PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Válka na Ukrajině, jak ji známe, může do roka skončit, říká expert Midttun pro EZ

Válka na Ukrajině se prozatím nijak neblíží ke svému konci. Žádná ze stran nehodlá přistupovat na podmínky té druhé, a tak se konflikt táhne už třetí rokem. Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna ale konflikt v současné podobě může skončit už během příštího roku, jak uvedl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. 

EuroZprávy.cz se obrátily na norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna, aby nastínil, jak válka bude pokračovat. „Válka, jak ji známe dnes, by mohla skončit během příštího roku,“ připustil.

Dodal, že Rusko má sice lidské zdroje „téměř neomezené“, ale „rychle mu docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry“. Své „obrovské ztráty“ je podle Midttuna „schopno nahradit pouze zaváděním starých sovětských zbraní na bojiště“. 

„Produkce obranného průmyslu dosáhla svého vrcholu a ruský průmysl (mimo obranný) trpí závratným nedostatkem 4,8 milionu pracovníků,“ poznamenal expert s tím, že Rusko není ani schopno nahradit high-tech vybavení ztracené na bojišti. „Dokonce i poškozené vybavení se hromadí a čeká na opravu,“ doplnil. 

Podle Midttuna bude muset ruská armáda do příštího roku „dramaticky“ změnit svou strategii, aby zajistila, že její pozemní síly „zůstanou účinným odstrašujícím prostředkem“. „Tomu pomáhá i technologický pokrok v ukrajinských ozbrojených silách,“ přiblížil. 

„Jsme svědky několika trendů, které jsou stále více ve prospěch Ukrajiny, mimo jiné v rámci války s drony ve všech dimenzích, rostoucí podpory obrany ze strany Západu, stále silnějšího letectva a postupně se snižujících omezení při používání zbraní západní výroby,“ shrnul norský bezpečnostní expert. „Ale to nutně neznamená, že válka skončí,“ zdůraznil.

Otevřený mezistátní konflikt se podle Midttuna může místo úplného konce vrátit ke „konfliktu nízké intenzity, jako v letech 2014-2021“. Rusko především bude usilovat o to, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. „Již nyní se jedná o vleklou válku, která trvá více než deset let. Rusko se může pokusit vrátit ke konfliktu nízké intenzity, pokud to Ukrajina dovolí. Ten není vůbec jistý, protože Ukrajina jasně prohlásila, že se území nevzdá,“ vysvětlil expert. 

Ten si také myslí, že vůle a schopnost Evropy podpořit Ukrajinu není časově omezena, „protože Evropa již dávno uznala, že podpora Ukrajiny se rovná podpoře evropské bezpečnosti a stability“. „Koneckonců se nejedná o ‚rusko-ukrajinskou válku‘, ale o Ruskem vyvolanou širší konfrontaci, v níž je nepřítelem Západ – nikoliv Ukrajina,“ dodal Midttun. 

Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval expert. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ poznamenal.

Připomněl situaci ukrajinských partyzánů po druhé světové válce. „Ukrajinští partyzáni ve druhé světové válce byli nakonec poraženi v roce 1954, devět let po skončení války. Jedná se o národ s obrovskou odolností a odvahou. I kdyby byl stát vojensky poražen – čemuž nevěřím – ukrajinský národ by pokračoval v boji donekonečna,“ popsal.

Midttun dále upozornil na slova, která pronesl jen týden před začátkem ruské invaze. „Rusko nemá dostatečné síly na to, aby Ukrajinu obsadilo. K dnešnímu dni pochoduje podél ukrajinských hranic 148 000 vojáků. Okupace však bude vyžadovat přibližně 400-500 000 vojáků. Aby bylo možné zemi dlouhodobě kontrolovat, je třeba tento počet vynásobit číslem 3,“ vyčíslil. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Hans Petter Midttun Ruská armáda Armáda Ukrajina Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?

Dnes odpoledne začnou v Česku volby krajských zastupitelů. V některých částech republiky budou spojeny také s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o složení horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř senátních obvodů v Praze. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy