Válka na Ukrajině se prozatím nijak neblíží ke svému konci. Žádná ze stran nehodlá přistupovat na podmínky té druhé, a tak se konflikt táhne už třetí rokem. Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna ale konflikt v současné podobě může skončit už během příštího roku, jak uvedl exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
EuroZprávy.cz se obrátily na norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna, aby nastínil, jak válka bude pokračovat. „Válka, jak ji známe dnes, by mohla skončit během příštího roku,“ připustil.
Dodal, že Rusko má sice lidské zdroje „téměř neomezené“, ale „rychle mu docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry“. Své „obrovské ztráty“ je podle Midttuna „schopno nahradit pouze zaváděním starých sovětských zbraní na bojiště“.
„Produkce obranného průmyslu dosáhla svého vrcholu a ruský průmysl (mimo obranný) trpí závratným nedostatkem 4,8 milionu pracovníků,“ poznamenal expert s tím, že Rusko není ani schopno nahradit high-tech vybavení ztracené na bojišti. „Dokonce i poškozené vybavení se hromadí a čeká na opravu,“ doplnil.
Podle Midttuna bude muset ruská armáda do příštího roku „dramaticky“ změnit svou strategii, aby zajistila, že její pozemní síly „zůstanou účinným odstrašujícím prostředkem“. „Tomu pomáhá i technologický pokrok v ukrajinských ozbrojených silách,“ přiblížil.
„Jsme svědky několika trendů, které jsou stále více ve prospěch Ukrajiny, mimo jiné v rámci války s drony ve všech dimenzích, rostoucí podpory obrany ze strany Západu, stále silnějšího letectva a postupně se snižujících omezení při používání zbraní západní výroby,“ shrnul norský bezpečnostní expert. „Ale to nutně neznamená, že válka skončí,“ zdůraznil.
Otevřený mezistátní konflikt se podle Midttuna může místo úplného konce vrátit ke „konfliktu nízké intenzity, jako v letech 2014-2021“. Rusko především bude usilovat o to, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. „Již nyní se jedná o vleklou válku, která trvá více než deset let. Rusko se může pokusit vrátit ke konfliktu nízké intenzity, pokud to Ukrajina dovolí. Ten není vůbec jistý, protože Ukrajina jasně prohlásila, že se území nevzdá,“ vysvětlil expert.
Ten si také myslí, že vůle a schopnost Evropy podpořit Ukrajinu není časově omezena, „protože Evropa již dávno uznala, že podpora Ukrajiny se rovná podpoře evropské bezpečnosti a stability“. „Koneckonců se nejedná o ‚rusko-ukrajinskou válku‘, ale o Ruskem vyvolanou širší konfrontaci, v níž je nepřítelem Západ – nikoliv Ukrajina,“ dodal Midttun.
Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval expert. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ poznamenal.
Připomněl situaci ukrajinských partyzánů po druhé světové válce. „Ukrajinští partyzáni ve druhé světové válce byli nakonec poraženi v roce 1954, devět let po skončení války. Jedná se o národ s obrovskou odolností a odvahou. I kdyby byl stát vojensky poražen – čemuž nevěřím – ukrajinský národ by pokračoval v boji donekonečna,“ popsal.
Midttun dále upozornil na slova, která pronesl jen týden před začátkem ruské invaze. „Rusko nemá dostatečné síly na to, aby Ukrajinu obsadilo. K dnešnímu dni pochoduje podél ukrajinských hranic 148 000 vojáků. Okupace však bude vyžadovat přibližně 400-500 000 vojáků. Aby bylo možné zemi dlouhodobě kontrolovat, je třeba tento počet vynásobit číslem 3,“ vyčíslil.
Související
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
válka na Ukrajině , Hans Petter Midttun , Ruská armáda , Armáda Ukrajina , Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4
před 1 hodinou
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
před 2 hodinami
Zemětřesení, které nebylo. Experti objasnili údajné silné otřesy v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu
před 4 hodinami
Princ Harry je v Británii a dočká se i nejbližších. Meghan má s dětmi přiletět
před 5 hodinami
Miliony jsou neznámo kde. Manželé z Rychnovska opakovaně naletěli podvodníkům
před 6 hodinami
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
před 7 hodinami
Extrémně teplé počasí setrvá na západě. Meteorologové vysvětlili příčinu
před 7 hodinami
Labouristům stačil den a už je téměř jasno. Burnham má namířeno do Downing Street
před 8 hodinami
Írán nekontroluje Hormuz, zní z USA. Nezávislá zjištění ale potvrzují komplikace
před 9 hodinami
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
před 10 hodinami
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
před 11 hodinami
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
před 11 hodinami
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
před 13 hodinami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti.
Zdroj: Lucie Podzimková