Válka na Ukrajině se prozatím nijak neblíží ke svému konci. Žádná ze stran nehodlá přistupovat na podmínky té druhé, a tak se konflikt táhne už třetí rokem. Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna ale konflikt v současné podobě může skončit už během příštího roku, jak uvedl exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
EuroZprávy.cz se obrátily na norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna, aby nastínil, jak válka bude pokračovat. „Válka, jak ji známe dnes, by mohla skončit během příštího roku,“ připustil.
Dodal, že Rusko má sice lidské zdroje „téměř neomezené“, ale „rychle mu docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry“. Své „obrovské ztráty“ je podle Midttuna „schopno nahradit pouze zaváděním starých sovětských zbraní na bojiště“.
„Produkce obranného průmyslu dosáhla svého vrcholu a ruský průmysl (mimo obranný) trpí závratným nedostatkem 4,8 milionu pracovníků,“ poznamenal expert s tím, že Rusko není ani schopno nahradit high-tech vybavení ztracené na bojišti. „Dokonce i poškozené vybavení se hromadí a čeká na opravu,“ doplnil.
Podle Midttuna bude muset ruská armáda do příštího roku „dramaticky“ změnit svou strategii, aby zajistila, že její pozemní síly „zůstanou účinným odstrašujícím prostředkem“. „Tomu pomáhá i technologický pokrok v ukrajinských ozbrojených silách,“ přiblížil.
„Jsme svědky několika trendů, které jsou stále více ve prospěch Ukrajiny, mimo jiné v rámci války s drony ve všech dimenzích, rostoucí podpory obrany ze strany Západu, stále silnějšího letectva a postupně se snižujících omezení při používání zbraní západní výroby,“ shrnul norský bezpečnostní expert. „Ale to nutně neznamená, že válka skončí,“ zdůraznil.
Otevřený mezistátní konflikt se podle Midttuna může místo úplného konce vrátit ke „konfliktu nízké intenzity, jako v letech 2014-2021“. Rusko především bude usilovat o to, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. „Již nyní se jedná o vleklou válku, která trvá více než deset let. Rusko se může pokusit vrátit ke konfliktu nízké intenzity, pokud to Ukrajina dovolí. Ten není vůbec jistý, protože Ukrajina jasně prohlásila, že se území nevzdá,“ vysvětlil expert.
Ten si také myslí, že vůle a schopnost Evropy podpořit Ukrajinu není časově omezena, „protože Evropa již dávno uznala, že podpora Ukrajiny se rovná podpoře evropské bezpečnosti a stability“. „Koneckonců se nejedná o ‚rusko-ukrajinskou válku‘, ale o Ruskem vyvolanou širší konfrontaci, v níž je nepřítelem Západ – nikoliv Ukrajina,“ dodal Midttun.
Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval expert. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ poznamenal.
Připomněl situaci ukrajinských partyzánů po druhé světové válce. „Ukrajinští partyzáni ve druhé světové válce byli nakonec poraženi v roce 1954, devět let po skončení války. Jedná se o národ s obrovskou odolností a odvahou. I kdyby byl stát vojensky poražen – čemuž nevěřím – ukrajinský národ by pokračoval v boji donekonečna,“ popsal.
Midttun dále upozornil na slova, která pronesl jen týden před začátkem ruské invaze. „Rusko nemá dostatečné síly na to, aby Ukrajinu obsadilo. K dnešnímu dni pochoduje podél ukrajinských hranic 148 000 vojáků. Okupace však bude vyžadovat přibližně 400-500 000 vojáků. Aby bylo možné zemi dlouhodobě kontrolovat, je třeba tento počet vynásobit číslem 3,“ vyčíslil.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
válka na Ukrajině , Hans Petter Midttun , Ruská armáda , Armáda Ukrajina , Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák