Evropská unie chce zkomplikovat Bělorusům získání schengenských víz, což "vypadá jako jeden z nejhloupějších nápadů", varuje analytik Arcjom Šrajbman v článku na opozičním serveru Zerkalo. "Když se přítel chystá udělat velkou hloupost, je třeba ho varovat. Snad ještě není pozdě. Anebo přítel nebude moci tvrdit, že jej nevarovali," napsal v předvečer pražského jednání ministrů zahraničí unijní sedmadvacítky na toto téma.
Agentura Bloomberg předpověděla, že z jednání vzejde kompromis v podobě zrušení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a Běloruskem, což povede ke zdražení schengenských víz z 35 na 80 eur, bude těžší je získat a budou platit kratší dobu.
Běloruský komentátor uvádí pět důvodů proti, počínaje argumentem, že ztížení vstupu do EU pro masy, a ne pro konkrétní představitele režimu a jejich blízké, bude kolektivním trestem. Pokud se v případě Rusů mohou přívrženci tohoto nápadu odvolávat na průzkumy, podle kterých většina Rusů údajně podporuje válku proti Ukrajině, není podle Šrajbmana jasné, za co mají být potrestáni Bělorusové. Podle průzkumů válku nepodporují, tisíce z nich informují o přesunech ruských jednotek a odpalování raket a stovky z nich bojují jako dobrovolníci za svobodu Ukrajiny. A režim, který pomáhá Rusku, přišel o podporu většiny Bělorusů už dávno, uvedl opoziční komentátor. To je podle něj jasné všem na Západě od roku 2020, kdy EU jako první uznala, že Alexandr Lukašenko nereprezentuje Bělorusy.
Trest v podobě zpřísnění vízového režimu podle komentáře postihne nejvíce proevropskou část společnosti - studenty, inteligenci a příbuzné politických uprchlíků, kteří by chtěli vidět své blízké.
Přívrženci zákazu víz tvrdí, že ruská střední třída by měla pocítit nepohodlí, a ne se toulat po Evropě, měla by zůstat doma a svrhnout Putina. Šrajbman se ale ptá: Kdo z představitelů EU to nahlas zopakuje Bělorusům poté, co zažili v roce 2020? Chlapci, tehdy jste špatně demonstrovali, zkuste to ještě jednou, a pak přijeďte? Anebo jak jinak interpretovat tento krok?
Jako třetí argument komentátor uvádí, že ztížení vízového režimu je rána, která dopadne na proevropské nálady v Bělorusku. "Neznám ani jednoho Bělorusa, který po zavedení restrikcí bude lépe smýšlet o EU, ale znám jich hodně, kteří budou zklamáni," píše autor.
O smyšlení Bělorusů se vede informační válka a Lukašenko dělá, co může, aby spolu s Ruskem tuto válku vyhrál: "vyčistil" zemi od svobodných médií a vyhnal západní diplomaty a konzuly, aby Bělorusové méně jezdili na Západ a nenačerpali tam nebezpečné nápady. Podle Šrajbmana ale Lukašenko jistě nečekal, že mu pomohou sami Evropané tím, že přivřou dveře ze své strany.
Dalším argumentem proti ztížení vízového režimu je podle autora komentáře také to, že by to znamenalo ránu pro reputaci exilové opozice, od které její přívrženci mohli realisticky čekat jen to, že bude pracovat s míněním západní veřejnosti a elit a lobbovat za zájmy Bělorusů. Jakékoliv ztížení vízového režimu se bude klást za vinu právě Svjatlaně Cichanouské a jejímu týmu. EU tak podle komentáře zasáhne možnost svých politických spojenců udržet si politickou podporu v Bělorusku.
Hlavně si ale podle Šrajbmana Bělorusové z rozhodnutí unie vyvodí poselství, že pro EU už nejsou zajímají a jejich zájmy nesehrávají žádnou roli v unijním rozhodování.
Když loni Minsk vypověděl dohodu o readmisi, spjatou se zjednodušeným vízovým režimem, EU řekla, že neodpoví zrcadlově a nebude trestat Bělorusy za počínání nelegitimní moci. Komentátor se ptá: Co se v této logice za rok změnilo? Je režim legitimnější? Bělorusové se začali chovat jinak? Anebo prostě přestal být důležitý zájem oddělovat Bělorusy od lidí u moci? Anebo se objevil naléhavější úkol: politici musí předvést, že trestají agresora dalším balíkem sankcí.
Bylo by možné přijmout sankce, které by režimy v Bělorusku a Rusku opravdu bolely: úplné energetické embargo bez odkladů na 78 let, sankce pro ty, kdo obchodují s Minskem a Moskvou, dodat Ukrajině všechny zbraně, o které žádá, atd. Ale to by bylo drahé a složité. Je jednodušší ztrestat Bělorusy, i když není jasné za co, a dát je na jednu hromadu s Rusy, usoudil Arcjom Šrajbman.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska
Bělorusko , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán
před 1 hodinou
V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny
před 1 hodinou
Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál
před 2 hodinami
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
před 2 hodinami
Hromadná nehoda uzavřela dálnici D1 na Vysočině. Havaroval i autobus
před 3 hodinami
Turek se podíval do kalendáře. Chce novou schůzku s prezidentem
před 4 hodinami
Trump se rozhodl přilepšit vojákům. USA mají dosud nevídaný respekt, tvrdí prezident
včera
Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa
včera
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
včera
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
včera
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
včera
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
včera
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
včera
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
včera
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
včera
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
včera
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
včera
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
včera
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
včera
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Zdroj: Libor Novák