PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Válka na Ukrajině, jak ji známe, může do roka skončit, říká expert Midttun pro EZ

Válka na Ukrajině se prozatím nijak neblíží ke svému konci. Žádná ze stran nehodlá přistupovat na podmínky té druhé, a tak se konflikt táhne už třetí rokem. Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna ale konflikt v současné podobě může skončit už během příštího roku, jak uvedl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. 

EuroZprávy.cz se obrátily na norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna, aby nastínil, jak válka bude pokračovat. „Válka, jak ji známe dnes, by mohla skončit během příštího roku,“ připustil.

Dodal, že Rusko má sice lidské zdroje „téměř neomezené“, ale „rychle mu docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry“. Své „obrovské ztráty“ je podle Midttuna „schopno nahradit pouze zaváděním starých sovětských zbraní na bojiště“. 

„Produkce obranného průmyslu dosáhla svého vrcholu a ruský průmysl (mimo obranný) trpí závratným nedostatkem 4,8 milionu pracovníků,“ poznamenal expert s tím, že Rusko není ani schopno nahradit high-tech vybavení ztracené na bojišti. „Dokonce i poškozené vybavení se hromadí a čeká na opravu,“ doplnil. 

Podle Midttuna bude muset ruská armáda do příštího roku „dramaticky“ změnit svou strategii, aby zajistila, že její pozemní síly „zůstanou účinným odstrašujícím prostředkem“. „Tomu pomáhá i technologický pokrok v ukrajinských ozbrojených silách,“ přiblížil. 

„Jsme svědky několika trendů, které jsou stále více ve prospěch Ukrajiny, mimo jiné v rámci války s drony ve všech dimenzích, rostoucí podpory obrany ze strany Západu, stále silnějšího letectva a postupně se snižujících omezení při používání zbraní západní výroby,“ shrnul norský bezpečnostní expert. „Ale to nutně neznamená, že válka skončí,“ zdůraznil.

Otevřený mezistátní konflikt se podle Midttuna může místo úplného konce vrátit ke „konfliktu nízké intenzity, jako v letech 2014-2021“. Rusko především bude usilovat o to, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. „Již nyní se jedná o vleklou válku, která trvá více než deset let. Rusko se může pokusit vrátit ke konfliktu nízké intenzity, pokud to Ukrajina dovolí. Ten není vůbec jistý, protože Ukrajina jasně prohlásila, že se území nevzdá,“ vysvětlil expert. 

Ten si také myslí, že vůle a schopnost Evropy podpořit Ukrajinu není časově omezena, „protože Evropa již dávno uznala, že podpora Ukrajiny se rovná podpoře evropské bezpečnosti a stability“. „Koneckonců se nejedná o ‚rusko-ukrajinskou válku‘, ale o Ruskem vyvolanou širší konfrontaci, v níž je nepřítelem Západ – nikoliv Ukrajina,“ dodal Midttun. 

Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval expert. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ poznamenal.

Připomněl situaci ukrajinských partyzánů po druhé světové válce. „Ukrajinští partyzáni ve druhé světové válce byli nakonec poraženi v roce 1954, devět let po skončení války. Jedná se o národ s obrovskou odolností a odvahou. I kdyby byl stát vojensky poražen – čemuž nevěřím – ukrajinský národ by pokračoval v boji donekonečna,“ popsal.

Midttun dále upozornil na slova, která pronesl jen týden před začátkem ruské invaze. „Rusko nemá dostatečné síly na to, aby Ukrajinu obsadilo. K dnešnímu dni pochoduje podél ukrajinských hranic 148 000 vojáků. Okupace však bude vyžadovat přibližně 400-500 000 vojáků. Aby bylo možné zemi dlouhodobě kontrolovat, je třeba tento počet vynásobit číslem 3,“ vyčíslil. 

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Hans Petter Midttun Ruská armáda Armáda Ukrajina Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy