli vidět své blízké.
Přívrženci zákazu víz tvrdí, že ruská střední třída by měla pocítit nepohodlí, a ne se toulat po Evropě, měla by zůstat doma a svrhnout Putina. Šrajbman se ale ptá: Kdo z představitelů EU to nahlas zopakuje Bělorusům poté, co zažili v roce 2020? Chlapci, tehdy jste špatně demonstrovali, zkuste to ještě jednou, a pak přijeďte? Anebo jak jinak interpretovat tento krok?
Jako třetí argument komentátor uvádí, že ztížení vízového režimu je rána, která dopadne na proevropské nálady v Bělorusku. "Neznám ani jednoho Bělorusa, který po zavedení restrikcí bude lépe smýšlet o EU, ale znám jich hodně, kteří budou zklamáni," píše autor.
O smyšlení Bělorusů se vede informační válka a Lukašenko dělá, co může, aby spolu s Ruskem tuto válku vyhrál: "vyčistil" zemi od svobodných médií a vyhnal západní diplomaty a konzuly, aby Bělorusové méně jezdili na Západ a nenačerpali tam nebezpečné nápady. Podle Šrajbmana ale Lukašenko jistě nečekal, že mu pomohou sami Evropané tím, že přivřou dveře ze své strany.
Dalším argumentem proti ztížení vízového režimu je podle autora komentáře také to, že by to znamenalo ránu pro reputaci exilové opozice, od které její přívrženci mohli realisticky čekat jen to, že bude pracovat s míněním západní veřejnosti a elit a lobbovat za zájmy Bělorusů. Jakékoliv ztížení vízového režimu se bude klást za vinu právě Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu. EU tak podle komentáře zasáhne možnost svých politických spojenců udržet si politickou podporu v Bělorusku.
Hlavně si ale podle Šrajbmana Bělorusové z rozhodnutí unie vyvodí poselství, že pro EU už nejsou zajímají a jejich zájmy nesehrávají žádnou roli v unijním rozhodování.
Když loni Minsk vypověděl dohodu o readmisi, spjatou se zjednodušeným vízovým režimem, EU řekla, že neodpoví zrcadlově a nebude trestat Bělorusy za počínání nelegitimní moci. Komentátor se ptá: Co se v této logice za rok změnilo? Je režim legitimnější? Bělorusové se začali chovat jinak? Anebo prostě přestal být důležitý zájem oddělovat Bělorusy od lidí u moci? Anebo se objevil naléhavější úkol: politici musí předvést, že trestají agresora dalším balíkem sankcí.
Bylo by možné přijmout sankce, které by režimy v Bělorusku a Rusku opravdu bolely: úplné energetické embargo bez odkladů na 78 let, sankce pro ty, kdo obchodují s Minskem a Moskvou, dodat Ukrajině všechny zbraně, o které žádá, atd. Ale to by bylo drahé a složité. Je jednodušší ztrestat Bělorusy, i když není jasné za co, a dát je na jednu hromadu s Rusy, usoudil Arcjom Šrajbman.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
před 1 hodinou
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
před 2 hodinami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 2 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 3 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 4 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 5 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 5 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 6 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Zdroj: Libor Novák