"Proč nemluví o válce a ponižuje Evropu?" Lídři ostře kritizují Vance za jeho výroky o demokracii

Jedním z nejostřejších kritiků byl německý ministr obrany Boris Pistorius, který z hlavní scény konference důrazně odmítl Vanceho tvrzení. „Demokracie celé Evropy byla dnes zpochybněna americkým viceprezidentem,“ prohlásil Pistorius podle agentury AFP.

„Mluví o zničení demokracie. A pokud jsem ho správně pochopil, srovnává podmínky v některých částech Evropy s těmi v autoritářských režimech... to je nepřijatelné,“ dodal německý ministr obrany.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko označil jeho projev za „naprosté ponížení všech evropských lídrů“ a varoval, že ukrajinská situace se kvůli přístupu Washingtonu stává čím dál obtížnější.

Hončarenko ve svém vyjádření na podle CNN uvedl, že Vanceho slova byla klíčovým momentem konference, avšak v negativním slova smyslu. „Myslím, že to byl jeden z epochálních projevů na mnichovské konferenci,“ napsal ukrajinský poslanec.

Zároveň ale zdůraznil, že Vance ve svém projevu „neřekl nic o válce a Ukrajině“, což podle něj vysílá nebezpečný signál. „To je pro nás špatná zpráva. Jsme v extrémně těžké situaci a nikdo kromě nás nám nepomůže,“ varoval Hončarenko.

Jedním z nejvíce znepokojivých aspektů Vanceho projevu bylo podle Hončarenka jeho vymezení vztahu mezi Spojenými státy a Evropou. Podle něj americký viceprezident prakticky oznámil konec konceptu „Západu“ jako jednotné síly.

„Vance oznámil, že Západ už neexistuje. Existují Spojené státy a jejich vazal, Evropská unie,“ napsal Hončarenko, čímž vyjádřil obavy nad tím, že Washington přestal brát své evropské spojence jako rovnocenné partnery.

Vanceho kritika se v některých zemích setkala se zvláštní pozorností. Ve Švédsku byla jeho slova interpretována jako odkaz na nedávný rozsudek nad Salmánem Majekem, který se podílel na několika páleních Koránu ve Stockholmu a byl odsouzen za podněcování nenávisti proti etnické skupině.

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard na Vanceho slova reagovala zdrženlivě, ale s jasným vzkazem. „Švédsko má velmi dalekosáhlou svobodu projevu,“ řekla televizi TV4 a odmítla případ komentovat s tím, že politici by neměli zasahovat do rozhodnutí nezávislých soudů.

„Jako švédská politička nepřezkoumávám rozhodnutí nezávislých soudů a myslím, že politici v jiných zemích by se toho měli také zdržet,“ dodala.

Bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt pak kritizoval Vanceho ještě ostřeji. Na sociálních sítích napsal, že jeho projev na konferenci byl „ještě horší, než se očekávalo“. „V nejlepším případě byl zcela irelevantní pro evropskou nebo globální bezpečnost. V nejhorším případě to bylo flagrantní zasahování do německé volební kampaně ve prospěch krajně pravicové AfD,“ uvedl Bildt.

Norský premiér Jonas Gahr Støre se k Vanceho projevu postavil o něco umírněněji, ale s jasnou kritikou jeho obsahu. Podle něj už samotný fakt, že americký viceprezident mohl svůj projev na klíčovém fóru přednést, dokazuje, že svoboda slova v Evropě funguje dobře.

„Viceprezident se může rozhodnout, že takto osloví své publikum. Rád zvedá tato témata, a i když s ním možná nesouhlasíme, je to v pořádku,“ uvedl Støre.

Zároveň však podtrhl, že Vance se vůbec nevěnoval klíčovým bezpečnostním otázkám, kterým Evropa čelí. „Co se děje na Ukrajině, co se děje v Rusku, co se děje v Číně – to vše je podle něj méně důležité než domnělá ztráta svobody projevu v Evropě? Nesouhlasím,“ řekl norský premiér.

Německý ministr zahraničí Annalena Baerbocková jeho komentáře podle CNN označila za „neopodstatněné a urážlivé“, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron podle zdrojů z Elysejského paláce považuje Vanceho slova za „zásah do evropských záležitostí, který nemá žádný reálný základ“.

Britský premiér Keir Starmer se k projevu zatím oficiálně nevyjádřil, ale britská média citují nejmenované vládní činitele, kteří Vanceho slova vnímají jako „další signál, že Amerika se pod Trumpovou administrativou vzdaluje Evropě“.

Vanceho výroky přicházejí v době, kdy transatlantické vztahy čelí rostoucímu napětí, zejména kvůli přístupu Spojených států k válce na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump se nedávno rozhodl jednat o mírovém plánu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž z jednání zcela vynechal evropské spojence. Tento krok už sám o sobě vyvolal v Evropě vlnu nevole a Vanceho projev ji dále prohloubil.

Lídři EU nyní očekávají, jaká další stanoviska Washington zaujme k otázkám evropské bezpečnosti, přičemž mnozí z nich dávají jasně najevo, že nehodlají akceptovat snahy americké administrativy o podkopávání demokratických institucí na kontinentu.