Zkomplikovat Bělorusům získání schengenských víz je hloupost, tvrdí analytik

Evropská unie chce zkomplikovat Bělorusům získání schengenských víz, což "vypadá jako jeden z nejhloupějších nápadů", varuje analytik Arcjom Šrajbman v článku na opozičním serveru Zerkalo. "Když se přítel chystá udělat velkou hloupost, je třeba ho varovat. Snad ještě není pozdě. Anebo přítel nebude moci tvrdit, že jej nevarovali," napsal v předvečer pražského jednání ministrů zahraničí unijní sedmadvacítky na toto téma.

Agentura Bloomberg předpověděla, že z jednání vzejde kompromis v podobě zrušení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a Běloruskem, což povede ke zdražení schengenských víz z 35 na 80 eur, bude těžší je získat a budou platit kratší dobu.

Běloruský komentátor uvádí pět důvodů proti, počínaje argumentem, že ztížení vstupu do EU pro masy, a ne pro konkrétní představitele režimu a jejich blízké, bude kolektivním trestem. Pokud se v případě Rusů mohou přívrženci tohoto nápadu odvolávat na průzkumy, podle kterých většina Rusů údajně podporuje válku proti Ukrajině, není podle Šrajbmana jasné, za co mají být potrestáni Bělorusové. Podle průzkumů válku nepodporují, tisíce z nich informují o přesunech ruských jednotek a odpalování raket a stovky z nich bojují jako dobrovolníci za svobodu Ukrajiny. A režim, který pomáhá Rusku, přišel o podporu většiny Bělorusů už dávno, uvedl opoziční komentátor. To je podle něj jasné všem na Západě od roku 2020, kdy EU jako první uznala, že Alexandr Lukašenko nereprezentuje Bělorusy.

Trest v podobě zpřísnění vízového režimu podle komentáře postihne nejvíce proevropskou část společnosti - studenty, inteligenci a příbuzné politických uprchlíků, kteří by chtěli vidět své blízké.

Přívrženci zákazu víz tvrdí, že ruská střední třída by měla pocítit nepohodlí, a ne se toulat po Evropě, měla by zůstat doma a svrhnout Putina. Šrajbman se ale ptá: Kdo z představitelů EU to nahlas zopakuje Bělorusům poté, co zažili v roce 2020? Chlapci, tehdy jste špatně demonstrovali, zkuste to ještě jednou, a pak přijeďte? Anebo jak jinak interpretovat tento krok?

Jako třetí argument komentátor uvádí, že ztížení vízového režimu je rána, která dopadne na proevropské nálady v Bělorusku. "Neznám ani jednoho Bělorusa, který po zavedení restrikcí bude lépe smýšlet o EU, ale znám jich hodně, kteří budou zklamáni," píše autor.

O smyšlení Bělorusů se vede informační válka a Lukašenko dělá, co může, aby spolu s Ruskem tuto válku vyhrál: "vyčistil" zemi od svobodných médií a vyhnal západní diplomaty a konzuly, aby Bělorusové méně jezdili na Západ a nenačerpali tam nebezpečné nápady. Podle Šrajbmana ale Lukašenko jistě nečekal, že mu pomohou sami Evropané tím, že přivřou dveře ze své strany.

Dalším argumentem proti ztížení vízového režimu je podle autora komentáře také to, že by to znamenalo ránu pro reputaci exilové opozice, od které její přívrženci mohli realisticky čekat jen to, že bude pracovat s míněním západní veřejnosti a elit a lobbovat za zájmy Bělorusů. Jakékoliv ztížení vízového režimu se bude klást za vinu právě Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu. EU tak podle komentáře zasáhne možnost svých politických spojenců udržet si politickou podporu v Bělorusku.

Hlavně si ale podle Šrajbmana Bělorusové z rozhodnutí unie vyvodí poselství, že pro EU už nejsou zajímají a jejich zájmy nesehrávají žádnou roli v unijním rozhodování.

Když loni Minsk vypověděl dohodu o readmisi, spjatou se zjednodušeným vízovým režimem, EU řekla, že neodpoví zrcadlově a nebude trestat Bělorusy za počínání nelegitimní moci. Komentátor se ptá: Co se v této logice za rok změnilo? Je režim legitimnější? Bělorusové se začali chovat jinak? Anebo prostě přestal být důležitý zájem oddělovat Bělorusy od lidí u moci? Anebo se objevil naléhavější úkol: politici musí předvést, že trestají agresora dalším balíkem sankcí.

Bylo by možné přijmout sankce, které by režimy v Bělorusku a Rusku opravdu bolely: úplné energetické embargo bez odkladů na 78 let, sankce pro ty, kdo obchodují s Minskem a Moskvou, dodat Ukrajině všechny zbraně, o které žádá, atd. Ale to by bylo drahé a složité. Je jednodušší ztrestat Bělorusy, i když není jasné za co, a dát je na jednu hromadu s Rusy, usoudil Arcjom Šrajbman.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy