Evropská unie chce zkomplikovat Bělorusům získání schengenských víz, což "vypadá jako jeden z nejhloupějších nápadů", varuje analytik Arcjom Šrajbman v článku na opozičním serveru Zerkalo. "Když se přítel chystá udělat velkou hloupost, je třeba ho varovat. Snad ještě není pozdě. Anebo přítel nebude moci tvrdit, že jej nevarovali," napsal v předvečer pražského jednání ministrů zahraničí unijní sedmadvacítky na toto téma.
Agentura Bloomberg předpověděla, že z jednání vzejde kompromis v podobě zrušení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a Běloruskem, což povede ke zdražení schengenských víz z 35 na 80 eur, bude těžší je získat a budou platit kratší dobu.
Běloruský komentátor uvádí pět důvodů proti, počínaje argumentem, že ztížení vstupu do EU pro masy, a ne pro konkrétní představitele režimu a jejich blízké, bude kolektivním trestem. Pokud se v případě Rusů mohou přívrženci tohoto nápadu odvolávat na průzkumy, podle kterých většina Rusů údajně podporuje válku proti Ukrajině, není podle Šrajbmana jasné, za co mají být potrestáni Bělorusové. Podle průzkumů válku nepodporují, tisíce z nich informují o přesunech ruských jednotek a odpalování raket a stovky z nich bojují jako dobrovolníci za svobodu Ukrajiny. A režim, který pomáhá Rusku, přišel o podporu většiny Bělorusů už dávno, uvedl opoziční komentátor. To je podle něj jasné všem na Západě od roku 2020, kdy EU jako první uznala, že Alexandr Lukašenko nereprezentuje Bělorusy.
Trest v podobě zpřísnění vízového režimu podle komentáře postihne nejvíce proevropskou část společnosti - studenty, inteligenci a příbuzné politických uprchlíků, kteří by chtěli vidět své blízké.
Přívrženci zákazu víz tvrdí, že ruská střední třída by měla pocítit nepohodlí, a ne se toulat po Evropě, měla by zůstat doma a svrhnout Putina. Šrajbman se ale ptá: Kdo z představitelů EU to nahlas zopakuje Bělorusům poté, co zažili v roce 2020? Chlapci, tehdy jste špatně demonstrovali, zkuste to ještě jednou, a pak přijeďte? Anebo jak jinak interpretovat tento krok?
Jako třetí argument komentátor uvádí, že ztížení vízového režimu je rána, která dopadne na proevropské nálady v Bělorusku. "Neznám ani jednoho Bělorusa, který po zavedení restrikcí bude lépe smýšlet o EU, ale znám jich hodně, kteří budou zklamáni," píše autor.
O smyšlení Bělorusů se vede informační válka a Lukašenko dělá, co může, aby spolu s Ruskem tuto válku vyhrál: "vyčistil" zemi od svobodných médií a vyhnal západní diplomaty a konzuly, aby Bělorusové méně jezdili na Západ a nenačerpali tam nebezpečné nápady. Podle Šrajbmana ale Lukašenko jistě nečekal, že mu pomohou sami Evropané tím, že přivřou dveře ze své strany.
Dalším argumentem proti ztížení vízového režimu je podle autora komentáře také to, že by to znamenalo ránu pro reputaci exilové opozice, od které její přívrženci mohli realisticky čekat jen to, že bude pracovat s míněním západní veřejnosti a elit a lobbovat za zájmy Bělorusů. Jakékoliv ztížení vízového režimu se bude klást za vinu právě Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu. EU tak podle komentáře zasáhne možnost svých politických spojenců udržet si politickou podporu v Bělorusku.
Hlavně si ale podle Šrajbmana Bělorusové z rozhodnutí unie vyvodí poselství, že pro EU už nejsou zajímají a jejich zájmy nesehrávají žádnou roli v unijním rozhodování.
Když loni Minsk vypověděl dohodu o readmisi, spjatou se zjednodušeným vízovým režimem, EU řekla, že neodpoví zrcadlově a nebude trestat Bělorusy za počínání nelegitimní moci. Komentátor se ptá: Co se v této logice za rok změnilo? Je režim legitimnější? Bělorusové se začali chovat jinak? Anebo prostě přestal být důležitý zájem oddělovat Bělorusy od lidí u moci? Anebo se objevil naléhavější úkol: politici musí předvést, že trestají agresora dalším balíkem sankcí.
Bylo by možné přijmout sankce, které by režimy v Bělorusku a Rusku opravdu bolely: úplné energetické embargo bez odkladů na 78 let, sankce pro ty, kdo obchodují s Minskem a Moskvou, dodat Ukrajině všechny zbraně, o které žádá, atd. Ale to by bylo drahé a složité. Je jednodušší ztrestat Bělorusy, i když není jasné za co, a dát je na jednu hromadu s Rusy, usoudil Arcjom Šrajbman.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 1 hodinou
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 2 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 2 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 3 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 4 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 5 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 5 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 7 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
Týden po ničivých bleskových povodních v Nepálu čelí místní úřady i pozůstalí těžké zkoušce. Vzhledem k přeplněným márnicím a stovkám narychlo pohřbených těl zahájily úřady masivní odběry vzorků DNA pro identifikaci obětí. Příbuzní tisíců pohřešovaných a mrtvých se shromažďují v nemocnicích v Káthmándú, aby poskytli krev.
Zdroj: Libor Novák