Evropská závislost na amerických zbraních neskončí přes noc, varuje přední výrobce raket

„Nemůže to přijít ze dne na den,“ řekl Béranger během rozhovoru pro čtyři evropská média včetně serveru Politico na aerosalonu v Le Bourget u Paříže. Dále poznamenal, že klíčem k dosažení větší evropské soběstačnosti v obraně je ochota politických lídrů přesměrovat investice a přijmout změnu myšlení.

Spojené státy jsou v současnosti největším dodavatelem zbraní do Evropy. Mezi nejžádanější americké zbraňové systémy patří raketomety HIMARS, systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhací letouny F-35 Lightning II od společnosti Lockheed Martin. Bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve své zprávě o evropské konkurenceschopnosti upozornil, že 78 % z 75 miliard eur, které státy EU mezi červnem 2022 a červnem 2023 vynaložily na obranu, šlo mimo hranice EU – a 63 % konkrétně do USA.

Největší závislost panuje u klíčových systémů, jako je právě letoun páté generace F-35. Ačkoliv některé země, například Portugalsko či Kanada, vyjádřily pochyby o jeho pořízení, státy jako Německo, Belgie či Velká Británie ve výběru nadále pokračují.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu však v Evropě roste nervozita ohledně spolehlivosti amerických závazků v rámci NATO. Béranger připomněl Trumpův konflikt s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo v Oválné pracovně začátkem letošního roku, a který podle něj „hluboce zasel pochybnosti v myslích zbytku Západu, zejména v Evropě“.

MBDA, která má pobočky ve Francii, Itálii, Německu a Velké Británii, je jedním z klíčových evropských hráčů na trhu s obrannými technologiemi. Společnost vyrábí široké spektrum zbraní od protiletadlových systémů po střely vzduch-vzduch. Zajímavostí je, že německá pobočka MBDA v současnosti usiluje o výrobu amerických systémů Patriot v licenci přímo v Německu.

Šéf MBDA dále upozornil, že jedním z hlavních argumentů pro podporu evropských zbraní je i absence amerických regulačních omezení. Produkty MBDA totiž nepodléhají tzv. ITAR (International Traffic in Arms Regulations), které umožňují Spojeným státům omezovat, jak jejich zákazníci se zbraněmi nakládají.

„Dříve některé státy neměly s ITAR žádný problém. Dnes už ho začínají zpochybňovat,“ uvedl Béranger. Suverenita se podle něj konečně stala vážným tématem evropských diskusí. Zároveň ale realisticky připouští, že „evropské vlády nepřestanou zítra ráno nakupovat americké zbraně“.

V nadcházejících měsících budou podle Bérangera důležité konkrétní rozhodnutí jednotlivých vlád. Dánsko se například chystá vybrat nový protivzdušný systém – buď francouzsko-italský SAMP/T NG od MBDA a Thalesu, nebo americký Patriot. Výsledek výběrového řízení bude jasným signálem o připravenosti Dánska opustit americké dodávky.

Další klíčovou zemí bude Německo, kde se očekávají rozsáhlé investice do obrany. Béranger připomněl, že byl překvapen, když tehdejší kandidát na kancléře Friedrich Merz během kampaně vyzýval k větší obrané nezávislosti na Spojených státech. Po nástupu do úřadu však tato rétorika částečně ustoupila.

„To ale neznamená, že se Německo přes noc stane zcela autonomním. Ani kdyby chtělo, není to možné,“ dodal Béranger. „Ale teď, když se připravují investovat spoustu peněz, uvidíme, kam ty peníze půjdou.“

NATO mezitím dále zvyšuje tlak – generální tajemník aliance Mark Rutte nedávno uvedl, že evropské státy musí navýšit své schopnosti v oblasti protivzdušné obrany o 400 %. Otevírá se tak prostor pro nové zakázky, kde proti sobě budou stát jak americké, tak evropské společnosti.

Odstup Evropy od amerických zbraní tedy nebude jednoduchý, ale jak ukazuje současná debata, stává se čím dál reálnější možností. Vše nyní závisí na tom, zda evropské vlády projeví odvahu a ochotu investovat do vlastního obranného průmyslu.