F-16 pro Ukrajinu mají definitivně zelenou. Státy v čele s USA budou řešit výcvik pilotů

Země dodávající Ukrajině vojenskou pomoc budou jednat o výcviku ukrajinských pilotů na amerických stíhačkách F-16. Oznámil to mluvčí amerického ministerstva obrany. Spojené státy už dříve uvedly, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu.  

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.

Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.

Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.

Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.

Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.

Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.

"Máme ale poměrně malý počet F-16. Jsme připraveni podpořit proces výcviku ukrajinských pilotů, mluvil jsem o tom s vicepremiérem i ministrem obrany. Zároveň nemáme možnost žádný z těchto letounů trvale poskytnout Ukrajině," řekl Duda. 

Ačkoliv Ukrajina přesvědčuje Západ o dodávky stíhaček F-16, podle ruského velvyslance ve Spojených státech Anatolije Antonova nemá potřebnou infrastrukturu ani personál pro jejich provoz. Polsko i USA však už dříve uvedly, že by se na výcviku pilotů podílely.

"Každý expert ví, že na Ukrajině není infrastruktura pro provoz F-16 a není tam potřebný počet pilotů a servisního personálu. Co se stane, když americké stíhačky vzlétnou z letišť NATO řízených zahraničními 'dobrovolníky'?" ptá se podle médií na Telegramu Antonov.

Dodal, že poskytnutí stíhaček a podpora útoků na Krym za použití amerických a dalších západních zbraní znovu jasně dokazuje, že Spojené státy nikdy neměly zájem o mír. Podle něj tak bylo správné provést na Ukrajině "zvláštní vojenskou operaci", jak Rusko nazývá ničivou invazi.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.
F-35 Analýza

Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika

Evropský vzdušný prostor je pod stálým tlakem ruských výpadů, zatímco Ukrajina se mezitím stává hlavním hybatelem modernizace letectva na kontinentu díky ambiciózním plánům na pořízení švédských Gripenů, francouzských Rafalů i dalších amerických F-16. Kontrastem k tomu je krize francouzsko-německého programu FCAS, který se potácí v průmyslových sporech, politických neshodách a chronickém zpoždění. Evropa tak zůstává bez letounu páté generace, zatímco Spojené státy už testují prototypy generace šesté.

Více souvisejících

F-16

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

před 2 hodinami

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 10 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 12 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA

Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy