Země dodávající Ukrajině vojenskou pomoc budou jednat o výcviku ukrajinských pilotů na amerických stíhačkách F-16. Oznámil to mluvčí amerického ministerstva obrany. Spojené státy už dříve uvedly, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.
Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.
Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.
Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.
Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.
Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.
"Máme ale poměrně malý počet F-16. Jsme připraveni podpořit proces výcviku ukrajinských pilotů, mluvil jsem o tom s vicepremiérem i ministrem obrany. Zároveň nemáme možnost žádný z těchto letounů trvale poskytnout Ukrajině," řekl Duda.
Ačkoliv Ukrajina přesvědčuje Západ o dodávky stíhaček F-16, podle ruského velvyslance ve Spojených státech Anatolije Antonova nemá potřebnou infrastrukturu ani personál pro jejich provoz. Polsko i USA však už dříve uvedly, že by se na výcviku pilotů podílely.
"Každý expert ví, že na Ukrajině není infrastruktura pro provoz F-16 a není tam potřebný počet pilotů a servisního personálu. Co se stane, když americké stíhačky vzlétnou z letišť NATO řízených zahraničními 'dobrovolníky'?" ptá se podle médií na Telegramu Antonov.
Dodal, že poskytnutí stíhaček a podpora útoků na Krym za použití amerických a dalších západních zbraní znovu jasně dokazuje, že Spojené státy nikdy neměly zájem o mír. Podle něj tak bylo správné provést na Ukrajině "zvláštní vojenskou operaci", jak Rusko nazývá ničivou invazi.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika
Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák